30. října 2016

Skály, bláto a rekordní účast, takové bylo Větrání údolím Bystřice

Je to paradox. Když jsem vloni v létě pořádal Větrání údolím řeky Bystřice mezi Hrubou Vodou a Domašovem nad Bystřicí, sešli jsme se na nádraží jen dva. Repete, které proběhlo v páteční státní svátek, jen v opačném směru, ovšem přilákalo dosud největší větrací účast. Nutno dodat, že polovinu výpravy tvořili členové KČT Šternberk a polovinu "moji".

Není se ale čemu divit. Údolí Bystřičky, jak říkají řece v Olomouci, je na podzim jaksi krásnější. Barevnější, ale díky padajícímu listí nabízí i mnohem více pohledů a průhledů na nejrůznější skalní tvary a také na řeku samotnou, kvůli blátu je cesta údolím i dobrodružnější, zvláště těsně za Domašovem, kde modrá značka, kterou jsme sledovali, prochází přírodní památkou Kamenné proudy u Domašova a stoupá ke skále zvané Malý Rabštýn, kterou využívají lezci ke zdokonalování svých dovedností. 

Ostatním, a tedy i pátečním větračům nabízí skála po úvodní námaze parádní výhled na lesy kolem, ale především na řeku nebo olomoucko-krnovskou železniční trať hluboko pod skalními převisy. Bláto, skály a následně už pohodovější úsek podél hranice vojenského prostoru Libavá zvládlo sedmatřicet větračů a pes bez zdravotní újmy, byť to chvílemi vypadalo na nepovolené ztráty. Ke zchátralému nádraží v Hrubé Vodě dorazili všichni, a kdo nespěchal domů, zvládl ještě za odměnu posedět v blízké hospůdce. 

Příští Větrání se koná hned za týden, v sobotu 5. listopadu. Pojede se do Kopřivnice, odkud po prohlídce Technického muzea vyrazíme přes Bílou horu do Štramberka. Prohlédneme si jednu z našich nejmenších městských památkových rezervací, zdoláme Trúbu a mrkneme se i do slavné jeskyně Šipka. Podrobnosti k cestě zveřejním nejpozději v úterý, stručné propozice jsou k dispozici zde








Žádné komentáře:

Okomentovat