8. října 2019

Na Švédské šance s krvavou historií

Přes čtyři metry vysoký kovový kříž s průstřely a trnovou korunou se tyčí na návrší Švédské šance na dohled Přerova. Upomíná na krvavý masakr, který se tu odehrál měsíc po skončení druhé světové války. Zemřelo při něm 267 lidí (někde se uvádí 265). Švédské šance jsou ale také místem, odkud je pěkný výhled na Přerov a jeho okolí. Na severu jde v dálce vidět poutní chrám na Svatém Kopečku, na jihu pak bazilika na Svatém Hostýně.

8 km / mapa / okres Přerov

Pojmenování Švédských šancí odkazuje na zdejší opevnění švédského vojska za třicetileté války, archeologická lokalita je chráněna jako kulturní památka. Vedle pozůstatků švédského polního opevnění lze ve zdejším lesíku také narazit na pevnůstku mnohem mladší, pozorovatelnu, která byla vybudována v roce 1927, později dále upravovaná a dnes je částečně zavalená. Protože ale taková pozorovatelna neměla být zpozorována, je dominantou návrší zmíněný kovový kříž, odhalený docela nedávno, na jaře loňského roku. Dává připomíná událost, ke které zde došlo v červnu 1945 a o které se nesmělo z jistých důvodů až do roku 1989 mluvit.

Co se tu stalo? Na přerovském nádraží 18. června 1945 zastavily dva vlaky: v jednom se vraceli z přehlídky v Praze českoslovenští vojáci, v druhém se těšili do svých domovů na Slovensku, odkud byli před několika měsíci evakuováni do Čech, karpatští Němci, Maďaři a Slováci. Mezi vojáky vracejícími se z přehlídky byl i poručík Karol Pazúr, který vycítil šanci vylepšit si vlastní pověst. Společně s důstojníkem Bedřichem Smetanou dali cestující druhého vlaku vyvést z vagonů, a přestože mnozí měli doklady o bezúhonnosti či slovenském původu, českoslovenští vojáci je obvinili ze spolupráce s nacisty a zrady. 120 žen, 72 mužů a 75 dětí pak muselo dojít na Švédské šance, kde je vojáci v průběhu noci postupně nemilosrdně popravili. Děti musely sledovat, jak jejich rodiče umírají, pak byly také zabity. Nejmladším bylo jen několik měsíců. Oběti byly pohřbeny do masového hrobu, který na návrší museli vykopat obyvatelé nedalekých Lověšic. A majetek, který s sebou oběti měly? Co mělo nějakou hodnotu, to si vojáci vzali.

Masakr na Švédských šancích samozřejmě neutekl pozornosti obyvatel Přerova a okolí, a dokonce jeho strůjce Karol Pazúr stanul před soudem. Nejprve rozsudek zněl 7,5 roku vězení, v roce 1949 byl trest zvýšen na 20 let. Netrvalo však dlouho a Klement Gottwald Pazúra amnestoval, ten pak působil mimo jiné jako agent StB a funkcionář Svazu protifašistických bojovníků. Masový hrob byl odkryt v roce 1947, muži byli pohřbeni na přerovském hřbitově, těla žen a dětí byla převezena do Olomouce. Teprve nedávno byly ostatky žen a dětí také uloženy na hřbitově v Přerově. A vloni pak vyvrcholila odhalením kříže snaha o pietní úpravu místa krvavého masakru.

Dostat se na Švédské šance není nijak zvlášť náročné, cesta se dá zvládnout i dětským kočárkem. Výchozím místem trasy je vlaková zastávka Horní Moštěnice, první zastávka za Přerovem (anebo poslední před Přerovem). Do středu upravené obce je to jen pár minut chůze. Pozornosti by určitě neměl uniknout kostel Nanebevzetí Panny Marie, na náměstí pak zdobená průčelí některých domů nebo socha sv. Floriána a památník T. G. Masaryka. Svoji sochu tu má také zakladatel Sokola Miroslav Tyrš, jehož jméno náměstí nese. Ulice Dr. A. Stojana nás pak dovede k zámečku, kde sídlí obecní úřad, a dále až na okraj obce, kde se můžeme rozhodnout, zda pokračovat polňačkou nebo ještě po silnici ke Štulbachu. 

Pravda, dalo by se dojít až ke žlutě značené turistické trase, ale kdybychom se jí potom drželi až do Přerova, šli bychom dlouhý kus cesty podél rušné výpadovky. Proto radím zvolit dřívější, neznačenou cestu mezi poli – o nic nepřijdeme: převýšení musíme zdolat tak jako tak a výhledu na okolí ohraničené Hostýnskými vrchy si užijeme až až. Stoupání není dlouhé, však mají šance pouhých 28 metrů nad mořem, takže se brzy ocitneme u turistického rozcestníku Švédské šance a o pár metrů dále pak u aleje na "přerovské" straně návrší. Výhled na Přerov, jeho historické dominanty i výstavbu z posledních desetiletí, a okolí města, kdy lze rozpoznat nejen třeba nedaleký kostel sv. Floriána v Bochoři, ale také třeba Spanilou věž tovačovského zámku a v dáli na horizontu svatokopeckou baziliku, prostě ohromí. Až teprve poté, když stromořadí přeruší onen prostřílený kříž, si uvědomíme, že jsme v místech hrůzného činu československých vojáků... 

K sestupu k Přerovu pak doporučuji, opět raději než žlutou značku, neznačenou cestu mezi poli k Újezdci, odkud je navíc pěkný výhled i směrem do Moravské brány. V Újezdci, místní části Přerova, stojí za pozornost minimálně kaplička sv. Jana Sarkandra. K Přerovu pak pokračujeme ulicí Nová čtvrť, která přechází v Přerovskou, vedle silnice vede chodník, takže není třeba se bát provozu. To až při přecházení hlavní silnice v přerovské ulici 9. května je třeba mít se na pozoru a následně i poté, co zahneme kolem autoservisu a projdeme za bytovkami k rušné křižovatce ulic Gen. Štefánika, Durychova a Tovární. Po jejím zdolání už pak stačí sledovat žlutou značku, která dovede k autobusovému a vlakovému nádraží, posledním důležitým místům na trase výletu, odkud lze vyrazit domů. Anebo na prohlídku Přerova, přičemž není radno vynechat Horní náměstí se zámkem a park Michalov. A vyfotit si zubra na Tyršově mostě (o něm jsem se zmiňoval už v závěru obsáhlého článku o zajímavých mostech). 







Žádné komentáře:

Okomentovat