Olomouc: Korunní pevnůstka

Zajímavě klikatou historií se může pochlubit areál tzv. Korunní pevnůstky, krásné ukázky bastionového opevnění Olomouce. Vojsko zde skladovalo děla, Olomoučané tu sušili prádlo, dnes velkou část využívá městská botanická zahrada, sklad se mění na Pevnost poznání a z bastionu bude jednou amfiteátr.

Původně tu, pod středověkými hradbami královského hlavního města, při toku Mlýnského potoka, jednoho z ramen řeky Moravy, ovšem stávala osada Závodí. Ta musela kvůli rozhodnutí vybudovat z Olomouce moderní hraniční pevnost padnout, stejně jako jiné vsi a osady v těsné blízkosti města. Zároveň obvod dnešního jádra města začaly obepínat mohutné valy zpevněné hrotitými výstupky, odborně bastiony.

Opravená barokní prachárna

Na území někdejšího Závodí, v ostrém ohbí Mlýnského potoka, vyrostla v letech 1754-56 korunní hradba tvořená jedním úplným bastionem (č. 24) a dvěma půlbastiony (č. 23 a 25) spojenými valy – kurtinami. Celá tato obranná masa byla z vnější strany obložena cihlami (tzv. eskarpa dosahuje výšky až 4,7 metru) a obepnuta ještě deset metrů širokým příkopem, na valy měla být v případě ohrožení rozmístěna děla. Tím byla výrazně posílena obrana města ze směru od Envelopy, zároveň však korunní hradba sloužila jako zvláštní vstup do města, když do jedné z kurtin byla proražena brána, spojující tak předpolí pevnosti a Michalský výpad.

Areál ještě během 18. století doplnila barokní prachárna, nyní již zrekonstruovaná, a empírová strážnice, z níž se ovšem do současnosti dochovalo pouze torzo. V 19. století pak přibyly ještě dva dělostřelecké sklady a bylo vytvořeno několik projektů na přebudování pevnůstky, mimo jiné na vybudování kasáren pro tři tisíce vojáků. Žádný z nich však kvůli finanční nákladnosti nebyl realizován, navíc s rozvojem válečné techniky a techniky obecně už bral smysl pevnosti rychleji než pomalu za své.

Pohled z hradby přes rekonstruovaný velký dělostřelecký
sklad na chrám sv. Michala

Po zrušení pevnostního statutu města zůstávaly objekty Korunní pevnůstky nadále v držení vojska, areál však mohli Olomoučtí využívat k sušení prádla a část byla přeměněna na zahradu. Opět se veřejnosti z vojenských důvodů uzavřela po druhé světové válce, ovšem ne na dlouho. Už v roce 1967 začala proměna části areálu na botanickou zahradu, v předpolí valů se pak rozprostřelo rozárium, dnes bohužel velmi zanedbané. Zbytek pevnůstky se oblékl do civilního hávu v 90. letech, kdy jej armáda přenechala magistrátu, nicméně věci se daly do pohybu až v roce 2008, kdy se správy a rekonstrukce areálu ujalo občanské sdružení Muzeum olomoucké pevnosti, které dodnes očistilo většinu eskarpy od náletových dřevin nebo opravilo barokní prachárnu, zároveň se pevnůstka stala kulturním místem, kde se konají nejrůznější hudební přehlídky a další akce.

Tím však současné oživení Korunní pevnůstky zdaleka nekončí. Univerzita Palackého se ujala velkorysé rekonstrukce velkého dělostřeleckého skladu, ze kterého v blízké budoucnosti bude Pevnost poznání s vědeckotechnickou expozicí, z níž část bude věnována právě historii olomoucké pevnosti. Však už několik let také vzniká obří model města v sevření bastionů a příkopů. V areálu má být také restaurace a lepší zázemí pro kulturní akce, mimo jiné vznikne v bastionu č. 24 amfiteátr. Než se ale brána Korunní pevnůstky definitivně otevře, bude to ještě chvíli trvat.

Aktualizace 2013: V opravené barokní prachárně byla zpřístupněna stálá expozice o olomoucké bastionové pevnosti, mimo jiné s rozsáhlým modelem pevnosti. Stojí za podívání! 
Aktualizace 2015: Populárně-naučné muzeum Univerzity Palackého Pevnost poznání bylo v zachráněném velkém dělostřeleckém skladu otevřeno v polovině dubna, v téže době se budoval nový amfiteátr v bastionu. 

Pohled od lávky přes Mlýnský potok, v pozadí dóm sv. Václava

Velký dělostřelecký sklad (2012)

Velký dělostřelecký sklad (duben 2015)

Malý dělostřelecký sklad (duben 2015)

Zahrady na hradbách