Procházka ke kapličce připomínající zrušení roboty

Zvlněná krajina Litenčické pahorkatiny je doslova poseta působivými místy, ať už se bavíme o přírodních lokalitách nebo výtvorech lidské činnosti. Jen se například podívejte na mapu, kolik je mezi Kroměříží a Slavkovem u Brna zámků (pravda většinou nepřístupných a nezřídka i ve špatném stavu), narazit můžeme také třeba na větrný mlýn, který si zahrál v Četnických humoreskách (Chvalkovice), a těch kapliček, které přírodní vlny zdobí... K jedné z nich se v tomto tipu na výlet podíváme, stačí nabrat směr Morkovice-Slížany.

8 km / mapa / okres Kroměříž

Vzdušnou čarou je to do malého města z Kroměříže či Vyškova plus minus patnáct kilometrů, ovšem pokud nemáte auto nebo neholdujete kolu, může být o víkendu trochu problém se sem dostat. Autobusových spojů vážně není příliš a k nejbližšímu vlaku je to nějakých osm kilometrů – do Zborovic vlak ale také zrovna nejezdí často, takže nejbližší "pořádné" nádraží jsou vlastně Nezamyslice,  (odkud ještě poměrně nedávno vedla do Morkovic trať, v současnosti nahrazená cyklotrasou).

Středobod tohoto výletu je stavba drobná, ovšem svým umístěním v krajině výrazná a nepřehlédnutelná. Kapli svaté Anny vybudovali místní obyvatelé při polní cestě mezi Slížany a Medlovem v roce 1848 jako upomínku na zrušení roboty – uvádí tak "památní poznamenání", které bylo nalezeno v báni kaple při opravě střechy před stoletím. Pamětní listina z roku 1872 připomíná i další dvě významné události, vypuknutí epidemie cholery a bitvu u Tovačova v roce 1866, a pak také opravu, při níž byl spis do báně uložen pro příští generace. Poslední velkou rekonstrukcí pak kaple prošla nedávno, v listopadu 2015 obnovu završila mše svatá a požehnání kapli. A právě touto opravou kaplička, památkově chráněná již od roku 1958, znovu získala jiskru, kterou si řekne o vaši pozornost, když se rozhlížíte po krajině z okolních svahů.

Za pozornost se přitom štědře odvděčí. Pokud si totiž ke kapli vyjdete, můžete se kochat širokým výhledem do okolí. Jako na dlani jsou například Zborovice, v nichž lze rozeznat některé pamětihodnosti, mimo jiné hrobku Friessů, někdejších majitelů městečka, za nimi pak Zdounky krčící se pod masivem Chřibů. Na jeho hřebenu si nelze nevšimnout rozhledny na Brdu, zamíříme-li pohled o něco blíže k nám, spatříme protější dřevěnou rozhlednu Zdeničku, která se zvedá nad Těšánkami. Samozřejmě lze vidět také mezi domy ve Slížanech a nepřehlédnutelný je kostel sv. Bartoloměje v Počenicích, za ním vykukuje věž zámku v Dřínově a v dáli například věže a paneláky Prostějova pod Velkým Kosířem.

Výhled na Zborovice

Ale dost popisu, to chce vidět na vlastní oči. Co pro to udělat? V prvé řadě se dostat do Morkovic-Slížan, ze zdejšího náměstí, kde je parkoviště i autobusová zastávka, ke kapličce vyjdeme. Ovšem netřeba spěchat, i v Morkovicích lze vidět něco zajímavého. Lze tu například u kostela navštívit košíkářské muzeum. A jen kousek vedle stojí pískovcový pranýř i s původním kovovým nákrčním obojkem, podle památkářů snad z počátku 16. století. Za kostelem je pak možné přes plot kouknout na zdejší nedávno zrekonstruovaný zámek.

Podél potoka se následně necháme vést asi kilometr modrou turistickou značkou, než dojdeme ke křížku na rozcestí. Odtud se vydáme znovu mezi domy, tentokrát již slížanské, mezi nimiž oku neujde kaplička, a po hlavní ulici půjdeme až téměř na konec obce. Před hrstkou posledních domů uhneme doleva a rázem se ocitneme na polní cestě, po které je to ke kapli sv. Anny něco přes kilometr. Jen je ale nutné počítat s tím, že po dešti nemusí být cesta úplně suchá a čistá, i když by krátké úseky z panelů mohly napovídat jinou kvalitu komunikace. Při mé návštěvě tudy projelo i několik aut. U kapličky na rozhraní slížanského a zborovického katastru jsme nicméně za pár minut, lze tu posedět na lavičce, dokonce tu bylo i nachystané dřevo a klacky na opékání.

Pohled na Chřiby s Brdem

Kdo dorazí do Morkovic autem, nejspíše se pak bude ke svému vozu ihned vracet, navržená téměř osmikilometrová trasa výletu ale pokračuje až do Zborovic. Polňačka se kousek od kaple rozdvojuje, k navrženému cíli vede stromy lemovaná cesta vpravo, která se postupně stáčí k obci a ke zdejším rybníkům, od kterých je již možné sledovat zelenou turistickou značku. Ta dovede až na místní vlakové nádraží, které je koncové na trati z Kroměříže – ovšem v minulosti se uvažovalo o propojení této trati s již zrušenou dráhou v Morkovicích; možná by to tu s dopravní obsluhou o víkendu vypadalo o něco lépe...

Protože je dost pravděpodobné, že na lokálku do Kroměříže bude nutné chvíli počkat, ještě si zmiňme některé zajímavosti Zborovic. Předně tu mají dva zámky. Ten starší vznikl přestavbou tvrze v 18. století, nový zámek pak pochází z konce 19. století a nechal si jej postavit zdejší továrník Jonáš Friess. Oba zámky jsou ovšem veřejnosti nepřístupné. Dominantou návsi je pak kostel sv. Bartoloměje. Pokud by vám ale byly Zborovice na čekání málo, je možné si trasu prodloužit (o necelé čtyři kilometry) až do sousedních Zdounek a vlak chytit tam. I ve Zdounkách přitom najdete zámek, postupně rekonstruovaný, a za prohlédnutí určitě stojí původně gotický, několikrát přistavovaný kostel Nejsvětější Trojice.

Počenický kostel a za ním v dáli Velký Kosíř a Prostějov

Morkovice, kostel a košíkářské muzeum

Morkovice, pranýř

Morkovice, zámek