Na Křéby nejen za Pannou Marií

O zvlněném kraji mezi Kroměříží a Vyškovem se příliš nemluví. Snad je to kvůli poloze na periferii tří administrativních krajů, snad kvůli tomu, že o většinu pozornosti si řeknou zajímavosti v okolí jako slavné bojiště tří císařů, Chřiby nebo kroměřížský zámek se zahradami. Okolí Morkovic-Slížan ale má co nabídnout a na jedno takové místo se na následujících řádcích podíváme. Do navigací zadejme Křéby.

15,5 km / mapa / okres Kroměříž

Cíl je to možná neznámý, ovšem ne nedostupný. Nedaleko lokality ležící na rozhraní Litenčické pahorkatiny a Vyškovské brázdy procházejí důležité dopravní tepny – železniční trať z Brna ku Olomouci a Ostravě a dálnice D1 a D46. Proč z vlaku vystoupit nebo autem sjet z dálnice? Nabízejí se hned tři důvody: archeologická lokalita, národní přírodní památka a poutní místo. 

Na návrší Křéby severně od obce Prasklice je doloženo osídlení už v době bronzové, z hradiska, které se tu rozkládalo, se však kvůli zemědělskému využití a také kvůli těžbě štěrkopísku téměř nic nezachovalo. Prý ještě v 19. století byly v terénu patrné zbytky někdejšího opevnění. Všechno zlé je ovšem k něčemu dobré. Při těžbě štěrkopísku, která výrazně změnila podobu svahů nad potokem Tištínkou, byly uskutečněny první nálezy ze starší doby bronzové, následované dalšími objevy při pozdějších archeologických sondách. V roce 1956 byla přitom místa těžby prohlášena za chráněné území, nejstarší na Kroměřížsku. Národní přírodní památku Křéby o celkové ploše přes 4,5 hektaru tvoří tři ostrůvky výslunných travnatých strání s teplomilnou květenou – převažuje válečka prapořitá a smldník jelení, ale vyskytuje se například i koniklec velkolistý a řada dalších druhů – doprovázenou řadou druhů motýlů či hmyzu. Možná tedy lépe nevstupovat, jen prohlédnout zpovzdálí.

Ostatně jediná cesta, kterou najdete na mapách, je ta křížová spojená se zdejším poutním místem. Tradice poutí na Křébech sahá do 18. století. V roce 1715 tu nechal baron František Ferdinand Sak, svobodný pán z Bohuňovic, postavit kapli zasvěcenou Panně Marii Ochranitelce jako poděkování za odvrácení moru. Poutní místo postupně získávalo na známosti, návštěvníků přibývalo, bylo zde dokonce zřízeno lokální kaplanství podřízené morkovické faře a při kapli vyrostlo několik obydlí. Kaple však již byla těsná, a tak byla zásluhou majitele morkovského panství Antonína svobodného pána Braidy a jeho manželky Marie Anny přestavěna na kostel pro čtyři stovky věřících. Vysvěcen byl v roce 1778, umístěn do něj byl obraz Panny Marie Ochranitelky, zvané též Panny Marie Křébské.

Osvícenská politika Josefa II. ovšem učinila dalšímu rozvoji poutního místa přítrž; jako jiné lokality bylo úředně zrušeno a kostel uzavřen. Hraběti bylo povoleno přenést obraz Panny Marie do farního kostela v Morkovicích, kam za ním dále mířili ti, kteří předtím vážili cestu na Křéby. Podle pověsti se ale na své původní místo v noci vracel; když byl kostel na Křébech stržen, visel obraz na lípě, která se tu tyčila k nebi ještě na počátku nového tisicíletí. Stejně tak byla památkou na poutní tradici boží muka, zničená v 50. letech 20. století.

Tradice ovšem před nedávnem znovu ožila – roce 2008 bylo poutní místo obnoveno. Při pozůstatcích původního kostela byl vybudován venkovní oltář s kovovým reliéfem odkazujícím na zmiňovaný mariánský obraz, kopie obrazu je pak k vidění v obnovených božích mukách. U příležitosti 10. výročí obnovení poutního místa a 100. výročí vzniku Československa tu pak byla vysazena Lípa republiky. Poutní místo přitom nabízí i pěkné výhledy. Z blízkých cílů upoutá například kostel v Tištíně, dobře viditelný je masiv Hostýnských vrchů se Svatým Hostýnem, za dobré viditelnosti lze v dáli zahlédnout před jesenickou hradbou baziliku na Svatém Kopečku.

A jak se tedy na Křéby dostat? Vyloženě se nabízí využít, ať už po svých či kolmo, cyklostezku vedenou v trase dřívější železniční tratě z Nezamyslic do Morkovic. K poutnímu místu je to jen cca dvoukilometrová zacházka od bývalé zastávky Prasklice. Po cestě se dá zastavit u zámku v Nezamyslicích, v Tištíně si prohlédnout zmiňovaný kostel nebo expozici zemědělských strojů, v Osíčanech najdete zase muzeum pohraniční stráže a SNB. Další zámek, opět nepřístupný, stojí v Uhřicích i cílových Morkovicích, tam navíc lze navštívit ještě košíkařské muzeum.

Anebo si můžete výlet naplánovat s ohledem na spoje či zajímavosti v okolí úplně jinak. Například pokud máte malé děti a vyrážíte na cestu autem, můžete dojet k bývalému nádraží v Koválovicích a ty cca dva kilometry na poutní místo a dva kilometry zpět jsou v pohodě pro kočárek i chodícího tříletého prcka. Vyzkoušeno.



Komentáře