Tučín střeží Římská věž s parádním výhledem

Není to tak dávno, co jsem tu (přesně v tomto článku) upozorňoval na vesnici Tučín u Přerova a tamní naučnou stezku, na které se člověk nejen něco dozví, pobaví se a ještě se může z několika míst pokochat výletem a případně posedět u vody. Návštěvníci se také mohli vyfotit s dvojicí tučňáků, která vítala u autobusové zastávky, později stáli u zdejší školky, ovšem umělí sympaťáci už tu nejsou – nějaký nenechavec jednoho ukradl (viz ČRo Olomouc). Ale do černé kroniky jsem nechtěl zabrouzdat, naopak jsem chtěl vyzdvihnout, že Tučínským všechna dosavadní lákadla nestačila a vloni u vodojemu na návrší nad obcí otevřeli rozhlednu

No dobře, nebylo to žádné momentální rozhodnutí, jak se lze dočíst na tabulích ve věži, záměr vybudování vyhlídky už měl pěkných pár let. Byly ale důležitější věci na práci, a tak do finální podoby a realizace došel až nyní. A takřka vzápětí byla věž vyhlášena Rozhlednou roku 2024. Co je na ní tak zajímavého? 

Jednak je to určitě ona finální podoba. Autoři návrhu se totiž nechali inspirovat starým Římem, přesněji strážními věžemi římských vojenských táborů, neboť archeologické nálezy poukázaly na přítomnost římských legionářů v okolí Přerova, potažmo v oblasti Moravské brány. Patnáctimetrová věž, která tak má tuto skutečnost připomínat, je postavena z betonu a obložena kamenem, ve výšce necelých jedenáct metrů stavbu obepíná dřevěný ochoz, ze kterého je kruhový výhled do širšího okolí – který byl jistě dalším důvodem pro získání zmíněného titulu. 

Z ochozu samozřejmě vidíte samotný Tučín i nedaleký Přerov se zámeckou věží a továrními komíny nebo Švédské šance známé kvůli masakru v červnu 1945. Jako na dlani je rovina Hornomoravského úvalu, ze kterého se k nebi tyčí například věž tovačovského zámku, a sníženina Moravské brány s dálnicí nebo prosenickým cukrovarem. A pak jsou všude dokola kopce a hory. Zamávat můžete návštěvníkům rozhledny na Kelčském Javorníku, na masivu Hostýnských vrchů nelze přehlédnout ani poutní baziliku a tamní vyhlídkovou věž a větrnou elektrárnu. Na západě se zvedá Drahanská vrchovina, severním směrem jsou v dáli vidět Jeseníky, před nimi lze rozeznat kupole Svatého Kopečku a za ním se táhnou běžný lidem z velké části zapovězené Oderské vrchy. No a na východě se ukazuje sama královna Beskyd Lysá hora. 

Zkrátka stojí za to sem vystoupat a není to ani příliš složité – od rybníčku Plavisko, kam vás dovede zmiňovaná naučná stezka, vede k rozhledně asfaltová cesta, autům vjezd zakázán, parkoviště u rybníčka. K výhledu je to od vody něco málo přes kilometr a pak už jen několik desítek (docela prudkých) schodů. Rozhledna má během letních prázdnin otevřeno každý den do 19 hodin, podle informací na webu je vstupné 50/20 Kč v případě, že je přítomna obsluha, jinak dobrovolné. U věže je k dispozici posezení, ohniště, také WC, kolo je kde si opřít... Co víc může nenáročný turista chtít?

Možná ještě jeden tip, který lze s návštěvou rozhledny spojit? Já jsem totiž do Tučína zamířil hromadnou dopravou a pěšky, z Přerova jsem ale zrovna chytil autobus, který přes Tučín nejel, zastavoval však v sousedních Pavlovicích (bodejť by ne, když mu málem došel dech do kopce). Kromě dominantního kostela tu stojí určitě za pozornost zámecký areál, který si nechal na konci 19. století vybudovat tehdejší průmyslník a politik Alfred Skene II. Novorenesanční zámek slouží jako domov pro seniory, z anglického parku, ve kterém je zasazen, vás ale nikdo nevyžene (resp. mě nevyhnal, vlastně jsem ani nikoho nebo nějaký zákaz vstupu nepotkal). Do parku se vchází novogotickou vstupní bránou, ke gotice odkazuje i romantická zřícenina hrádku, samostatná zámecká kaple má prostší a modernější podobu. Od zámecké brány se pak můžete vydat "přímo za nosem" kolem hřiště k hlavní silnici, pokračovat kousek po ní a pak už po polňačkách mířit k tučínské Římské věži, kterou chvíli uvidíte na horizontu – pro sichr trasa od autobusové zastávky k zastávce zde









Komentáře