Putování k Jevíčku bylo i přes nástrahy dopravy a vichru krásné

Vichřice, která se před týdnem prohnala zemí a napáchala zejména v lesích značné škody, měla za následek i změnu trasy prvního z listopadových výletů Větrání. Turisté museli oželet kus putování po cestách hlubokými lesy, na škodu to ovšem nebylo. O to více si totiž mohli užít slunce, které uplynulou sobotu příjemně prohřálo, a výhledu na severní část Malé Hané, tedy okolí půvabného Jevíčka.

Původně měla trasa do tohoto někdejšího královského města vést ze Dzbelu nedaleko Konice z velké části lesem a přes ves Šubířov, ovšem vichřice, následné doporučení lesníků či zpráva o tom, že lesy v okolí Jevíčka patří k nejpostiženějším v Pardubickém kraji, daly jasně najevo, že to není úplně dobrý nápad. A už pohled z okna motoráku na svahy poseté zlámanými stromy ukázal, že varování nejsou přitažená za vlasy.

To ale nevadilo. Se mnou šestadvacetihlavá výprava vystoupila na nádražíčku v Nectavě a po úvodní společné fotce nabrala směr Biskupice, z mírného stoupání po silnici se odkryl pohled na vrch Hušák a obec Chornice s dominantní věží kostela sv. Vavřince, ale o něco dále také na kopec se zříceninou hradu Cimburk, kam Větrání zavítá před Vánocemi. Biskupice, kam výletníci dorazili během chvíle, jsou známé zejména díky zdejší pálenici a pořádanými košty, oko turistovo si ale nemůže nevšimnout zdejšího zámku, nyní notně zchátralého a čekajícího na svou obnovu, či sousedního kostela sv. Petra a Pavla.

V Biskupicích se ale výprava příliš nezdržela, zámek je nepřístupný a košt se zrovna nekonal, a tak turisté začali ukrajovat z prudšího stoupání do vesničky Zálesí. Ze serpentin měli Biskupice i blízké Chornice jako na dlani, jako okamžitou odměnu za vynaložené úsilí. Po krátké přestávce na zdejší autobusové zastávce s "pultem" porušili větrači lesácké doporučení a na chvíli se ocitli v lese - ono to ani u Zálesí, které je lesy téměř obklopeno, ani jinak nejde. Bylo to ale jen několik málo metrů a nikomu se nic nestalo, i když ani na tomto kousku nebyla nouze o polámané kmeny.

Brzy se větrači dostali na původně plánovanou trasu a sestoupili do Jaroměřic, kde okoukli místní zámeček i kostel v obci, místním cílem číslo jedna ovšem byl poutní areál na vrchu Kalvárie. Tam byla původně v plánu jen přestávka před pokračováním do Jevíčka, ovšem skupiny si všiml jeden z místních duchovních a pozval větrače k prohlídce loretánské kaple ve zdejší faře a objektů přímo v areálu poutního místa, které nechal vystavět František Michal Šubíř z Chobyně a na plánech se měl podílet sám slavný Jan Blažej Santini-Aichl. Výprava tak sice strávila na Kalvárii o něco více času, ale následný přesun do Jevíčka byl poměrně svižný, takže se stihlo i krátké pohostinské posezení i procházka po zdejších zajímavostech, mezi které patří část někdejšího opevnění s městskou věží nebo bývalá synagoga.

A že v případě tohoto výletu čas hrál opravdu důležitou roli, protože vyjet na Jevíčsko na hranicí tří krajů na výlet hromadnou dopravu je zvlášť o víkendu docela kumšt. Už ráno byla cesta zajímavá, když se plná regionova z Prostějova musela ve Ptení kvůli výluce nasoukat do stařičké náhradní karosy. Odpoledne to bylo ještě dobrodružnější, výlukový jízdní řád totiž hlásal odjezd tohoto náhradního autobusu ze Dzbelu minutu před příjezdem motoráku z Chornic, v němž seděla větrací výprava. Ale mašinfíra se v Chornicích jen usmál, že to stihne. A stihl. A větrači se vrátili domů z dalšího vydařeného výletu podle plánu.

Příští Větrání tak dopravně napínavé nebude, nebo možná jak pro koho. Na státní svátek v pátek 17. listopadu je připravena trasa ze Senice na Hané do nedaleké Náměště na Hané přes Seničku a podél říčky Blaty. Propozice najdete na stránce Větrání.