20. února 2016

Hej, páni konšelé aneb Po zajímavých radnicích moravskoslezských – část první

Radnice patří k místům, kam člověk vyráží, pokud potřebuje něco vyřídit, většinou si ji nechodí ze zájmu prohlížet. Řada sídel městských úředníků si však zvýšenou pozornost zaslouží a mohou být stejně významnými turistickými cíli jako zámky nebo kostely, byť mnohdy jen v úředních hodinách. Pojďme se u některých takových virtuálně zastavit. 

Kostel a radnice patřily ve středověkých městech k nejvýstavnějším budovám, zejména radnice coby sídla městské správy odrážely vážnost, prestiž a politický a hospodářský význam města. Je tomu tak od 13. století, kdy se u nás začala rozvíjet síť měst a ta nabývala na důležitosti jako střediska výroby a obchodu, později též vzdělanosti, dodnes, což si na následujících řádcích ukážeme. 

Radnice plná pověstí
Fiály brněnské Staré radnice
Naši pouť po jednacích domech konšelů zahájíme ve větších městech, které se mohou pochlubit historickými radnicemi postavenými před 19. stoletím. Paradoxně první zmíněnou bude Stará radnice v Brně, která již úředníkům neslouží, zato turisté si tu přijdou na své, neboť zde sídlí turistické informační centrum a galerie, jsou přístupné některé historické sály a je možné vystoupat za výhledem na vyhlídkový ochoz 63 metrů vysoké věže. Nejstarší části radnice prý byly vystavěny kolem roku 1240 a je označována za nejstarší světskou stavbu ve městě. 

Zajímavosti, které přitahují pozornost všech, jsou však o něco mladší. Jednou z nich je krokodýl, který visí v průchodu jako památka na draka, který kdysi škodil v okolí města. Loukoťové kolo zase upomíná na sázku z jedné hospody v Lednici, kterou uzavřeli místní s kolářem. Prý že nedokáže dokutálet kolo do Brna do zavření městských bran. Dokázal. Všímavější zaujme také křivá fiála gotického portálu radnice. Tu prý jako symbol nečestného jednání radních pokřivil autor portálu Anton Pilgram, když mu nechtěli za práci zaplatit. Ještě dodejme, že Stará radnice sloužila úředníkům do roku 1935, kdy přesídlili do bývalého Zemského domu. I ten ukrývá spoustu zajímavostí, největší z nich je nádherný Sněmovní sál, ale o něm možná někdy příště, nemůžeme zůstat jen v Brně. 

Orloj s chemikem
Olomoucká radnice
Někde mají krokodýla, pardon, draka, jinde mají zase orloj v duchu socialistického realismu. Ano, přesunuli jsme se na Horní náměstí v Olomouci. Stavbu radnice povolil olomouckým měšťanům markrabě Jošt Lucemburský v roce 1378, původně byla dřevěná a spojená s tržnicí. A už od přestavby z kamene po roce 1420 je prý její součástí orloj, ke kterému se váže podobná pověst jako k hodinám staroměstským v Praze. Zatímco však v Praze po válce nechali orloji jeho historickou podobu, v Olomouci nahradily světce postavy dělníků, zemědělců nebo muzikantů a v kalendáriu lze nalézt Stalinovy narozeniny i úmrtí. Ono ani samotná radnice nemá původní podobu. Původně gotickou stavbu zasáhly především dvě významné přestavby. Ta renesanční za sebou zanechala třeba nádhernou lodžii, přes níž se vcházelo do jednacího sálu, nebo zvýšenou věž, která narostla na 75 metrů (a na jejíž ochoz se lze také pravidelně dostat). Přestavba v duchu historismu před stoletím pak měla budově vrátit zašlou slávu. I přes kritiky odborníků se dá říci, že se to povedlo…

V sousedství obchodních domů
Radniční věž nad střechami znojemského centra
Pokud radniční věži v Olomouci i v Brně konkurují věže kostelů, ve Znojmě jasně dominuje téměř 80metrová pozdně gotická věž radnice. Tyčí se od roku 1448 mezi dvěma hlavními náměstími a poskytuje výhled nejen na celou městskou památkovou rezervaci, ale i pořádný kus Podyjí a také třeba na Pálavu. Ale co víc - nebýt jí, možná si radnice v zástavbě zdobných měšťanských domů ani nevšimnete, což dost umocňuje i sousední obchodní dům Dyje postavený na místě domů zničených bombardováním na konci druhé světové války. Bomba, která je a starou radnici tehdy poškodila, sklouzla právě po radniční věži. Na jejich místě pak měla vyrůst nová radnice, její návrhy však zůstaly pouze na papíře. 

Jihlavská radnice, zprava vykukuje Prior
To radnice v Jihlavě jde i bez vysoké věže a přes obludný Prior na Masarykově náměstí rozeznat velmi dobře. Zkrátka se mezi měšťanskými domy s převážně gotickými základy vymyká svou velikostí – vznikla totiž postupně spojením tří měšťanských domů. První z nich radní zakoupili v roce 1425, v době připojení druhého domu na začátku 16. století vznikla v prvním poschodí pozdně gotická reprezentativní síň a o něco později ve dvorním traktu též dřevem obkládaná soudní síň. Třetí, nejjižnější dům byl připojen až v 18. století a krátce poté dostala radnice nový sjednocující klasicistní háv se znakem města nad středním vchodem, zároveň ale došlo k dalšímu znehodnocení goticko-renesanční podoby radničních prostor. Ta byla částečně rehabilitována až při nedávné rekonstrukci, kdy byla mimo jiné obnovena velká gotická síň a nalezena spousta zajímavých prvků, například renesanční prevét. Nemám to ověřené, ale snad ho během komentovaných prohlídek průvodci ukazují. 

Dvě tuny prachu
Kyjovská radnice
Výstavnými radnicemi z doby renesance se může pochlubit také celá řada menších měst. Radniční budovu v Kyjově dodnes zdobí sgrafita (tedy kromě později dostavěného horního patra) či nárožní arkýř, věž tyčící se do výšky skoro 40 metrů je nejvýraznější dominantou města. V hlavním portálu radnice je umístěn vzorový český loket, se kterým se porovnávala měřidla prodávajícím na zdejších trzích, a třeba nedávno tu zjistili, že dveře na balkon v průčelí jsou původní ze 16. století. 

Ze stejné doby pochází radnice ve Vyškově s mohutně vyhlížející věží. Z nové radnice se však obyvatelé města neradovali dlouho, v srpnu 1609 totiž do věže uhodil blesk a následně se radnice a přilehlé domy změnily v hromadu suti, neboť vybouchl střelný prach uložený v radničním sklepě. A nebylo ho málo, prý rovnou dvě tuny. Vyškovští tedy mohli kus náměstí stavět znovu. Co se týče samotné radnice, tak se stavělo ještě poměrně nedávno, třeba podoba věže se měnila ještě po druhé světové válce, kdy utrpěla nejeden šrám. 

Jedna bez základů, druhá na řece
Dolní mázhaus třebovské radnice
Zatímco ve Vyškově nelze na radniční věž běžně vystoupat, v Boskovicích to možné je. Ovšem tamní radnice stojí za podívání i z dlažby náměstí – věž má totiž v části své výšky zkosené hrany, takže se u vyhlídkového ochozu může zdát širší než u krovu radniční budovy. Věž radnice v Moravské Třebové zase nemá základy, stojí nad průchodem z náměstí k farnímu kostelu. Výstup na ni není možný, ale zato si lze v úředních hodinách prohlédnout třeba mázhaus v přízemí, a pokud si dohodnete schůzku se starostou města, můžete v jeho pracovně obdivovat renesanční fresku Šalamounův soud. Kdo by to byl do budovy se všední vnější podobou řekl? 

Litovel
To litovelská radnice je nápadnější. Ještě aby ne, když má nejvyšší věž na Moravě. Totiž na řece Moravě, respektive nad jejím ramenem Nečíz, které teče pod náměstím. Vysoká je, to je pravda, vždyť třeba věž půvabné radniční budovy ve Starém Městě (na úvodní fotce článku), která je dominantou podhorského městečka už od roku 1619, sahá se svými 35 metry jen lehce nad úroveň vyhlídkového ochozu litovelské věže (její celková výška je 65,4 metru). Obě ale nabízejí pěkné výhledy – ta v hanáckých Benátkách mimo jiné na celé Litovelské Pomoraví a blízké Jeseníky, staroměstská zase na masiv Králického Sněžníku. 

Černý Janek na věži
Věž uherskobrodské radnice s orlojem
Důstojným sídlem se mohou pochlubit také radní v Rýmařově, ještě nedávno se tvrdilo, že radnice mohla být původně tvrzí městského fojta. Ale prý tomu tak nebylo, radnice byla odjakživa radnicí a je jí dodnes. Byť se do její podoby vepsal každý nový stavební styl, nejvýrazněji však při poslední velké přestavbě klasicismus a empír. 

A zmínit ještě musíme barokní radnici v Uherském Brodě. Když zvednete zrak k její věži, jistě vás pod hodinami zaujme Černý Janek, který zvonívá před každou celou hodinou a upomíná na jedno dávné obléhání města, kdy se město právě díky zvonění zvonu ubránilo. Ale pozor, hodiny, Janek a koule pod ním, která představuje otáčející se Měsíc, jsou navzájem propojené, ve své podstatě tedy můžeme mluvit o orloji, i když o dost méně nápadném než třeba v Olomouci. Uherskobrodská radnice má ale orloje rovnou dva. Ještě jedny astronomické hodiny, pojmenované po svém strůjci Vilibaldu Růžičkovi, jsou pro změnu k vidění uvnitř sídla radních. 

Historických radnic z doby do 19. století bychom samozřejmě na Moravě a ve Slezsku našli ještě více, ovšem je třeba se posunout v čase dále. A tak se můžete těšit na druhou část článku, ve které se budeme věnovat zajímavým radničním stavbám z 19. a 20. století. Nyní nechme pány konšele chvíli nerušeně jednat.


Žádné komentáře:

Okomentovat