26. listopadu 2017

Podzim završila procházka k týnecké mohyle

Letošní podzimní výlety Větrání jsou již minulostí. Poslední z nich o uplynulé sobotě zavedl na jih od Olomouce, kde se z nížiny Hornomoravského úvalu zvedají kopce Tršické pahorkatiny, nejjižnějšího výběžku Nízkého Jeseníku. Patnáctka turistů se podívala do Strejčkova lomu u Grygova a k mohyle tyčící se na Hradisku nad Velkým Týncem. 

Procházka to byla příjemná, i když se za celý den na obloze neukázal náznak slunce, na druhou stranu předpovídaný déšť se také nekonal. Jen závěrečný přechod mezi poli z Týnce do olomoucké Holice výletníky poněkud potrápil studený vítr, ale na holické návsi se sešli všichni, kteří se rozhodli absolvovat celou téměř osmnáctikilometrovou trasu. Zbytek výpravy, který se po dvanácti kilometrech v Týnci odpojil, v té době již sbíral inspiraci na vánoční dárky v blízkém obchodním centru anebo si už užíval tepla domova. 

Výchozím místem trasy bylo památné, památkově chráněné nádraží v Grygově, ve vlaku si tedy větrači ani pořádně nesedli a už vystupovali. Ke Strejčkovu lomu to není z obce daleko, takže brzy výprava stále na hraně tohoto bývalého vápencového lomu, ke kterému turisté míří hlavně na jaře, za krásou zde rostoucích konikleců. Jejich květy nyní větrači viděli jen na informační tabuli, návštěva lomu ale i tak měla něco do sebe. 

Až k lomu však doléhal ruch z olomoucko-přerovské silnice, kterou bylo nutné u Krčmaně naštěstí jen přeběhnout - a následně se ponořit do ticha lesa na svazích Chlumu. Tento vrch větrači obešli po zelené turistické značce, se zastávkou u zdejší vodní, toho času ale vypuštěné, nádrže a v půvabné vesničce Přestavlky, která spadá pod známější Tršice, nicméně si zaslouží také kousek pozornosti - kvůli pěkné kapli sv. Karla Boromejského a dochovaným původním usedlostem, byť některé z nich vypadaly dlouho opuštěné. 

Hlavní bod zájmu ale teprve následoval. Po nenáročném stoupání se větrači ocitli na vrchu Hradisko, kde od 20. let 20. století stojí kamenná mohyla, památník obětem první světové války. Jeho slavnostního odhalení se tehdy zúčastnil i prezident Tomáš Garrigue Masaryk a pro česky mluvící obyvatelstvo to musela být v těsné blízkosti převážně německé Olomouce velká událost. Do památníku byly později osazeny také deska na paměť obětí druhé světové války a deska upomínající na osvobození rudou armádou. Od mohyly se také otevírá krásný výhled severním směrem k Olomouci, vzhledem k nízké oblačnosti, ale větrači měli na dlani jen samotný Velký Týnec s dominantním kostelem Nanebevzetí Panny Marie a o něco dále pak v oparu byly vidět sklady Kauflandu a nákupní centrum Olympia a stavby olomoucké průmyslové zóny. Ale jinak nic. 

Jak už bylo zmíněno, po sestupu do Velkého Týnce se u zdejšího zámku a kostela skupina výletníků rozdělila, a kdo ještě neměl dost, pokračoval dále po zelené do Holice po téměř nekonečné cestě mezi poli. To už z oparu vykoukly i další olomoucké stavby včetně věže dómu sv. Václava a věžáku u nádraží a po lehce rozbahněné cestě větrači obešli torzo někdejšího fortu Va, jedné z olomouckých pevnůstek, které měly nepřátelům bránit v postupu na Vídeň. A pak se už znovu objevila ona rušná silnice na Přerov a po jejím přejití poslední podzimní Větrání skončilo na holické návsi.

Uzavřeným podzimem nicméně rok nekončí a v plánu jsou do silvestra ještě dvě Větrání. To bližší vezme turisty v sobotu 16. prosince na trasu mezi Městečkem Trnávkou a Moravskou Třebovou, kterou budou lemovat zdejší pověsti. Více na stránce Větrání














Žádné komentáře:

Okomentovat