Pomineme-li místní památky (jako je zámek, původní budovy bratrského sboru, kde je umístěn Komenského památník, sousední Knurrův dům, který je kulturním centrem města, nebo barokní kostel Nejsvětější Trojice s přilehlými objekty augustiniánského kláštera), je Fulnek zajímavý minimálně z ještě jednoho ohledu. Velká část města včetně celého náměstí byla zničena při osvobozovacích bojích na konci druhé světové války, kdy město po bombardování několik dní hořelo, přesto fasády domů na náměstí vypadají, že mají za sebou službu delší než pár desetiletí. Fulnek se totiž stal jedním z mála míst, kde se k poválečné obnově přistoupilo citlivě, a přestože nová zástavba náměstí, na kterém po odklizení škod zůstala stát víceméně jen věž radnice, pochází z 50. a 60. let, jejich průčelí byla zbudována tak, aby alespoň trochu odkazovala k původní historické podobě centra.
Jak si ale můžete všimnout na srovnávací dvojici fotek (starší je z roku 1908 a vypůjčil jsem si ji z webu fotohistorie.cz, současná je sotva pár dní stará), nebyla zástavba náměstí obnovena v úplném rozsahu. Jižní strana náměstí zůstala otevřená, aby mohla naplno vyniknout dominance kostela Nejsvětější Trojice s klášterem, budovy základní umělecké školy a Černé věže za ní. Schodiště vedoucí ke kostelu (a na které navazují cesty k zámku) bylo původně "vmáčknuto" mezi dva domy, v uvolněném prostoru nyní vypadá poněkud nepatřičně, jako by mu něco chybělo. Podle srovnání by se také mohlo zdát, že z náměstí zmizela i kašna se sochou sv. Jana Sarkandra, to je ovšem pouze tím, že jsem od kašny fotil současný záběr, a tedy uprostřed náměstí lze vidět jen pozoruhodné barokní sousoší Nejsvětější Trojice, jehož autorem je sochař Jan Sturmer. Na závěr ještě dodejme, že přestože je velká část centra města vystavěna po druhé světové válce znovu, byl střed Fulneku v roce 1992 prohlášen městskou památkovou zónou.
Komentáře
Okomentovat