27. června 2015

Městské památkové rezervace na Moravě – část 1

Třináct moravských měst, ve Slezsku bohužel žádné, se může chlubit tím, že jejich historická jádra byla prohlášena městskou památkovou rezervací, tedy že jde o jedinečné celky, které podléhají nejvyšší možné plošné památkově ochraně a péči. Na následujících řádcích si o všech třinácti něco krátce povíme.

Městské památkové rezervace se podle Národního památkového ústavu vyznačují „kompaktní, historickou zástavbou s velkým podílem architektonicky hodnotných staveb, z nichž mnohé jsou prohlášeny nemovitými kulturními památkami. Homogenní území rezervací bez výrazných novodobých stavebních rušivých zásahů se vyznačují zejména dochovaným historickým půdorysem, zástavbou v původních objemech a tvarech, včetně tvarů střech a podílu vegetační složky. V zájmu zachování svých hodnot tato území vyžadují poměrně přísnou a důslednou ochranu.“

Dost už však obecných řečí, pojďme si přiblížit prvních šest ze třinácti rezervací, které na Moravě najdeme a kterými se můžeme chlubit. Postupovat budeme chronologicky podle roku prohlášení. Pod textem pak najdete mapu s orientačním zakreslením rozsahu území městských rezervací.

Slavonice
rok prohlášení: 1961 rozloha: cca 13 ha

Nejstarší moravská městská památková rezervace byla vyhlášena v roce 1961 ve Slavonicích v těsné blízkosti tehdy přísně střežené československo-rakouské hranice a historického trojmezí Moravy, Čech a Dolních Rakous. Jádro městečka, ve kterém v současnosti žije na 2500 obyvatel, se rozkládá okolo dvou náměstí – Míru a Horního, mezi nimiž se tyčí kostel Nanebevzetí Panny Marie, založený ve 14. století, s přiléhající 56metrovou městskou věží, která je zdaleka viditelnou dominantou města a poskytuje parádní výhled na široké okolí. 

Podoba náměstí a bočních uliček, které v 16. století vykvetly do renesanční krásy, se do dnešních časů příliš nezměnila, moderní výstavba se tu nedostala ke slovu. K obdivu se tak nabízejí měšťanské domy s pozdně gotickými a renesančními klenutými mázhausy (dům číslo 480 prý ukrývá nejdokonalejší sklípkovou klenbu na světě), průčelí domů jsou často zdobena sgrafity, případně arkýři. Na několika místech si lze prohlédnout také dochované části městského opevnění, mezi nimi i Dačickou a Jemnickou bránu, přístupná je také část sklepů a podzemních chodeb.

Nový Jičín
rok prohlášení: 1967 rozloha: cca 12 ha

Novojičínská rezervace, která se rozlohou může rovnat se Slavonicemi, byla v centru města proslulého výrobou klobouků vyhlášena v roce 1967. Jejím středem je čtvercové Masarykovo náměstí lemované měšťanskými domy s podloubím, žádné jiné město se podloubím po celém obvodu náměstí nemůže pochlubit. Ze zástavby náměstí vyčnívá především radnice z počátku 16. století, jejíž současná podoba však pochází z roku 1930, a dům zvaný Stará pošta nápadný dvojitou renesanční lodžií. 

Z rohů náměstí vybíhá pravidelná síť ulic, z východního rohu se lze po několika málo krocích dostat k baroknímu farnímu kostelu Nanebevzetí Panny Marie a dochované Farské baště, která byla součástí městského opevnění. Části hradeb lze spatřit ještě na několika dalších místech po obvodu historického centra. Při jižním rohu náměstí pak stojí nejvýznamnější novojičínská památka – renesanční žerotínský zámek, který vznikl přestavbou staršího městského hradu v první polovině 16. století a dnes v něm sídlí Muzeum Novojičínska. Přilehlá část rezervace je přitom paradoxně tou nejpostiženější moderní dobou, která zde zanechala obchodní dům nebo parkoviště s tržištěm.

Štramberk
rok prohlášení: 1969 rozloha: cca 28 ha

Krátce po Novém Jičínu došlo na vyhlášení městské památkové rezervace také v nedalekém Štramberku. Důvody ochrany velké části tohoto města, zvaného též jako Moravský Betlém, jsou zřejmé na první pohled: umístění mezi Bílou horou, Zámeckým kopcem a pravěkými nálezy proslulým vrchem Kotouč, nezaměnitelné panorama, kterému dominuje věž někdejšího hradu zvaná Trúba, malebné náměstí lemované barokními štíty městských domů, mezi nimiž se tyčí kostel sv. Jana Nepomuckého, a zejména pak roubená stavení v podhradí a na předměstí, která pocházejí vesměs z druhé poloviny 18. a první poloviny 19. století a jsou krásnou ukázkou valašského lidového stavitelství. Nejcennější částí, která dokládá rázovitost původní zástavby před pozdějšími úpravami, je zástavba Horní Bašty.

Telč
rok prohlášení: 1970 rozloha: cca 38 ha

Zatímco malá Telč, tedy Slavonice, byla památkově chráněná již od roku 1961, někdejší sídlo Zachariáše z Hradce, které poskytlo kulisy pro celou řadu filmových pohádek, na prohlášení památkovou rezervací čekalo až do roku 1970. Na druhou stranu byla Telč jako první moravská lokalita zapsána roku 1992 do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Středem města je protáhlé trojúhelníkové náměstí pojmenované po výše zmíněném šlechtici, lemované frontami měšťanských domů s podloubím a bohatě zdobenými renesančními a barokními štíty. K severozápadnímu konci náměstí přiléhá areál zámku, jenž se dodnes dochoval v takřka původní podobě a patří tak k nejvýznamnějším renesančním stavbám nejen na Moravě.

V těsném sousedství zámku stojí kostel sv. Jakuba Většího, jehož 53 metrů vysoká věž nabízí pohled na celou Telč i její okolí, a objekty někdejší jezuitské koleje s kostelem Jména Ježíš. Opačné straně náměstí dominuje věž pozdně gotického kostela sv. Ducha. V jeho blízkosti si lze prohlédnout též dochované hradební zdi společně s Horní bránou. Krásu Telče podtrhují rybníky, které historické jádro svírají: ze severu Štěpnický a z jihu Ulický, díky nim se Telči říká také Moravské Benátky. Vedle rybníků je do území telčské rezervace zahrnut také Zámecký park o rozloze šesti hektarů z přelomu 18. a 19. století.

Znojmo
rok prohlášení: 1971 rozloha: cca 53 ha

V historickém centru Znojma, prohlášeném městskou památkovou rezervací v roce 1971, si přijdou na své zastánci snad všech stavebních slohů a také milovníci přírody. Středověké město, které se mohlo významem srovnávat s Brnem či Olomoucí, vyrostlo na ostrohu nad řekou Dyjí při moravsko-rakouské hranici a právě hluboké údolí řeky dodává Znojmu na pomyslný dort třešničku. Město si dodnes zachovalo síť křivolakých uliček propojujících jednotlivá náměstí, případně významné areály. Do jejich vesměs goticko-renesanční a barokní podoby, tu a tam s novějšími fasádami, výrazně zasáhla až výstavba obchodního domu Dyje na Masarykově náměstí na místě několika domů v těsné blízkosti staré radnice, jejíž pozdně gotická věž se tyčí do výšky téměř 80 metrů. 

Neoddělitelnou součástí panoramatu města je také Vlkova věž jako další důležitý prvek městské fortifikace nebo chrám sv. Mikuláše. O něco méně nápadnější je v jeho těsné blízkosti patrová gotická kaple sv. Václava, při pohledu z Mikulášského náměstí pak jistě zaujme na protějším svahu zámecký areál na místě někdejšího přemyslovského hradu, v němž stojí ještě starší klenot – románská rotunda sv. Kateřiny. Znojmo se také může pochlubit rozsáhlým, částečně přístupným podzemím – s délkou téměř 27 kilometrů ve čtyřech patrech jde o největší systém podzemních chodeb a sklepů u nás.

Olomouc
rok prohlášení: 1971 rozloha: cca 85 ha

O Olomouci se říká, že je na Moravě nejpamátnější, a zdejší památková rezervace, vyhlášená ve stejném roce jako ta znojemská, je označovaná jako po Praze druhá nejvýznamnější v České republice. Však také Olomouc bývala předním moravským městem a dodnes je duchovním centrem Moravy. Vedle nespočtu církevních památek, kterým vévodí Arcibiskupský palác a před více než sto lety novogoticky přestavěný dóm sv. Václava s nejvyšší kostelní věží na Moravě, se však do podoby historického centra výrazně zapsal též vojenský živel, když Olomouc byla důležitou zemskou pevností a dodnes se zde dochovaly části opevnění napříč staletími a některé kasárenské objekty. 

Přestože lze v olomouckých ulicích, jejichž síť se ustálila ve středověku, narazit na cenné objekty většiny stavebních slohů, dominantní úlohu hraje baroko, v jehož duchu bylo město obnoveno po třicetileté válce. Barokní háv mají například budovy původní jezuitské univerzity, tzv. konvikt, bývalý klášter klarisek, v němž sídlí Vlastivědné muzeum, nebo Salmův palác, který patří k největším objektům ve městě. V době baroka vznikl i soubor kašen s antickými motivy a především monumentální sloup Nejsvětější Trojice, který byl roku 2000 zapsán do seznamu UNESCO. Radnice jako další ze symbolů města je ovšem goticko-renesanční a její orloj má socialisticko-realistickou tvář. A když jsme se dostali až k moderním zásahům do historického centra, nutno zmínit, že i na území olomoucké památkové rezervace stojí stavby, které její vzhled spíše kazí – zejména v okolí gotického chrámu sv. Mořice, kde v dobách nedávných vyrostly obchodní domy Prior (dnes Moritz) a Koruna.

(zbylých sedm MPR si přiblížíme příště, v mapě je však najdete)



Žádné komentáře:

Okomentovat