24. května 2018

Na dohled od Pernštejna

Pernštejn, jeden z našich nejzachovalejších a nejpůvabnějších hradů, jistě není třeba představovat. Spoustu krásných a zajímavých míst a nejrůznějších památek lze ale najít i v jeho blízkosti, a tak se vyloženě nabízí spojit návštěvu někdejšího sídla pánů se zubří hlavou ve znaku s prozkoumáním podhradí. 

16 nebo 23 km / mapa 16, mapa 23 / okres Brno - venkov

Dostat se do Nedvědice, odkud se na cestu vydáme a kam se také později vrátíme, není nijak složité. Městečkem prochází trať od Brna do Žďáru nad Sázavou a osobáky tu pravidelně zastavují. A už z nádraží je hrad Pernštejn pěkně vidět, stejně tak se ale ve výhledu objeví barokní kostel sv. Kunhuty, dominanta městečka. Z nádraží k němu sejdeme po žluté značce, je to asi půl kilometru. V sousedství kostela můžeme načerpat potřebné údaje v informačním centru na úřadu městysu, naproti si pak můžeme prohlédnout dochované fragmenty nástěnné malby na fasádě původně renesančního domu číslo 35. 

Kostel sv. Kunhuty v Nedvědici
Pak už nabereme směr k hradu, od rušnější křižovatky u restaurace Pod Pernštejnem budeme sledovat žlutou značku a naučnou stezku, ty naštěstí nevedou stále po silnici, ale vezmou nás i na druhý břeh říčky Nedvědičky, kde se můžeme třeba i vyřádit na velké skluzavce ve stráni. Kdo ale kouká po architektuře, jistě mu neujdou zdejší pěkné vily z přelomu 19. a 20. století. Přejdeme pak silnici a začneme stoupat do hradního svahu, po cestě se můžeme zastavit u Pernštejnského tisu, Stromu roku 2005, ke kterému se váže pověst, že pokud zhyne strom, dojde ke své zkáze i hrad. Se žlutou značkou nyní vstupujeme na první hradní nádvoří s restaurací, která se jistě hodí k osvěžení. Pokud se chceme podívat dále do hradu, je už třeba vytáhnout peněženku a vybrat některý z nabízených prohlídkových okruhů. Pokud nechceme vyloženě na prohlídku interiérů (které ale stojí za to), můžeme si za 50 korun koupit vstupenku na vnitřní nádvoří a podívat se třeba do hradní kaple nebo do hladomorny. 

Dům č. 35 v Nedvědici
Řekněme ale, že již máme prohlídku hradu za sebou (mimochodem něco málo jsem o hradu psal v článku o moravskoslezské gotice zde), osvěženi také jsme a můžeme pokračovat v naší cestě. Od restaurace se můžeme vydat po asfaltové příjezdové do podhradní vsi nesoucí stejné jméno jako hrad, už tady se nám otevře krásný výhled na hrad v celé jeho kráse, ale také třeba na aktuálně oživované hradní zahrady. Sotva sejdeme do vsi, můžeme se zastavit u studánky U Pernštejna, zvané též Korejtko, protože v minulosti byla voda ze svahu k cestě svedena přes Nedvědičku korýtkem, nyní trubkou. Po silnici pokračujeme jen několik desítek metrů, naše cesta se brzy stočí přes dřevěný krytý most do svahu, na někdejší tak zvanou kočárovou cestu od Brna a Tišnova. Tu připomíná i o něco dále dochovaný kamenný most. Z cesty se také otevírají další pěkné výhledy na hrad, který se nám ale postupně ztratí v lesním porostu – to když už po zelené značce dojdeme k osadám Nový Dvůr a Mansberk a k Sejřku. V Sejřku stojí za pozornost především kaplička sv. Anny na návsi a vyplatí se kousek si zajít i ke smírčímu kříži, na místě, kde se zavraždily dvě střihačky ovcí. 

Asi nejznámější pohled na Pernštejn
Se zelenou značkou budeme pokračovat po kopcích, až dojdeme k Doubravníku, kde nejednoho fanouška historie a architektury jistě překvapí pěkné náměstí, zejména pak jeho severní část s kostelem Povýšení sv. Kříže v místech někdejšího středověkého kláštera. Rozhodně se vyplatí do kostela nakouknout, i na farní zahradu, a za pozornost i stojí i další domy nebo sochy na náměstí. A pak budeme pokračovat opět po zelené, opět trochu do kopce, směr Pláňava a dále k Borači. Po cestě se můžeme zastavit u studánky V Háji, brzy ale začneme klesat do hlubokého údolí Svratky – pokud jsme přijeli vlakem od Brna, už nám to tu nebude úplně neznámé. Sejdeme až ke kolejím, kde se "chytíme" červené značky a vydáme se údolím proti proudu řeky k Prudké. Po cestě si teprve můžeme pořádně uvědomit tu krásu údolí, kdy se nad říční hladinou a kolejemi zdvihají vysoké skalnaté svahy přírodní rezervace Sokolí skála a je tu úžasný klid, jen zurčí řeka (a občas projede vlak); člověk se pak ani trochu nediví, že tu vzniklo rekreační středisko (na rozdíl od papírny, která se sem až tak moc nehodí). Naší pozornosti ovšem nesmí, a vlastně ani neujde, dřevěná lávka, v současnosti již dost zbídačená a čekající na opravu, přechod je ale stále bezpečný. A pokud jsme zmiňovali v souvislosti s Pernštejnem filmové pohádky, pak můžeme zmínit i to, že železniční tunel u zdejší zastávky si zahrál v Četnických humoreskách... 

Studánka Korejtko v Pernštejně
Po silnici, která sleduje meandr Svratky se brzy vrátíme k Doubravníku, červená nás dále povede podél kolejí a kolem doubravnického nádraží. Ještě než dorazíme do poslední dědiny na naší cestě, vystoupáme zase kousek nad údolí, jak ale dojdeme k rozcestníku na kraji Černvíra, červenou značku opustíme. Důvody jsou k tomu dva: jednak dřevěný, nedávno zrekonstruovaný krytý most z roku 1718, který je nejstarší svého druhu na Moravě (o mostu něco málo v tomto článku), a pak na druhém kraji vsi zajímavý barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie, který stojí na vyvýšenině někdejšího středověkého hrádku. Kostel zaujme mimo jiné svým průčelím, které kryje i malý hřbitov podél kostelních zdí, a také třeba tím, že sem byl přenesen oltář z kostela z Mušova, který zatopily Nové Mlýny. A pro fanoušky Četnických humoresek je třeba zmínit, že tento kostel si v seriálu také zahrál a stejně tak jeden z domů naproti kostelu, který se ale od silnice skrývá za živým plotem. 

Z Černvíra se po naučné stezce podél Svratky brzy vrátíme do Nedvědice, teď už stačí jen dojít k nádraží a počkat na vlak domů. Popsaná trasa, jejíž mapu najdete tady, měří něco málo přes 23 kilometrů. Pokud je to na někoho moc, je možné vyrazit třeba takto: Nedvědice - kolečko přes Pernštejn - Nedvědice - Černvír - Doubravník - Prudká - Borač, v tomto případě jde o procházku zhruba šestnáctikilometrovou, na mapě si ji můžete prohlédnout tady. Nutno dodat, ať už si vyberete kratší nebo delší variantu, vždy budete překvapeni krásou tohoto koutu Vysočiny a příjemně unaveni. 

Krytý most v Pernštejně

Kostel v Doubravníku

Lávka v Prudké

A ještě jednou lávka v Prudké

Vlaková zastávka Prudká v údolí Svratky

Doubravnický tunel

Dřevěný krytý most v Černvíře

Na mostě v Černvíře

Černvírský kostel

Žádné komentáře:

Okomentovat