Za zmenšeninami známých hradů stojí místní zedník a všeuměl Vojtěch Maděrka, který se zajímal o historické památky. Karlštejn, respektive Karlův Týn, jak je uvedeno na pamětní desce před modelem, začal stavět v roce 1935, když byla za hospodářské krize nouze o práci. Budování hradu podle fotek a vlastnoručně nakreslených plánů mu mělo zabrat dva roky. Později se pan Maděrka vrhl i na Bouzov. Zatímco Karlštejn vyrostl v sousedství kaple sv. Floriána na návsi pro potěchu celé obce, pohádkový hrad, který ještě nebyl spojován s princeznou Jasněnkou a dalšími, prý stavěl pro svoji manželku přímo v zahradě u jejich domu. Při pohledu na spoustu detailů a drobné cihličky, které si sám vyráběl, musí být každému jasné, že stavba musela stát spoustu energie. Oba hrady pana Maděrky, který zemřel v roce 1977, přečkaly dodnes, ať už péčí jeho rodiny či obce. Karlštejn je volně přístupný u kaple, Bouzov si lze prohlédnout přes plot za rohem, u hřiště.
Když už jsem na vrbátecké zmenšeniny hradů narazil, vzpomněl jsem si, že takových "zahradních" Karlštejnů a Bouzovů mám ve svém fotoarchivu více. Co byste řekli na menší průlet Moravou po dalších modelech? Nejprve třikrát Karlštejn. Na první z nich můžete narazit, pokud se vydáte po zelené turistické značce od nádraží Boří Les u Břeclavi směrem na jih, stojí u mostu přes koleje na Vídeň u někdejšího strážního domku. Kolem druhého procházejí cestující na vlakovém nádraží v Kojetíně. Třetí Karlštejn jsem pak před časem fotil přes plot ve Vlachově, součásti Lukavice u Zábřeha, podle aktuální letecké mapy nejspíš už neexistuje.
Pojďme na Bouzov. Dal bych ruku do ohně, že jsem se s maketou tohoto hradu setkal na výletech nejvíckrát, v archivu jsem ho ale našel opět jen třikrát, a to ho na poslední fotce překrývá Pernštejn. Nicméně postupně – žlutý Bouzov zdobí předzahrádku jednoho z domů ve Slížanech, části Morkovic-Slížan na Kroměřížsku (kde můžete vyrazit například na procházku ke kapli sv. Anny). Růžový Bouzov má o vzdáleností o dost blíže své předloze, stojí totiž v zahradě domu v ulici Horní Krčmy v Mohelnici a všimli jsme si jej během jednoho Větrání. No a velmi povedený Bouzov společně s Pernštejnem stojí před jedním z domů ve Svaté Kateřině, části Šebrova-Kateřiny na Blanensku (opět foceno během Větrání).
Když už se tu objevil Pernštejn, musím zmínit Park miniatur v Bystřici pod Pernštejnem, kde jsou k vidění modely hradů a klášterů, které stály či stále ještě stojí nad řekou Svratkou a jejím blízkém okolí, a to v podobě ze 14. a 15. století. Kromě Pernštejna je tu k vidění třeba Zubštejn (pár slov o něm tady) nebo klášter Porta Coeli v Předklášteří. O Parku miniatur a také blízkém Centru Eden jsem se zmiňoval již v tomto tipu na výlet, a pokud se něco od mé poslední návštěvy nezměnilo, měl by být volně přístupný.
Pokud jsme se bystřickými hrady přesunuli k rekonstrukcím dávných časů, sluší se zmínit také třeba model možné podoby zaniklého hradu Šaumburk, který je k prohlédnutí poblíž vlakové zastávky Podhradní Lhota mezi Bystřicí pod Hostýnem a Valašským Meziříčím. K pozůstatkům hradu se pak můžete vydat po zelené značce vedoucí na Kelčský Javorník, jako jsme to dříve udělali s dalším Větráním.
Svůj volně přístupný model má také třeba zámeček Víceměřice na Prostějovsku, který slouží jako domov pro seniory. Miniatura je k vidění přímo před sídlem a například při procházce po zdejší naučné stezce ji nelze minout. Podobně je na tom i zámek Tovačov, kdy je model jádra zámku se Spanilou věží umístěn v bezprostřední blízkosti renesančního portálu se vstupem.
Krajinu ale často zdobí i malé hrady a zámky, které dost pravděpodobně nemají žádnou předlohu a jejich autor se nechal při budování vést svojí fantazií. Na takový příklad lze narazit třeba v Hrubé Vodě na Olomoucku (horní z fotek níže) nebo ve Veselí nad Moravou, v tamní nejužší uličce – psal jsem o ní zde.
Komentáře
Okomentovat