19. prosince 2016

Předvánoční výlet nabídl slunce, výhledy a fušku na Háji

Letošní mozaika výletů Větrání je již téměř úplná. Předposledním dílkem byla sobotní Předvánoční procházka k Šumperku, která díky přičinění turistů ze Šternberka nebyla až tak nenáročná, jak bylo avizováno. Cesta k rozhledně Háj totiž vede pořádně do kopce a dolů je to samozřejmě také pěkný sešup. Zvlášť když jsou kamenné schody a kořeny namrzlé...

Rozhledna nad Šumperkem původně nebyla v plánu, avšak šternberská část výpravy se dobytí této kóty nechtěla vzdát, když už půjde kolem, a předpověď počasí také nebyla marná. Ta přesvědčila i mě jako vedoucího výpravy, který byl zklamán z mlhavých rozhledů z posledních výstupů na vyhlídkové věže. A počasí nakonec bylo vážně parádní, jeden by řekl až skoro jarní, takže by byla škoda za výhled na jesenický masiv a pod ním se rozprostírající Šumperk s okolními protáhlými vesnicemi nevystoupat. Ale byla to fuška. Nahoru pro plíce, dolů pro kolena...

Ještě předtím ale výlet zkomplikovala nehoda na železnici, kdy "jeseničák" jedoucí hodinu před námi strhl v Litovelském Pomoraví trolej a zpozdil tak všechny vlaky na hlavní trati Praha - Ostrava. Jeho cestující čekali uvězněni v lese u Červenky na evakuaci do našeho vlaku. A náš vlak rozhodně neměl na vytížené trati prioritu, vždyť je to jen rychlík. 

Na start cesty, Rudy nad Moravou, jsme tedy dorazili s asi půlhodinovým zpožděním, pak už šlo ale všechno jako po másle a jednadvacetičlenná výprava doprovázená dvěma psy stoupala do kopců a postupně se jí otevřely pěkné pohledy nejen na Hrabenov a část Rudy v údolí mezi svahy Hanušovické vrchoviny. V Radomilově vzbudila pozornost většiny kaple pocházející sice z 19. století, ale prostá jakýchkoliv zdobných prvků a s moderními dveřmi s bezpečnostním sklem, zvláštní to pohled. Jiné ale spíš lákal kůň v nedaleké ohradě. Klasika, někdo má radši holky, jiný vdolky. 

Po cestě lemované mrazem prokřehlými keři, do kterých pralo polední slunce, skupina brzy došla ke zdejšímu poutnímu kostelíku Božího těla, který je obklopen zastaveními křížové cesty; zde turisté nabrali dech na výstup k rozhledně. Tam už na nás čekali s kličkou od oken, aby nám rozhledy na fotkách nekazily odrazy ve skle. Na vrcholu rozhledny došlo na společné foto (na kterém ale nejsme všichni) a také na přípitek šternberským pivem, pod rozhlednou zase kolovaly bonbony z vánoční kolekce. Však to byla předvánoční procházka. 

Prudký sestup na původní trasu výletu byl pro některé z výpravy poněkud špinavější, než čekali, většina ho ale zvládla bez úhony. Výprava postupně klesala k Bludovečku, valná část ovšem bez povšimnutí prošla kolem Hradiska, místa, kde stával středověký bludovský hrad. I když mnozí by asi čekali více než ostroh obepnutý příkopem a kameny. Bludné kameny pod kopcem v Bludovečku už ale zájem vzbudily, stejně tak koně na pastvině a krávy na místním statku. To už jsme se ale po nedávno upravené asfaltce blížili Šumperku, kde se skupina rozpadla na otužilce, kterým stačil teplý punč či mošt na zdejším trhu, a zmrzlíky, kteří usedli v kavárně. 

Pak už následovalo jen nádraží, vzájemná přání pěkných svátků a předvánočnímu Větrání byl konec. Na přání úspěšného nového roku dojde až v pátek 30. prosince, kdy vyrážíme na poslední letošní Větrání, na Předvánoční sopkování na Bruntálsko. Bližší informace k tomuto výletu tu budou k dispozici v nejbližších dnech. 








Žádné komentáře:

Okomentovat