Olomouc: Bývalá dobytčí tržnice (OD Senimo)

Začátkem dubna uplynulo dvacet let od chvíle, kdy byl v Olomouci otevřen obchodní dům Senimo. Není to však ledajaký obchoďák. Zatímco na předměstích i v centru města zákazníci najdou hlavně obchody zahraničních řetězců, tento patří Hanákům – zemědělskému družstvu v nedaleké Senici na Hané.

Ne, následující řádky nebudou chvalozpěvem nad prvním hanáckým supermarketem, nýbrž nad budovou, v níž jsou jeho regály a pulty rozmístěny, a tak trochu i o sousedních budovách, jež obchodní společnost také vlastní a provozuje – jednu pro administrativu, druhou jako hotel s restaurací. Co že je na nich tak zajímavého?

Impozantní hala obchodu, cihlový domek při zastávce MHD Pasteurova a budova hotelu Senimo jsou pozůstatky někdejšího areálu městských jatek, který se mezi dnešními ulicemi Pasteurova, Kaštanová a Jeremenkova rozkládal od přelomu 19. a 20. století. Kromě toho si můžete ve vozovce Jeremenkovy ulice všimnout kolejí vedoucích do současného areálu Dřevotrust – těmi byla jatka spojena s vlakovým nádražím. Víc nic už tu nezbylo, většina budov padla v 80. letech při výstavbě panelových domů v ulici Kaštanová, v té době se tehdejší olomoucký masokombinát stěhoval do nových prostor v Holici.

OD Senimo

Jatka coby továrny na strojové zpracování masa pro stále se zvyšující počet obyvatel se v evropských městech začala budovat v poslední třetině 19. století a tento trend dorazil v roce 1884 i do Olomouce. V tomto roce městské zastupitelstvo rozhodlo o výstavbě jatečního areálu, avšak dalších více než deset let se pak táhly spory o to, kde vlastně jatka vyrostou. Nakonec byla zvolena lokalita Na Špici nedaleko od vlakového nádraží.

Podobu areálu navrhl odborník na slovo vzatý, berlínský stavební rada Georg Osthoff, který již měl řadu podobných realizací za sebou, jeho verzi ovšem městští úředníci kvůli nepříliš dobrému stavu města drobet zredukovali. V roce 1898 pak začala jatka, stavěná z režného cihlového zdiva, skutečně vyrůstat.

Dominantou areálu se přitom stala rozlehlá aukční hala pro obchodování s dobytkem, která je sice vybudována také z neomítnutých cihel a s tehdy módními historizujícími prvky, v kontrastu s tím její ústřední prostor o rozměrech 57 x 38 metrů překlenuje oblouková ocelová střecha. Hala se ve své době stala největším zastřešeným prostorem nejen ve městě, ale patřila také ke stavebně-technickým unikátům v rámci celé monarchie. Obchodovat se v ní začalo v květnu 1900.

Na místě jatek stojí paneláky...

Masnému průmyslu hala, stejně jako zbytek areálu, sloužila do 80. minulého století, kdy ji zdevastovanou olomoucký masokombinát opustil a hrozila jí demolice kvůli výstavbě panelového sídliště. Se změnou politických poměrů v roce 1989 však přišly v úvahu další možnosti, neboť se také změnil náhled na industriální architekturu.

Zatímco tak část areálu nenávratně zmizela, halu a další dva domy se podařilo zachovat a v letech 1991-93 podle projektu ateliéru OSA zrekonstruovat, hala jako unikátní ukázka industriálního stavitelství konce 19. století byla v září 1991 dokonce prohlášena za kulturní památku. V dubnu 1993 pak v někdejší dobytčí tržnici otevřel supermarket Senimo, fungující přes povodně v roce 1997 a přes narůstající konkurenci zahraničních řetězců dodnes. Samotná rekonstrukce byla oceněna cenou Grand Prix architektů jako zdařilá konverze průmyslového objektu pro nové využití.