Zpět v čase: Rytířská síň u Nových Zámků

Šestnáct dórských sloupů neslo tíhu střechy okázalé stavby, která vznikla při přeměně okolí lichtenštejnského zámku Nové Zámky u Litovle na romantický park v první polovině 19. století. Říkalo se jí Rytířský sál nebo Rytířská síň a v kompozici zámeckého areálu byla výraznou dominantou. Dodnes se z ní ale dochovalo jen torzo – jediný stojící sloup a patky dalších.

Lichtenštejnové dbali na podobu nejen svých honosných sídel, ale také jejich okolí. Krajina kolem Lednice a Valtic na jižní Moravě je toho ostatně zářným příkladem. Podobným areálem, byť v menším měřítku, se nechal obklopit i majitel úsovského panství Jan I. Josef kníže z Lichtenštejna také v lužních lesích na březích Moravy a jejích ramen u Litovle. K úpravám okolí Nových Zámků na anglický park s oborou, který zvolna přechází v přirozený les, došlo po ničivém požáru zámku a jeho velkorysé přestavbě na počátku 19. století. Autorem klasicistní, dodnes dochované podoby zámku je dvorní architekt a pozdější zakladatel továrny na tužky Joseph Hardmuth, který se stejně jako autor kompozice novozámeckého parku zahradní architekt Bernard Petri ve stejné době podílel i na podobě Lednicko-valtického areálu.

Novozámecký areál byl orientován především na jih od zámku, přičemž jeho přirozeným zakončením byl vrch Třesín a zejména jeho severní skalnatý svah tyčící se nad podmáčenou krajinou. Jedno ze zdejších skalisek posloužilo ke stavbě tzv. Čertova mostu, který se stal objektem několika místních pověstí, na hraně další skály pak vyrostla Rytířská síň v podobě antického chrámu – jednak jako pohledová dominanta ve výhledu z řady míst zámeckého areálu a naopak také jako zastřešená vyhlídka, odkud byl dobře vidět nejen zámek, ale i nedaleký Chrám přátelství na skalnatém ostrohu Řimického jezu nebo Obelisk dole u řeky. Rytířská síň však především sloužila jako odpočinkové místo pro účastníky vyhlášených honů.

Jenže nic netrvá věčně a už před první světovou válkou toho ze síně příliš nezbývá. V některých textech se uvádí, že se zřítila, jinde se vina přičítá vandalům. Stát do dneška zůstal jediný ze sloupů, z dalších zbyly jen patky, výhled z velké části zakryly vzrostlé stromy, atmosféru místa navíc kazí neustále doléhající ruch z dálnice, která novozámecký areál v nedávné době protnula a Třesín tak oddělila od zámku. Ale procházka do těchto míst je stále fajn, ne že ne – mimochodem mrkněte na tento tip na výlet.

A teď již dvojice snímků pro porovnání. Historický záběr Rytířské síně je výstřižkem z pohlednice nalezené na webu obce Mladeč, pod kterou Nové Zámky a jejich okolí spadají, současná fotka je stará sotva pár týdnů.