30. června 2016

Poněkud chudé ohlédnutí červnové

Stěhování a půlmaraton. To jsou dvě velké události, které ovlivnily mé červnové turistické výkony. Naběháno mám sice za měsíc docela dost, ale většinou to bylo po schodech s krabicemi a pytli, nikoliv po zajímavých nebo třeba neznámých místech. V červnu jsem tak v podstatě zvládl jen dvě Větrání, o kterých jste si tu mohli už přečíst, rychlonávštěvu Hulína, procházku přes Hněvotín a vlakopauzu v Litovli. Aspoň něco. V červenci bude líp. Doufám. 

Rekapitulaci začínáme kousek za moravskou hranicí: Zámeček v Rudolticích / u Lanškrouna.
Rozhlednička na Kypuši. Taky Čechy. Ale "moje" Hřebečsko.
Eduardův pramen u Lanškrouna. Když jsem byl menší, připadal mi větší.
Lanškrounské koupaliště.
Smírčí kříž na okraji Topolan u Olomouce, ještě vlastně Olomouce.
Určitě k němu existuje i nějaký příběh...
A přes kopeček je Hněvotín s kostelem sv. Leonarda.
Před školou tu bdí Amos, jak jinak.
A při cestě na Olšany pak tito dva. Netřeba je představovat. Ale opravit by zasloužili.
Tady jsme už v Hulíně. Náměstí tu střeží pan Florian.
Dochovaný románský portál, který původně zdobil hlavní vchod do kostela.
Kostel tu mají pěkný. Jen ta Rusava se nějak zelená a v době návštěvy příliš nevoněla.
Valašská Eiffelovka. Krásná, ne? 
A ten výhled z ní...
Strážce zdejších hor a hranice s Uhrami, portáš.
1748. Rok výstavby Mikuláštikova fojtství v Jasenné.
Ve Vizovicích mají kromě zámku a likérky i zajímavou sokolovnu.
Z valašských kopců se vracíme na Hanou.
Výhled z peronu v Července na uničovské věže a hlavně na jesenický masiv, i Praděd tam čouhá...
A ještě jeden výhled - větrníky nad Šternberkem.
Čekání ve stanici Litovel, předměstí.
Litovel, předměstí a mašinka Máňa. Jen ji nastartovat a hurá na dovolenou...

Žádné komentáře:

Okomentovat