Pokud máte rádi tučňáky, víte, kde na Hané můžete nějaké najít? Kupodivu to není ani v olomoucké zoo, ani v zoo parku ve Vyškově, ani v kroměřížské Podzámecké zahradě, ale v dědince Tučín kousek za Přerovem. Pravda, nejsou živí a kromě tří písmen by asi ani neměli s obcí na pomezí Moravské brány a Podbeskydské pahorkatiny nic společného. Ale už nějakou dobu jsou jakýmisi symboly vesnice a u autobusové zastávky vítají ty, kteří se do Tučína vydají – třeba právě na naučnou stezku S tučňákem za poznáním, která je pěkným tipem na fyzicky i finančně nenáročnou procházku pro rodiny s menšími dětmi.
Trasa stezky měří kolem 4 kilometrů (viz mapa), první zastavení je právě u autobusové zastávky s tučňáky. Na úvod samozřejmě nechybí základní informace o obci, která se stala Vesnicí roku 2009, ale také herní prvek pro děti s určováním skupin zvířat. V podobném duchu jsou laděna i další zastavení (celkem jich je šest), která seznamují s nejrůznějšími přírodními i historickými zajímavostmi Tučína, zároveň ale snad pokaždé narazíte na něco navíc. Hned u druhého stanoviště u bývalého lomu si děti mohou osedlat draka a mladí i starší si mohou zahrát discgolf nebo se rozcvičit ve venkovní posilovně. Jen o pár desítek kroků dále pak stával větrný mlýn, který autoři naučné stezky připomněli jeho zmenšenou replikou se skluzavkou. Kdo se nechce klouzat nebo se na skluzavku nevejde, může se pokochat výhledem do Moravské brány ohraničené Oderskými vrchy a k Přerovu.
U dalšího stanoviště při obecním úřadu je dětské hřiště – mimochodem ne první, ani poslední, na které lze na naučné stezce narazit. Od úřadu nicméně trasa vede mimo zástavbu, alejí ovocných stromů mírně stoupá až k odpočívce na hranici katastru, odkud je opět pěkný výhled na Přerov a blízké okolí a také na samotný Tučín. Poté se opět sestupuje do vesnice, a to přímo na její náves se zvonicí původně z 1. poloviny 18. století, sochou Panny Marie s jezulátkem a Spolkovým domem tradic a řemesel v jedné z nejstarších místních usedlostí, kde je k navštívení expozice věnovaná venkovskému životu. Na návsi je i další dětské hřiště a také hospoda. K poslednímu zastavení je pak třeba zamířit k retenční vodní nádrži u zemědělského družstva, kde se lze projít po krátkém molu s přístřeškem jen těsně nad hladinou. Odtud už zbývá se jen vrátit zpět k tučňákům, udělat fotku na památku a jet s dětmi, snad příjemně utahanými, domů.
Komentáře
Okomentovat