Morava v UNESCO, UNESCO na Moravě

Česká republika je na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO v současnosti zastoupena dvanácti významnými památkami či areály, sedm z nich přitom leží na historickém území Moravy, zbylých pět najdete v Čechách, české Slezsko není mezi "světovými divy" prozatím zastoupeno. Na následujících řádcích si stručně představíme moravské divy, postupně, jak byly na seznam UNESCO zařazovány.

Historické centrum Telče
Jako vůbec první moravská lokalita bylo na seznam UNESCO zapsáno malebné historické centrum města Telč, které je přezdíváno také jako Moravské Benátky. Svoji unikátní, především renesanční podobu získalo rybníky sevřené městské jádro - náměstí s podloubím a zámecký areál na místě dřívější královské vodní tvrze - v 16. století. Pod přestavbou zámku, který se mimo jiné objevil také v televizní pohádce Z pekla štěstí, je podepsán architekt B. Maggi z Arogna. Zámek zaujme, kromě zachovalého renesančního exteriéru, honosnými interiéry s bohatou výzdobou, dobovým zařízením a cennými sbírkami a také zajímavě řešenou zahradou. Náměstí pak uchvátí svojí renesančně-barokní jednotou štítů měšťanských domů a dlouhým podloubím, které patří v Česku k vůbec nejdelším (další pak ve Svitavách či východočeské Litomyšli). Telč toho nabízí ještě více, o tom ale jindy.

Web: www.unesco-czech.cz/telc, www.telc.eu
GPS: 49°11'3.060"N, 15°27'13.706"E
Informační centrum: náměstí Zachariáše z Hradce 10, Telč
Jak tam autem: Po dálnici D1 z Prahy či Brna do Jihlavy, z krajské Jihlavy je to do Telče třicet kilometrů jižním směrem.
Jak tam vlakem: Vlakové nádraží Telč leží na regionální trati z Kostelce u Jihlavy do Slavonic. Cesta vlakem je však poměrně zdlouhavá.

Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého
V roce 1994 byl na seznam světového kulturního dědictví zapsán unikátní kostel sv. Jana Nepomuckého, který se tyčí na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou. Kostel je považován za nejoriginálnější stavbu ve stylu tzv. barokní gotiky a zároveň za nejlepší dílo architekta Jana Blažeje Santiniho, který je nejvýznamnější osobností tohoto stylu. Santini do stavby promítl legendu o koruně s pěti hvězdičkami, která se zjevila nad tělem Jana Nepomuckého, a kostel tak dostal půdorys pěticípé hvězdy, do jeho prostor vede pět vchodů, uvnitř je pět oltářních výklenků, pět andělů na hlavním oltářů, k hlavní stavbě přiléhá dvakrát pět kaplí a symbolika pokračuje ještě dále. Kostel, i když není ani s areálem ohraničeným zajímavě řešeným ambitem, nikterak velký, zkrátka stojí za návštěvu. Areál najdete na severním okraji města blízko silnice na Hlinsko.

Web: www.unesco-czech.cz/zdar-nad-sazavou, www.zelena-hora.eu
GPS: 49°34'48.093"N, 15°56'31.391"E
Informační centrum: náměstí Republiky 24, Žďár nad Sázavou
Jak tam autem: Z Brna po D1 do Velké Bíteše, odtud po silnici 37 do Žďáru (celkem 77 km), z Prahy po D1, na 119. km sjet směrem na Žďár (celkem 159 km), z Hlinska po silnici 34, ve Ždírci nad Doubravu odbočit na silnici 37 (celkem 23 km).
Jak tam vlakem: Nádraží Žďár nad Sázavou leží na rychlíkové trati Brno - Havlíčkův Brod, od nádraží ke kostelu je to cca 4 km.

Lednicko-valtický areál
Rozsáhlý architektonicko-krajinářský areál mezi zámky Lednice a Valtice na Břeclavsku je považován za nejrozsáhlejší člověkem uměle vytvořené území v Evropě a jako takový byl v roce 1996 zapsán na seznam UNESCO. Na více než 300 km čtverečních se snoubí baroko s tudorovskou gotikou a empírem, anglicky pojaté parkové území je pak poseto řadou drobných staveb v romantickém duchu, z nichž nejznámější jsou minaret s vyhlídkou, Dianin chrám alias Randez-vous či umělá zřícenina Janův hrad. Areálem prochází síť cyklostezek.

Web: www.unesco-czech.cz/lednicko-valticky-areal, www.lednicko-valticky-areal.cz
GPS: zámek Lednice 48°48'8.994"N, 16°48'16.010"E, zámek Valtice 48°44'22.174"N, 16°45'20.515"E
Informační centrum: U Tržiště 8, Břeclav; Zámecké nám. 44, Lednice; nám. Svobody 4, Valtice
Jak tam autem: Z Brna po D2 na Břeclav, exit Podivín.
Jak tam vlakem: Břeclavské nádraží je významná železniční křižovatka, kam směřují vlaky od Olomouce, Ostravy a Brna. Z Břeclavi vede regionální trať přes Valtice na Mikulov.

Arcibiskupský zámek a zahrady v Kroměříži
Hanácké Atény, jak se Kroměříži přezdívá, jsou na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO od roku 1998, a to díky rozlehlým historickým zahradám a raně baroknímu zámku, jenž sloužil jako letní sídlo olomouckých arcibiskupů a jenž v roce 1848 hostil evakuované zasedání říšského sněmu rakouské monarchie. Honosný zámek s bohatě zdobenými interiéry stojí přímo v centru města, v severním rohu centrálního náměstí, a přiléhá k němu 64hektarová Podzámecká zahrada, park posetý rybníky, potůčky, drobnými stavbami a výběhy pro různé druhy zvěře. Druhou z historických zahrad, Květnou neboli Libosad, najdeme na druhé straně jádra města. Zahrada je geometricky pravidelná, částečně po vzoru francouzského Versailles, zelené stěny a květinové záhony doplňuje téměř 250metrová kolonáda, skleníky, centrální pavilon Rotunda a řada sochařských děl.

Web: www.unesco-czech.cz/kromeriz, www.zamek-kromeriz.cz
GPS: zámek 49°18'0.667"N, 17°23'35.034"E
Informační centrum: Velké nám. 50, Kroměříž
Jak tam autem: Z Brna či Ostravy po D1, exit na 258. a 260. km, z Olomouce po silnici 435 přes Tovačov a Kojetín.
Jak tam vlakem: Do Kroměříže zajíždějí vlaky z Hulína, kde staví rychlíky od Olomouce, Břeclavi a Ostravy.

Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci
Další moravský barokní skvost byl na seznam UNESCO zařazen v roce 2000. Monumentální sloup Nejsvětější Trojice se tyčí do výšky 35 metrů na Horním náměstí v Olomouci. Jeho autorem je Václav Render, jehož jméno je spojeno také s olomouckými barokními kašnami a morovým sloupem na Dolním náměstí. Právě ten Rendera popudil ke stavbě monumentálního díla, zasvěceného svaté Trojici - výraz poděkování za skončení moru na Dolním náměstí se mu totiž zdál příliš obyčejný. S výstavbou trojičního sloupu začal v roce 1716, dokončení se nedožil. Sloup bohatě zdobený sochami, jimž dominuje vrcholové pozlacené sousoší Nejsvětější Trojice, s malou kaplí uvnitř byl vysvěcen v roce 1754 za účasti samotné Marie Terezie. Netradiční ozdobou sloupu je pak zlatá koule ve dříku, památka na obléhání města Prusy a vyjednávání o ušetření této chlouby města.

Web: www.unesco-czech.cz/olomouc, www.olomouc.eu/tourism
GPS: 49°35'38.242"N, 17°15'1.43"E
Informační centrum: Horní náměstí - radnice, Olomouc
Jak tam autem: Z Brna po D1 do Vyškova, odtud po D46 přes Prostějov. Z Ostravy po D1 k Lipníku nad Bečvou, odtud po D35. Z Hradce Králové po silnici 35.
Jak tam vlakem: Hlavní vlakové nádraží je křižovatkou tratí od České Třebové, Opavy, Brna a Přerova.

Vila Tugendhat v Brně
Brněnská městská část Černá Pole doslova ukrývá ve své zástavbě funkcionalistickou perlu, dílo architekta Ludwiga Miese van der Rohe, vilu postavenou pro manžele Tugendhatovy, pod jejichž jménem je dnes dům znám. Stavba vily probíhala v letech 1929-30, avšak manželé si dokončeného díla, jež kromě účelně rozdělených podlaží a navazující zahrady poskytuje také výhled na dominanty Brna, příliš neužili. V roce 1938 emigrovali do Švýcarska a vilu zabavilo gestapo. Ke konci války byl dům poničen, následovala řada oprav a úprav a také změna účelu budovy. Architektonická podstata stavby však narušena nebyla. Na seznam UNESCO byla vila zařazena v roce 2001. V letech 2010-2012 prošla vila celkovou památkovou obnovou.

Web: www.unesco-czech.cz/brno, www.tugendhat.eu
GPS: 49°12'26.061"N, 16°36'58.001"E
Informační centrum: Radnická 2, Brno
Jak tam autem: Z Prahy či Ostravy po D1, z Bratislavy po D2, z Olomouce po R46 do Vyškova na D1, z Hradce Králové po silnici 35 do Svitav a odtud po silnici 461.
Jak tam vlakem: Brněnské hlavní nádraží je křižovatkou tratí od České Třebové (Prahy), Přerova (Olomouce), Břeclavi, Havlíčkova Brodu (Prahy, Kolína) a Znojma.

Bazilika sv. Prokopa a židovská čtvrť v Třebíči
Zatím poslední moravskou lokalitou zapsanou v seznamu světového kulturního dědictví UNESCO je židovská čtvrť s bazilikou sv. Prokopa v Třebíči. Jméno města se mezi světovými divy objevilo v roce 2003. Dochovaná třebíčská židovská čtvrť s více jak 120 domy, včetně radnice, školy či Přední a Zadní synagogy, je němým svědkem dřívějšího soužití Židů a křesťanů, na kopci Hrádek se pak rozkládá židovský hřbitov s 3 tisíci náhrobků a obřadní síní, kde se mohou konat tradiční židovské obřady. Prokopská bazilika má kořeny ve 13. století, původně byla zasvěcena Panně Marii. Po sérii válečných poškození dlouho sloužila světským účelům, po obnově byla zasvěcena sv. Prokopu a znovu slouží církvi.

Web: www.unesco-czech.cz/trebic/, www.mesto-trebic.cz
GPS: bazilika 49°13'1.036"N, 15°52'23.726"E,
Informační centrum: Karlovo nám. 53, Zámek 1, Třebíč
Jak tam autem: Z D1, exit Velké Meziříčí je to do Třebíče 22 km.
Jak tam vlakem: Třebíčské nádraží leží na trati z Brna do Jihlavy.

Zobrazit místo UNESCO na Moravě na větší mapě

Foto: MV, unesco-czech.cz

Komentáře