Kandidáti na UNESCO: Luhačovice, velkomoravské památky nebo ostravské Hradčany

Dvěma novými zápisy na prestižním seznamu světového kulturního dědictví UNESCO se může pochlubit Česká republika, a to po dlouhých šestnácti letech od zapsání třebíčské židovské čtvrti a baziliky sv. Prokopa. Počet památek UNESCO v ČR se tak rozrostl na čtrnáct. A další želízka jsou ještě v záloze, jak v Čechách, tak na Moravě a dostalo by se konečně i na Slezsko. Pojďme se na moravskoslezské kandidáty, ať už jsou jejich šance na zápis na seznam světového dědictví jakékoliv, podívat. 

Cestičkami Libosadu

Barokní Květná zahrada alias Libosad v Kroměříži je nejen jedním z klenotů Moravy, který se dokonce dostal na prestižní seznam světového kulturního dědictví UNESCO (zmiňoval jsem již před časem tady), ale především pastvou pro oči i další smysly. Stačí se jen nenechat zmást oddělením zahrady od historického centra města rušným silničním průtahem a rázem se ocitnete v zajetí krásné hry symetrie, barev, do nich vsazených zajímavých staveb a čilého života, který panuje v květinových záhonech i na vodních plochách. Procházet se tu dá několik hodin, a jak jsem zjistil, i při opakované návštěvě je možné narazit na dosud neviděná místa. A vězte, že není třeba se bát mačkání se v davu turistů – však kolik jich napočítáte na fotografiích níže, které vás mohou potěšit či navnadit k návštěvě této unikátní zahrady...  

S býčí hlavou ve znaku a půlměsícem na věži

Uprostřed podloubím lemovaného náměstí ve Svitavách zaujme dvojice domů propojených chodbou nad úzkou uličkou fungující jako galerie Venkovka. Dům s mansardovou střechou je považován za nejstarší ve městě a říká se mu U Mouřenína, podle sošky v jeho nároží. Kdysi tu býval zájezdní hostinec, v němž přenocoval císař Josef II., který tu měl zaplatit nové schody. Dnes tu turisté najdou informační centrum. Naši pozornost ale upřeme k sousední červené stavbě, staré radnici.

Špetka brněnských pohledů

Po nějakém čase jsem opět zavítal do jihomoravské metropole, naplánované a slíbené pracovní focení se mi ale podařilo spojit s krátkými odběhnutími do míst, kam bych zamířil po práci. Tak třeba už nějaký pátek jsem se chtěl projít nad kolejištěm maloměřického seřaďovacího nádraží. Vyjít si na Medlánecké kopce, když už jsem měl strávit čas v areálu VUT, byl nápad o něco čerstvější. Pro Brňáka jsou výhledy odtud běžné věci, ale co my ostatní? No, nebudu si fotky schovávat doma v truhle, že... 

Annenruhe aneb Příběh o lásce až za hrob od Moravské Třebové

Jednou z dominant Moravské Třebové je Křížový vrch s barokní Kalvárií a gotickým kostelíkem Povýšení sv. Kříže. Od obou památek se nabízí pěkný výhled na město a jeho okolí, návštěvníci sem ovšem nemíří pouze za výhledem. Jejich kroky často vedou také k jednomu z hrobů na zdejším městském hřbitově, k pomníku Anny Gromesové, hrdinky snad nejznámější pověsti tohoto kraje, která vypráví o lásce, jíž nebylo přáno.