27. října 2011

Po stopách Velké Moravy

„Kdyby byly brány v úvahu jen její politické dějiny, zůstala by Velká Morava pouze drobnou historickou epizodou na východním pomezí franské říše, která by v historických příručkách byla maximálně zmíněna jednou či dvěma větami. Co z ní učinilo tak výrazný a neopominutelný historický fenomén, byla činnost a kulturní dílo cyrilometodějské misie, které mělo tak dalekosáhlý význam pro kulturní – a namnoze i politický – vývoj velké části slovanského světa na dlouhá staletí.“

Těmito slovy Vladimíra Vavřínka vítá své návštěvníky web moraviamagna.cz, jenž se zabývá historií Velké Moravy. Nemají pravdu? Jen si vzpomeňte na učebnice dějepisu ze základní či střední školy, ony zmíněné dvě věty najdete i jako úvod ke článku o Velkomoravské říši na Wikipedii, takže je netřeba uvádět je i zde.

Kolem existence Velké Moravy je dodnes mnoho dohadů a záhad, zejména pak o době před rokem 830 a následně době po roce 907, kdy se lze v řadě učebnic dějepisu dozvědět, že říše zanikla – však pamatujete na pověst o třech prutech knížete Svatopluka, ne? Objasnění těchto tajů snad přinese čas, představit si však, jak se našim dávným předkům žilo, je však možné ihned, stačí jen nabrat směr Staré Město u Uherského Hradiště – ideálně vlakem, který k výletům prostě patří a jehož jedna z páteřních tras právě přes Staré Město vede.

Základy kostela Na Valách
Proč právě Staré Město? Důvod je prostý. Ač zatím není odborníky doloženo, kde ležela velkomoravská metropole, bájný Veligrad, Staré Město je jedním z míst, jejichž historie se do souvislosti s existencí nejvýznamnějšího sídliště Velké Moravy dává. Proto také zde, v Jezuitské ulici, nalezneme Památník Velké Moravy (ve správě uherskohradišťského Slováckého muzea), ke kterému je to od staroměstského vlakového nádraží necelé dva kilometry chůze, přičemž navigací může být rozestavěný kostel sv. Ducha, který stojí v těsném sousedství památníku.

Expozice věnovaná Velké Moravě vznikla v roce 1969 nad základy kamenného hřbitovního kostela Na Valách z 9. století. Svatyni odhalil roku 1949 archeolog Vilém Hrubý jako vůbec první prokázanou kamennou velkomoravskou stavbu na Moravě, a tak se kolem ní také celá výstava točí. Doslova. Kostel s přilehlým pohřebištěm s několika odkrytými hroby, mimo jiné také dětským, je totiž centrálním exponátem památníku a vitríny s cennými nálezy z nejrůznějších oblastí činnosti velkomoravského člověka jsou rozmístěny kolem něj. A velkomoravský člověk je také od nedávného přepracování expozice jejím průvodcem. Dostal jméno Mojslav a návštěvníci sledují jeho život na pozadí faktů o Velké Moravě od dětství až po smrt, přičemž prohlídka končí právě u odhalených hrobů. Mimochodem, přestože je tento náš hypotetický předek dávno mrtvý, k návštěvníkům promlouvá prostřednictvím audioprůvodce. Drobet strašidelné, že?

Mojslavovo přijímání mezi bojovníky
A co tedy návštěvníci všechno uvidí? Kromě základů kostela a hrobů si tu můžete prohlédnout dobové oděvy a obuv, zbraně, šperky, řemeslnické nástroje, modelové rekonstrukce velkomoravské osady či dosud objevených církevních staveb, také situační model Veligradu nebo plavidlo vydlabané z kmene. Z audioprůvodce se leccos dozvíte o velkomoravské kultuře, obchodu, vládnoucím rodu Mojmírovců a samozřejmě také o misi Cyrila a Metoděje. To všechno od pondělí do neděle od 9 do 17 hodin (pozor ale na polední pauzu) a za pěkných 50/30 korun.

Mojslavovým hrobem ovšem putování po stopách Velké Moravy zdaleka nemusí končit. Některé ze zhlédnutých exponátů si totiž můžete prohlédnout „naživo“, a to nijak daleko od památníku. Při návštěvě hřbitovního kostela sv. Michaela archanděla lze pod podlahou zahlédnout pozůstatky rotundy stejného zasvěcení z 9. století. Další ze staroměstských velkomoravských kostelů, respektive jeho základy byly odkryty v lokalitě zvané Špitálky. Ta se nachází v areálu soukromých firem při řece Moravě v blízkosti rozhledny Šrotík v podobě majáku, kterou lze na světelné křižovatce po cestě od nádraží do centra jen těžko přehlédnout. Místo je volně přístupné a z informační tabule se zvídavý člověk dozví, že kostel, z jehož základů se dochovala kvůli lidské činnosti ve 20. století jen část, byl obdélníkového půdorysu o rozměrech 18,5 x 8 metrů, že stál poblíž vnějšího opevnění a že u něj bylo nalezeno přes třicet kostrových hrobů s množstvím nálezů, jako noži, šperky či dokonce plaketou s vytepaným reliéfem jezdce se sokolem.

Kostel v Sadech
Mnohem více se dochovalo z církevního komplexu, který se tyčil na návrší v dnešní uherskohradišťské částí Sady. Místo objevu neopevněného dvorce, kterému dominoval kostel s půdorysem řeckého kříže, se shodou okolností také nazývá Špitálky a je volně přístupné po cestě od křižovatky třídy Maršála Malinovského (směr Kunovice) a Solné cesty, poblíž křižovatky je benzinová stanice. Odborníci vysledovali, že komplex vznikal ve třech fázích, přičemž jako první zde stál v 1. třetině 9. století právě velký kostel, k němuž později přibývaly další stavby jako kaple či křtitelnice. Také toto archeologické naleziště je osazeno informační tabulí, kde se návštěvník dozví vše podstatné.

Z pozůstatků Velké Moravy „v přírodě“ si ale turista nejvíce odnese z Modré, vesnice při cestě ze Starého Města na Velehrad, od vlakového nádraží ve Starém Městě je to zhruba 5 kilometrů. Také zde jsou odkryty základy velkomoravské svatyně, kostela sv. Jana, který tu stával ještě v 16. století. Kostelík o rozměrech 9 x 7 metrů si však návštěvníci mohou prohlédnout dodnes, vedle základů byla totiž nedávno vystavěna jeho rekonstrukce. V blízkosti kostelíka se pak rozprostírá areál Archeoskanzenu Modrá, otevřený v roce 2004, který představuje podobu velkomoravského opevněného sídliště středního Pomoraví. Podobu hypotetickou, ovšem odvozenou od archeologických poznatků. Návštěvníci tu tak uvidí například polozemnicové obytné objekty, hospodářské zázemí, ukázky hradištního palisádového opevnění či sídlo velmože. Skanzen je však přístupný sezonně a přes zimu jsou jeho prohlídky možné pouze na objednání a ještě k tomu v závislosti na počasí.

Velkomoravské opevnění
Mezi Starým Městem a Velehradem byl také prozkoumán pozůstatek opevnění dávného sídliště, tzv. Christinův val – podle učitele a Julia Jeronýma Christina, který ho v 70. letech 19. století studoval a popsal. Ve 20. století byly zjištěny ještě další prvky opevnění, ovšem v Christinově době byl val v krajině mnohem zřetelnější. Další val byl ve 30. letech 20. století zaznamenán u blízkého Zlechova.

Jen pro úplnost ještě výčet dalších významných archeologických lokalit s nálezy z doby velkomoravské pro ty, kterým by výše uvedené památky, jejichž prohlídka zabere celý den, nestačily. Pokud jsme se dosud zaobírali možným umístěním metropole Veligrad v místě dnešního Starého Města, je třeba zmínit také další uvažované lokace. Často jmenovanou jsou například Valy u Mikulčic na Hodonínsku při moravsko-slovenské hranici. Zdejší sídliště je doloženo již v 7. století, později bylo vojenskou pevností. Kromě více než dvou tisíc hrobů a řady dalších nálezů tu byly objeveny pozůstatky trojlodního kostela a také budovy o velikosti 25 x 9 metrů, která mohla být knížecím palácem. Část nálezů si lze prohlédnout v místní expozici, po nalezišti návštěvníky provede naučná stezka.

Některým badatelům se však Mikulčice ani Staré Město jako lokace Veligradu nezamlouvají, a tak vznikají teorie, které umísťují velkomoravskou metropoli například do kráteru Náklo u Milotic na Hodonínsku, avšak pátrání zde nevydala žádné důkazy o dávném hojnějším osídlení.

Veligrad, pravděpodobná situace v místě Starého Města
Rozlehlé hradiště, byť menší než mikulčické Valy, se rozkládalo také u Břeclavi, dnes nese název Pohansko. Odhaleno zde bylo množství hrobů, základy dvou kostelů a mimo další také rozlehlý velmožský dvorec. Nálezy si lze připomenout při prohlídce expozice v empirovém loveckém zámečku, který v areálu nechali postavit na počátku 19. století Lichtenštejnové. V okolí je pak možné vidět také několik pevnostních objektů z doby podstatně mladší, než jsou velkomoravské palisády – tzv. řopíky byly budovány na obranu československé hranice ve 30. letech. Některé z nich jsou veřejnosti přístupné s průvodcem.

A teď už opravdu telegraficky. Nedaleko Velehradu se rozkládá u obce Osvětimany prastaré hradisko svatého Klimenta s odhalenými základy kostela, poutní kaplí a zvonicí sv. Gorazda, v minulosti tu stával také klášter augustiniánů. Stop.

Důležitým opěrným bodem jihozápadní Moravy bylo hradiště sv. Hypolita na ostrohu naproti současnému znojemskému hradu, které bylo osídleno již před 4 tisíci let, přičemž Slované se zde usídlili již v 6. století. Hradiště tak klidně mohlo být i jednou z nepřístupných pevností, o kterých hovoří pověstí předvelkomoravské. Stop.

Stopy po velkomoravském osídlení lze najít také v Moravském krasu, lokalita Staré Zámky u Líšně by prý mohla být přímým předchůdcem Brna. Stop.

Důležitá pevnost, která se taktéž objevuje ve velkomoravských a ještě starších pověstech, se rozkládala na jihu Olomouce v dnešní městské části Povel. Dnes je tam panelové sídliště, na dávné hradiště nic neupomíná. Konečné stop, i když nejsme ve výčtu definitivní (a ignorujeme fakt, že Velká Morava sahala i na území dalších středoevropských zemí)... 


Zobrazit místo Po stopách Velké Moravy na větší mapě

P.S.: Není-li u fotek v článku uvedeno jinak, jejich autorem je autor tohoto blogu.

3 komentáře:

  1. Díky za ochutnávku z naší bohaté moravské historie...

    OdpovědětVymazat
  2. budou další ochutnávky, brzy se vydáme po památkách jednotlivých velkých stavebních slohů na Moravě...

    OdpovědětVymazat