17. července 2017

Nasávání lesního ticha rušila jen hučící Hučava

Do hloubi jesenických lesů zamířil o uplynulé sobotě další z výletů Větrání. Jeho trasa sledovala zčásti naučnou stezku Pasák a vedla do míst, kde ještě na konci druhé světové války stála osada Josefová a kde šumění lesa doprovází hukot říčky Hučavy. 

Horské putování zaujalo dvaatřicet turistů, které vlak do Jeseníku posbíral prakticky po celé trati z Olomouce. A to i navzdory velkému otázníku v podobě počasí, neboť předpovědi se poměrně lišily a některé slibovaly i celodenní déšť. Výpravu ale nakonec stihla jen jediná silnější přeháňka - zrovna když se výletníci mohli před deštěm schovat pod členité skály přírodní památky Pasák. Poté se mraky rozestoupily a otevřely se prosluněné výhledy na údolí Branné, masiv Králického Sněžníku a Rychlebských hor a dalších vrcholů v okolí. Zejména samotné městečko Branná, odkud trasa výletu vycházela a kde také končila, se turistům postupně ukázalo téměř ze všech stran. 

I když turisty dešťové přeháňky skoro úplně minuly, o vodu někteří účastníci nouzi neměli. Jednak jí celkem dost teklo po členité lesní cestě nad Josefovou a sem tam bylo nutné přebrodit potok, když dřevěné mostky často již podlehly zubu času, a jednak si někteří šikovnější po cestě nabrali do bot, třeba jako autor těchto řádků při focení kaskádového vodopádu na říčce Hučava. Ale určitě to vyzkoušení voděodolnosti a následně vodotěsnosti obuvi za ty fotky stálo. Ještě než se však větrači dostali k hučící říčce, prohlédli si pozůstatky (základy domů, zbytky sklepů, rezavé nástroje) někdejší sklářské a později lesnické osady Josefová a také nedávno opravený most zdejší svážnice dřeva, která sloužila k dopravě dřeva do pily v údolí. 

Během výletu sice ani zdaleka nešlo o dobývání vrcholů, jednu výškovou kótu je ale třeba uvést – nejvyššího bodu trasy dosáhla výprava na Volské louce, 1004 metrů nad mořem (čtyřicet metrů by chybělo na vrchol Trojáku). A jeden z účastníků se zaběhl ještě dále a výše, inu dlouhé nohy. Po sestoupení do údolí řeky Branné, které si výletníci zpestřili sběrem hub, se skupina rozdělila; část vyrazila na dřívější vlak domů, větší část si ale ještě vyšlápla mezi skalami do městečka, kde po návštěvě ještě otevřeného infocentra s výstavou o lesnictví v Jeseníkách čekala orosená odměna, místní pivo Kolštejn (dvanáctka sice trochu sladší, ale moc dobrá). A pak teprve se vyrazilo na vlak zpět do hanácké nížiny. Doma si ale někteří jen promasírovali nohy, trochu pospali a ráno se opět vydávali do terénu...

















Žádné komentáře:

Okomentovat