Pomoravím k Novým Zámkům a kromaňoncům

Obklopen lužním lesem na březích meandrující řeky Moravy stojí necelou hodinu chůze na západ od Litovle zámek Nové Zámky. Původně renesanční lovecký zámeček dostal za Lichtenštejnů klasicistní podobu a krajina kolem se změnila v rozlehlý zámecký park s řadou drobných ozdobných staveb. Zámek, ve kterém sídlí ústav sociální péče, sice nenabízí pravidelné prohlídky historických prostor, to ale není důvod, proč se sem nevydat na výlet.

20,5 km / mapa / okres Olomouc

Dvacetikilometrová trasa totiž ani zdaleka nebude jen o tomto zámku a navíc si ji lze takřka v každé zatáčce prodloužit k dalším zajímavostem, zvlášť pokud se sem vydáte na kole. Pěšky to půjde o něco pomaleji a možná hůře. Každopádně je důležité mít na paměti, že většina trasy vede chráněnou krajinnou oblastí Litovelské Pomoraví, a tedy že je třeba nijak nepoškozovat zdejší rozlehlé lužní lesy. Ale to jistě není třeba připomínat...

Procházku či projížďku zahájíme na nádraží v Července, které do vybudování místní tratě do Litovle a dále na Prostějov neslo jméno právě po Hanáckých Benátkách. Stanice je na hlavní trati z Olomouce na Prahu, co chvíli tu staví osobáky a co větší chvíli vybrané rychlíky, takže dostat se sem není žádný problém. Nádražní budova pocházející z 80. let zřejmě příliš pozornosti neupoutá, zvlášť když přes ulici stojí bývalý zámek a klášter redemptoristů s kostelem sv. Alfonse. Ten je údajně jediným kostelem zasvěceným tomuto světci u nás a bývá v něm vystaven betlém z mechu ze zdejších lesů. Obcí projdeme po ulici Nádražní, ale můžeme to vzít i po původní návsi s kaplí sv. Pavlíny, tedy po ulici Svatoplukově, v obou případech nemineme ani mariánský sloup z poloviny 18. století. Po přejití hlavní silnice z Litovle na Uničov se pak vydáme po cestě na Královou, pokud by nám vadil provoz, dá se uhnout a jít podél zdejšího potůčku.

Od posledního domu Červenky je to něco málo přes kilometr k osadě Nový Dvůr, kam zejména v teplejších dnech míří stovky lidí na farmu Doubravský dvůr za zdejšími výrobky – čerstvým mlékem, sýry, máslem, jogurty nebo zmrzlinou. A také za procházkou mezi kravami a telaty. Jen dodám, že jde o původně panský hospodářský dvůr z 16. století, který po druhé světové válce spadal pod JZD a po letech chátrání jej vzali do rukou šikovní lidé a udělali z něj oblíbené výletní místo. Ale neplašme dále zdejší zvířecí obyvatelstvo a pokračujme v cestě – hned za statkem už nás silnička vede do stínu lesa a po půlhodince chůze se zastávkou u Černého kříže, který je prý snad památkou na oběti sedmileté války, dojdeme k Novým Zámkům.

Jak už bylo řečeno v úvodu, prohlédnout si zámek můžeme běžně pouze zvenčí. Lze si ale dopředu domluvit komentovanou prohlídku celého novozámeckého areálu (kontakt zde) nebo sem zavítat během akcí otevřených veřejnosti (najdete na webu ústavu). Pokud si vystačíme bez prohlídky, vydáme se podél Zámecké Moravy po modré turistické značce, přes zahradu se odtud nabízí pěkný výhled na jižní průčelí zámku. Modrá pak vede dále až k osadě Nové Mlýny, ale pro nás bude vhodnější kousek za zámkem a památným Novozámeckým topolem přejít po naučné stezce na druhý břeh a tam se vydat proti proudu Moravy po žluté. Důvod je prostý – jednak prochází blíže říčním meandrům a jednak brzy narazíme na jednu ze zdejších romantických památek, osmnáctimetrový obelisk stojící prý v místě, kde kníže Lichtenštejn ulovil svého prvního jelena. Dále proti proudu pak dojdeme k řimickému jezu a přes něj lze vidět další památku lichtenštejnské romantizace okolí Nových Zámků, Chrám přátelství alias Templ.

Už už ale šumění řeky přehlušuje svištění aut po dálnici, která je jizvou Pomoraví od 70. let 20. století a podél které musíme kousek cesty absolvovat, abychom došli do Řimic. Ve vesnici stojí za prohlédnutí pravoslavný kostel sv. Ludmily a je tu také dům, ve kterém žil a pracoval pravoslavný biskup Gorazd. Někdejší tvrz je pak v řadové zástavbě obce snadno přehlédnutelná. Co ale lze jen stěží přehlédnout, je kaple sv. Cyrila a Metoděje v polích u Měníku, po modře značené polňačce. A od kaple je nádherný výhled na kus Mohelnicka a mimo jiné blízkou Bílou Lhotu s arboretem, kam si lze trasu prodloužit – po červené je to z Měníku zhruba kilometr tam a zase zpět po červené značce.

Na druhou stranu vedou červená a modrá značka z Měníku po svahu Třesína, jedné z přírodních dominant jinak spíše rovinatého Pomoraví, do Mladče. My si vybereme cestu po modré, neboť severní třesínský svah nabízí pestrou směs zajímavostí. Skály, jeskyni ve tvaru podkovy (ve skutečnosti dvě uměle propojené jeskyně), osvěžující prameny zvané jako Řimické vyvěračky a jako památky na Lichtenštejny pozůstatek Rytířské síně, což byla stavba ve antickém stylu, a Čertův most, který měl mezi skalami podle pověsti postavit čert. Akorát se dost možná jmenoval Joseph Hardmuth, jenž byl architektem novozámeckého zámku a romantických úprav jeho okolí a jenž se stál i za některými slavnými stavbami v Lednicko-valtickém areálu.
A jsme v Mladči, obci vyhlášené zdejšími jeskyněmi, které jsou nejsevernějším sídlištěm člověka kromaňonského a jejichž návštěva se určitě vyplatí nejen v horkém létě. Jeskyně byly objeveny v první polovině 19. století a mají přes 1200 metrů chodeb a síní; prohlídkový okruh s archeologickou expozicí provede zhruba třetinou této délky. Kromě jeskyní s nedávno opravenou vstupní budovou v obci stojí za obhlídku i moderní kostelík sv. Barbory a sv. Floriána nebo mlýn na návsi.

Tady se také rozdělí cesty pěší a cyklistů: kdo by na tuto trasu vyrazil v sedle kola, měl by do cíle v Litovli pokračovat po klidné silnici do Sobáčova a pak po cyklostezce přes Vísku až na litovelské Olomoucké předměstí. Pěší přejdou po mostě dálnici a od rozcestí Most přes Moravu půjdou do Litovle po červené značce přes rezervace Hejtmanka a Vrapač, chránící kus přirozeného lužního lesa s četnými meandry a tůněmi, a podél hlavního toku Moravy.

Do Litovle to není daleko, brzy se objeví jez, areál koupaliště a zahrádkářská kolonie s pomníkem sovětskému letci, který zahynul v sestřeleném letadle na konci druhé světové války. Pak už stačí jen přejít přes koleje a vybrat si, co dál. Zda sednout na vlak či autobus a přiblížit se domů, třeba do Červenky na rychlík, anebo jestli ještě pokračovat do centra Hanáckých Benátek, které nabízí mnohé, například nejstarší moravský most nebo nejvyšší věž na (řece) Moravě...

P.S.: Pozornému oku neunikne, že přiložené fotky pocházejí z různých ročních období – nebudu zapírat, vybíral jsem z archivu z několika různých výletů.

Komentáře