10. října 2017

Z ptačí perspektivy aneb 15 rozhlednových tipů (část první)

Jako houby po dešti rostou v posledních letech na návrších, kopcích a horách, ale i v nížinách rozhledny a nejrůznější vyhlídky. O smyslu nebo i kvalitě některých se dá pochybovat, na druhou stranu je i dost věží, které nejen že umožňují ukojení touhy podívat se na naši zemi z ptačí perspektivy, ale zároveň přidávají i estetickou hodnotu svým stavebním řešením, začleněním do okolí anebo jsou zajímavé ještě něčím dalším. Na následujících řádcích se zmíníme o patnácti rozhlednách, které byste neměli na svých toulkách minout.

Začněme ovšem šestnáctou, bonusovou. I když se z ní dlouho nikdo po kraji nerozhlédl a jen tak brzy ani nerozhlédne, patří sem už s ohledem na své stáří. Mezi rozhlednami na Moravě a ve Slezsku je totiž nejstarší, dokončena byla v roce 1801. Řeč je o zhruba deset metrů vysoké vyhlídkové věži v jihomoravských Uherčicích. Postavena byla v romantizujícím stylu v podobě umělé zříceniny jako jedna z ozdob zdejšího zámeckého parku, postupem času se z ní ale stala ruina opravdová, bez schodů a se vstupem na vlastní nebezpečí. Protože ale stojí na skalnatém ostrohu, výhledu na obec a postupně rekonstruovaný zámek se lze nabažit i tak, ze země. (volně přístupná, web zámku)

Ve stejné době jako věž v Uherčicích vyrůstal na dohled zámku v Lednici dnes tolik oblíbený Minaret, prý největší podobná stavba v neislámských zemích. Říká se o něm, že jej kníže Alois I. Josef z Lichtenštejna nechal postavit jako protest, když mu obec odmítla prodat pozemek pro stavbu kostela. Jestli to je pravda, nebo ne, je vlastně jedno. Podstatné je, že tato v našem prostředí vskutku netradiční stavba zdobená orientálními ornamenty, citáty z koránu a zakončená půlměsícem poskytuje po zdolání tří stovek schodů výhled na celý rozlehlý Lednicko-valtický areál, také na blízkou Pálavu, a když je dobrá viditelnost, lze prý vidět i věže vídeňského dómu. (přístupná v otevírací době, další info)

Z dáli viditelná dominanta Jeseníků, vysílač na Pradědu
Budeme-li se i nadále držet „nej“ roviny, je nyní třeba zmínit rozhlednu nejvýše položenou. Samozřejmě jde o vyhlídkovou plošinu vysílače na Pradědu, který je ve výšce 73 metrů nad vrcholem hory, tedy její návštěvníci se nacházejí 1565 metrů nad hladinou moře. Televizní vysílač, jehož vrchol je nejvyšším pevným bodem České republiky, na Pradědu byl dokončen v polovině 80. let, vyhlídková plošina pak byla zpřístupněna o desetiletí později. To už vysílač byl nedílnou součástí jesenického panoramatu, stejně jako si lidé zvykli na to, že na vrchol nejvyšší moravskoslezské hory vede asfaltová silnice. Nutno ovšem podotknout, že rozhledna tu stávala podstatně dříve. Kamenná třicetimetrová věž ve stylu napodobujícím středověkou hradní architekturu byla zpřístupněna v roce 1912, přičemž stejně jako u současné mladší stavby dobu výstavby prodloužily extrémní povětrnostní podmínky a také finanční problémy. Už ve 20. letech byla rozhledna rekonstruována, další zásadní oprava zchátralé vyhlídky měla přijít v 50. letech, ale už nebylo co opravovat – v roce 1959 se původní pradědská rozhledna zřítila. (přístupná v otevírací době, další info)

V době, kdy se začalo uvažovat o výstavbě vysílače na Pradědu, budovali si obyvatelé Lelekovic nedaleko Kuřimi svépomocí rozhlednu v jižní části Babího lomu. Dokonce prý stavební materiál nosili po batozích – každý kdo šel s dědiny nahoru, vzal s sebou nějakou cihlu. Patnáctimetrová věž, která se brzy stala oblíbeným výletním místem, byla dokončena v roce 1961. Její vyhlídkové ochozy nabízejí výhled na kus Vysočiny, Drahanské vrchoviny nebo třeba na brněnská sídliště a vysílač Hády. Ještě zmiňme, že i tato rozhledna měla své předchůdce, hned dvě vyhlídkové stavby tu nechal na konci 19. století zbudovat Rakouský turistický klub, obě však o půlstoletí později zanikly. (volně přístupná, další info)

Ostravský industriální výhled
Nezvyklou podobu má rozhledna Hraniční vrch na Krnovsku, nedaleko Města Albrechtic. Dvojice ocelových věží při hranici s Polskem vyrostla v roce 1980, původně sloužila pro bezdrátový přenos telefonního signálu mezi Osoblažskem a Krnovem. Této úlohy pozbyla na přelomu tisíciletí, načež je koupilo Město Albrechtice s vidinou originální dvojité rozhledny. A tak se také stalo. Věže byly zrenovovány, osazeny schodištěm a především propojeny 18 metrů dlouhou lávkou, která ve výšce 25 metrů nad zemí dělá z rozhlížení se po krajině opravdu neopakovatelný zážitek. A co lze vidět? Širé polské roviny, jesenické hřebeny nebo vrcholy Slezských i Moravskoslezských Beskyd. (volně přístupná, další info)

Když jsme u té ocele, zamíříme nyní do Ostravy. V někdejším ocelovém srdci republiky se nabízí hned několik vyhlídkových věží, mimo jiné na Landeku nebo na Nové radnici, ovšem tou bezesporu nejoriginálnější je ta zvaná Bolt Tower. Podle pojmenování po slavném atletovi lze jen těžko hádat, že jde o přestavěnou vysokou pec v Dolní oblasti Vítkovice, ale je tomu tak. Už dříve bylo možné se ze zpřístupněných plošin vysoké pece podívat na kus Ostravy z ptačí perspektivy, ale korunu tomu dal architekt Josef Pleskot, když přišel s nápadem na vrchol pece posadit prosklenou nástavbu obepnutou lávkou. Vysoká pec z roku 1911 tak před několika lety povyrostla až do výšky 77 metrů a součástí nástavby je i kavárna. Protože výhled, pohoda a kafe. (přístupná v otevírací době, další info)

Strážný vrch
K průmyslové minulosti odkazuje například i rozhledna Strážný vrch u Moravské Třebové. Ta vznikla při budování tzv. Hřebečských důlních stezek na Hřebečovském hřbetu, kde se v minulosti těžilo nekvalitní uhlí a kvalitnější žáruvzdorné jíly. Výhled z rozhledny možná příliš neohromí, není totiž umístěna na vrcholu, a tak lze vidět v podstatě hlavně část Moravskotřebovska ohraničeného vrcholky Zábřežské vrchoviny a podhůřím Orlických hor. Co však upoutá, je její vzhled – připomíná totiž hornickou štolu. Pokud by vám to ale bylo málo, lze navštívit poblíž ještě další vyhlídky, například vyhlídku Nad Doly, k níž se sestupuje ze svahu, nebo vyhlídkový altán nad Hřebečským tunelem, odkud je Moravská Třebová jako na dlani. A co teprve z rozhledny Pastýřka, která se tyčí přímo nad městem? (volně přístupná, web stezek)

Zajímavou rozhlednovou historií se může pochlubit Borůvková hora v Rychlebských horách nedaleko slezského Javorníku. Věží na jejím vrcholu stálo v běhu času několik, první už v 70. letech 19. století. Byla za dřeva a dlouho nevydržela odolávat zdejšímu počasí. Stejně tak její dvě nástupkyně, a tak tu nakonec ve 30. letech 20. století vyrostla při dalším pokusu jen turistická chata, která ale po druhé světové válce vyhořela. Až na přelomu tisíciletí pak město Javorník přišlo s nápadem vybudovat na místě někdejší chaty rozhlednu novou, tentokrát ovšem železnou s dřevěným pláštěm a přístřeškem pro turisty. Jedna z našich nejpůvabnějších (protože v jednoduchosti je síla) věží byla zpřístupněna v roce 2006, z výšky 24 metrů lze přehlédnout kus polské roviny mimo jiné s rozlehlými hladinami Otmuchowského a Nyského jezera, také hřebeny Rychlebských a Orlických hor, Králického Sněžníku či Krkonoš. (volně přístupná, další info)

A jsme v polovině našeho putování po patnácti (vlastně šestnácti) zajímavých rozhlednách na Moravě a ve Slezsku. Možná jste už trochu unavení, tak si před druhou částí článku odpočiňte. Anebo na některou z dosud zmíněných rozhleden vyrazte. Máte chvíli čas...

... na druhou část můžete pokračovat zde.


Žádné komentáře:

Okomentovat