Povel v minulosti býval klidnou zemědělskou vesnicí poblíž olomouckých hradeb. Právě městské opevnění a zejména jeho vylepšování v císařskou pevnost ale do historie obce zasáhly dost razantním způsobem. Německá, městu bližší část vsi byla při budování pevnosti srovnána se zemí, stejně jako jiné osady v okolí Olomouce, které se musely "přestěhovat" na vzdálenost alespoň kilometru od pevnostních valů.
Takže se v polovině 18. století přemísťovali i obyvatelé severního Povlu, útočiště našli v nové osadě při české části obce. V červnu roku 1773 pak zažádali o stavební povolení k vybudování nové kaple jako náhrady za tu strženou, která pocházela teprve z roku 1715. Díky nadšení místních ještě do konce téhož roku nový barokní svatostánek stál a v prosinci byl zasvěcen Neposkvrněné Panně Marii. Na počátku 19. století pak byla kaple vybavena i malými varhanami, které tu však vydržely pouhých třicet let, pak šly pryč kvůli nepoužitelnosti. V roce 1911, tedy v době, kdy se ze severu blížilo od pevnostních valů osvobozené město Olomouc a vstříc jemu vycházela i nová zástavba Povlu, byla kaple kompletně zrekonstruována a dostala i nové varhany. Od roku 1919 je pak Povel součástí města.
Dalším důležitým mezníkem v historii někdejší obce je pak výstavba panelového sídliště v 80. letech, které musela řada domů z původního Povlu a sousedních Nových Sadů ustoupit. Včetně bezprostředního okolí tehdy zchátralé kaple, která tak zůstala osamocena, bez jakéhokoliv historického kontextu, mezi panelovými velikány. Což ji ale nakonec dělá zajímavější.
Přestože okolní paneláky dostaly v posledních letech barevné a veselejší fasády, s kaplí mezi nimi, zapsanou mezi kulturními památkami, to zas tak vesele nevypadá. Městem byla na začátku 90. let opravena a předána do majetku římskokatolické farnosti Nové Sady, ta ovšem nyní nemá prostředky na její řádnou údržbu, což jde vidět již jen na její fasádě, stejně tak barokních soch, které byly ke kapli přemístěny z Nových Sadů nebo od cesty ke klášteru Hradisko - většina je poničená, někdy dost možná neopravitelně.
Avšak zájem Povelských o kapličku by byl - v posledních letech se v prostoru kolem ní konaly kulturní akce, kde se mimo jiné debatovalo o budoucnosti někdejší povelské návsi. A zájem by měl být i ze strany turistů - ač nemohou nakouknout dovnitř, ten kontrast vesnického baroka a betonových panelů za vidění stojí.
Takže se v polovině 18. století přemísťovali i obyvatelé severního Povlu, útočiště našli v nové osadě při české části obce. V červnu roku 1773 pak zažádali o stavební povolení k vybudování nové kaple jako náhrady za tu strženou, která pocházela teprve z roku 1715. Díky nadšení místních ještě do konce téhož roku nový barokní svatostánek stál a v prosinci byl zasvěcen Neposkvrněné Panně Marii. Na počátku 19. století pak byla kaple vybavena i malými varhanami, které tu však vydržely pouhých třicet let, pak šly pryč kvůli nepoužitelnosti. V roce 1911, tedy v době, kdy se ze severu blížilo od pevnostních valů osvobozené město Olomouc a vstříc jemu vycházela i nová zástavba Povlu, byla kaple kompletně zrekonstruována a dostala i nové varhany. Od roku 1919 je pak Povel součástí města.
Dalším důležitým mezníkem v historii někdejší obce je pak výstavba panelového sídliště v 80. letech, které musela řada domů z původního Povlu a sousedních Nových Sadů ustoupit. Včetně bezprostředního okolí tehdy zchátralé kaple, která tak zůstala osamocena, bez jakéhokoliv historického kontextu, mezi panelovými velikány. Což ji ale nakonec dělá zajímavější.
Přestože okolní paneláky dostaly v posledních letech barevné a veselejší fasády, s kaplí mezi nimi, zapsanou mezi kulturními památkami, to zas tak vesele nevypadá. Městem byla na začátku 90. let opravena a předána do majetku římskokatolické farnosti Nové Sady, ta ovšem nyní nemá prostředky na její řádnou údržbu, což jde vidět již jen na její fasádě, stejně tak barokních soch, které byly ke kapli přemístěny z Nových Sadů nebo od cesty ke klášteru Hradisko - většina je poničená, někdy dost možná neopravitelně.
Avšak zájem Povelských o kapličku by byl - v posledních letech se v prostoru kolem ní konaly kulturní akce, kde se mimo jiné debatovalo o budoucnosti někdejší povelské návsi. A zájem by měl být i ze strany turistů - ač nemohou nakouknout dovnitř, ten kontrast vesnického baroka a betonových panelů za vidění stojí.
Komentáře
Okomentovat