21. ledna 2018

Po nejmladších sopkách u nejstaršího města

O Bruntálu se traduje i kvůli jistému televiznímu seriálu mnohé, nejčastěji lze zaslechnout otřepané „díra hrozná, ale okolí má hezké“. Návštěvník s očima otevřenýma si ale něco hezkého najde i přímo ve městě, a není toho zrovna málo. Na druhou stranu je pravda, že okolí je tuze krásné a vyloženě si říká o výlet. Tak pojďme...

Jednadvacetikilometrová cesta pro pěší či pro kolo bude lemována několika „nej“. Slezský Bruntál, německy Freudenthal, je totiž nejstarším institucionálním městem u nás, byl založen jako město horní nejspíše roku 1213 s magdeburským městským právem. Kopce v jeho okolí jsou sice nepoměrně starší, jde ovšem o nejmladší sopky na našem území, které byly činné z geologického hlediska ještě „včera“, cca 1,5 milionu let zpátky. Ty nejznámější jsou Uhlířský vrch a Velký Roudný, které jsou významnými dominantami krajiny Nízkého Jeseníku, a Venušina sopka, na níž lze vstoupit do falešného kráteru. Ale o tom až později.

Výchozím (a také cílovým) místem našeho výletu je totiž pěkné vlakové nádraží v Bruntálu na olomoucko-opavské dráze, historická výpravní budova z roku 1915 je kulturní památkou. To moderní autobusový terminál v těsném sousedství už odkazuje k dnešní době, která občas přináší v jistém smyslu kontroverzní monumenty. Je to snowboard, dámská vložka, nebo opravdu zastřešení autobusových zastávek? Právě tu ale najdeme malé informační centrum, kde lze načerpat inspiraci pro procházku po městě i cesty do okolí.

Na jednu takovou právě vycházíme. Sotva sejdeme k hlavní silnici, ocitáme se mezi šedivou architekturou doby nedávno minulé, paneláky, nemocnice, městský úřad, všechno nepěkné šedivé tvary postavené v čase, kdy se z města stalo centrum rozsáhlého horského okresu. Hlavní silnice a modrá a zelená značka nás ovšem přivedou k historickému centru města, které je prohlášeno městskou památkovou zónou – rázem lze mezi bytovkami spatřit kamennou baštou jako pozůstatek středověkého opevnění. A protože je centrum poměrně malé, jen pár kroků to je k jeho dominantě, kostelu Nanebevzetí Panny Marie, který sice v běhu času prošel mnoha stavebními úpravami, ale goticko-renesanční dispozice a detaily jsou nejznatelnější.

Vedlejšímu Zámeckému náměstí, kde je mimo jiné osazen kámen připomínající fakt, že je Bruntál nejstarším městem, vévodí barokní zámek na nezvyklém trojúhelníkovém půdorysu, v němž lze navštívit expozice bruntálského muzea. O zámku jsem již psal dříve tady, přejděme tedy rovnou na hlavní městské náměstí, náměstí Míru. Upravené prostranství je skutečným reprezentativním středem města, díky spíše drobnější zástavbě po obvodu je i docela roztomilé. Ale pozor, před informačním centrem tu můžete narazit na zubatou žábu (a vyfotit se s ní). Ve středu náměstí také zurčí horská řeka, tedy vodní prvek ji napodobující a nahrazující dřívější kašnu, stavební perlou je renesanční Gabrielův dům v jihozápadním rohu náměstí.

Nadále budeme sledovat modrou a zelenou značku, z centra nás vyvedou podél hlavní silnice ke Kobylímu rybníku, na jehož březích stojí proti sobě novogotický evangelický kostel a panelové sídliště. Od obchodního centra je třeba sledovat již jen zelenou turistickou značku, ta stoupá ulicí Pod Lipami k městskému hřbitovu. Hned za ním pak odbočuje ze silnice lipovou alejí a nedávno obnovenou křížovou cestou na Uhlířský vrch s poutním kostelem Panny Marie Pomocné. U barokního chrámu ještě nic nenasvědčuje tomu, že stojíme na sopce, ostatně proč se tím rozptylovat, když je odtud pěkný výhled? Protáhlý Moravskoslezský Kočov, nevysoké okolní vrcholy Nízkého Jeseníku i nedalecí hrubojeseničtí velikáni včetně Pradědu…

Až se nabažíme, sejdeme do opuštěného lomu a tady už začíná být jasno. Až čtyřicet metrů vysoká stěna lomu odhaluje sopečné tajemství Uhlířského vrchu, který byl činný ještě 1,7 milionu let zpátky, a to vrstvy vyvřelých hornin zvaných tufy s nápadným červenohnědým zbarvením, od sopečného písku až po velké vulkanické bomby a balvany. Dobře využitelné pórovité tufy se tu později začaly těžit, z jižního svahu vrchu lom ukrajoval až do 60. let minulého století, kdy se z vytěženého materiálu vyráběly stavební tvárnice. Paradoxně však těžba ohrožovala statiku kostela na vrcholu. Po ukončení těžby byl lom prohlášen přírodní památkou, mimo jiné i pro teplomilnou vegetaci, které poskytuje čedičové podloží příhodné podmínky, roste tu například u nás ohrožený bělolist rolní.

S tufy se do sytosti setkáme také na další ze zdejších sopek, Venušině. Z Uhlířského vrchu je to k ní nedaleko, stačí sledovat zelenou značkou do moravské části Kočova (ano, přejdeme historickou hranici mezi Moravou a Slezskem) a z rozcestí u sportovního areálu se pak vydáme po žluté spojce do sousední, opět slezské Meziny. Tam je třeba se vydat po modré značce. Přestože vystoupat na vrchol Venušiny sopky od posledního mezinského domu není vůbec žádná námaha, otevírá se po cestě parádní výhled na Hrubý Jeseník na jedné straně a masiv Velkého Roudného, který se tyčí na straně protější nad hladinou Slezské Harty a který si podle odborníků zachoval víceméně svůj původní tvar (je chráněný jako národní přírodní památka). To plochý vrchol Venušiny sopky doznal v běhu času těžebních zásahů, za kráter sopky je mylně považován zdejší tufový jámový lom. Ale nakonec proč ne, vždyť to zní dobře, byl jsem v kráteru sopky... Nutno dodat, že na vrcholu lze i posedět, případně opéct buřty a také se z tabule naučné stezky něco málo dozvědět o vnitřní stavbě zdejších sopek.

Stejnou cestou se vrátíme zpět do Meziny. Za pozornost tu stojí zejména kostel Nejsvětější Trojice a empírový statek na severním konci obce, z autobusové zastávky na křižovatce budeme pokračovat po modré směrem na Bruntál. Ještě předtím si ale po hlavní silnici a podél Černého potoka odskočíme k největší zdejší zajímavosti – kamenným varhanám lávového proudu Venušiny sopky v bývalém lomu, které jsou prý nejkrásnější ukázkou kamenných varhan na Moravě a ve Slezsku. A pak se již po modré vrátíme přes Bruntálský les do města, železniční most nechť je pomyslnou cílovou branou, byť k nádraží je to ještě kus cesty ulicemi, ale o tom zajímavém v nich jsme už mluvili výše…

Mapu výletu si můžete prohlédnout zde.

Žádné komentáře:

Okomentovat