5. srpna 2019

Olomouc: Tereziánská zbrojnice

"Ze zbrojnic udělejte biblioték, z děl zvonů k muzice!" vyzval v jednom ze svých spisů Jan Amos Komenský. Jeho slova, přesněji první část apelu, došla naplnění v Olomouci, když bývalou pevnostní dělostřeleckou zbrojnici adaptovala Univerzita Palackého pro potřeby své ústřední knihovny a dalších pracovišť. Od slavnostního otevření zrekonstruovaného objektu na Biskupském náměstí letos v říjnu uplyne rovných dvacet let. 

Bývalá zbrojnice, jejíž vstup z náměstí střeží z vrcholu trojúhelníkového tympanonu sám římský bůh války Mars ve zbroji, je pěknou a podle odborníků vysoce hodnotnou ukázkou vojenského stavitelství z doby vlády Marie Terezie. Její umístění také leccos vypovídá o vztahu císařovny a církve. Říká se, že ji císařovna nechala postavit tak, aby zakrývala polovinu průčelí paláce olomouckých (arci)biskupů a zkomplikovala jejich reprezentativní výjezdy, které svou honosností patřily k velkým společenským událostem. Někteří historici tuto pověst vyvracejí, avšak pohled z náměstí Republiky na Arcibiskupský palác částečně schovaný právě za budovou Tereziánské zbrojnice je dost výmluvný.

Čtyřkřídlá vojenská budova navíc vyrostla v těsném sousedství (dnes již neexistujícího) kostela sv. Petra a Pavla, který byl prvním sídelním kostelem olomouckých biskupů po obnovení/zřízení zdejšího biskupství v roce 1063. Vůbec celé Předhradí mělo církevní charakter, když zdejší ulice obklopovaly kanovnické rezidence, kostely a kláštery. Nutno ale zmínit, že zástavba "pod zbrojnicí" je doložena již z doby velkomoravské a stavbě, která propukla slavnostním položením základního kamene v dubnu 1768, musela ustoupit i jízdárna stavovské akademie, vzdělávacího ústavu pro mladé šlechtice, který je předchůdcem dnešního Vysokého učení technického v Brně. 

V tom, kdy přesně byla dělostřelecká zbrojnice dostavěna, se literatura rozchází. Zajímavější ale je, že nedlouho po dokončení již byla budova přestavována, tehdy byly nově zaklenuty prostory v patře. V běhu let vojenské služby pak zbrojnice přišla o arkády, které byly zazděny, a došlo k dalším stavebním proměnám. Na starých ilustracích a fotografiích lze také vidět přistavěnou dřevěnou kolonádu. Zajímavá jsou i čísla z roku 1790, kdy v prostorách zbrojnice, zahrnujících i osm velkých sálů v patře, bylo uskladněno na čtyřicet děl a zbraně pro šest tisíc mužů. Po druhé světové válce se barokně klasicistní zbrojnice změnila v Přemyslova kasárna, to si mimo jiné vyžádalo přehrazení zmíněných sálů v patře příčkami a další stavební úpravy.

Ve vojenském mundúru budova zůstala až do roku 1991, kdy ji převzala Univerzita Palackého se záměrem vybudovat tu své informační centrum s ústřední knihovnou, archivem či vydavatelstvím. Cesta k němu ale byla dlouhá a nákladná – sanační práce na zchátralém objektu se rozeběhly koncem roku 1994, po třech letech byla budova částečně přístupná, nicméně rekonstrukce byla dokončena až v roce 1999. Náklady na stavbu přesáhly 240 milionů korun. 

V následujících letech došlo ještě k adaptaci podkroví, kde bývala galerie, na kanceláře dalších pracovišť, také tu po nějakou dobu fungoval hudební klub, zároveň se někdejší zbrojnice díky výstavám v knihovně nebo majálesům a koncertům stala dalším důležitým prvkem na kulturní mapě Olomouce. Několikrát se v poslední době také mihla ve filmu, například ve snímku Miluji tě modře nebo v Četnických humoreskách. Zajímavostí také je, že na nádvoří byla v roce 2017 odhalena Lavička Václava Havla. Nebo že fond ústřední knihovny čítá v regálech v sálech a ve skladu na 300 tisíc knih. Anebo že slova Komenského z úvodu tohoto textu má na očích každý, kdo sem zamíří – jsou totiž součástí zdejší dlažby...






Žádné komentáře:

Okomentovat