19. března 2018

Hledání jara bylo i přes čerstvý sníh úspěšné

Po krátké době jsme se s Větráním opět vydali na Hřebečsko, tentokrát jsem ovšem celou trasu naplánoval na české straně česko-moravské hranice. Poslednímu výkřiku zimy navzdory jsme vyrazili hledat jaro k Litomyšli. A mise to byla úspěšná, v lese mezi Svitavami a Českou Třebovou nás přivítaly stovky bledulí, vykvétající z čerstvě napadeného sněhu.

Pravda, ještě několik dní zpátky to vypadalo, že výlet k Litomyšli bude svým názvem Hledání jara poněkud mimo, přece jen při putování na Brníčko jsme si mohli užívat příjemné sluneční lázně. S výrazným ochlazením jsem zvažoval zkrácení trasy nebo jen návštěvu Litomyšle, nakonec jsem se rozhodl nic neměnit. A udělal jsem dobře a řekl bych, že toho nelituje ani osmnáct turistů, včetně šesti zahraničních studentů, kteří se nezalekli předpovědi počasí a vyrazili se mnou.

Naše cesta začala na vlakové zastávce Semanín (odtud jsme už vloni putovali kolem rybníků do Svitav), odkud jsme zamířili k přírodním rezervacím ve zdejších lesích. Hned v té první z nich, Králově zahradě, jsme se mohli pokochat rozkvétajícími bledulemi. A nebylo jich málo, křehce vypadající květiny se po stovkách draly z čerstvě napadeného sněhu. V rezervaci Psí kuchyně jsme se zase zastavili u pěkné studánky. Další cestu ale poznamenaly, jako již dříve několikrát, popadané stromy, takže jsme si museli trochu zajít. Ale předpovídaný tuhý mraz doprovázený silným větrem se zatím neozval, takže zacházka lesem až tak nevadila. Brzy se pak na obzoru objevila osada Mendryka s bývalým zámečkem, který dnes slouží jako domov pro staré řeholní sestry a o němž se traduje, že posloužil Aloisi Jiráskovi, učícímu tehdy v Litomyšli na gymnáziu, jako inspirace k napsání hry Lucerna. Páni zámečku prý tehdy měli požadavek, aby je určitý poddaný doprovázel při večerních cestách s lucernou…

Jirásek o tomto závazku prý slyšel v hospodě v sousedním Janově, kam jsme pokračovali, do hospody jsme tu ale nezavítali, naše kroky vedly dále do Strakova, po staré hlavní silnici, ze které se nabídl pěkný výhled na Litomyšl a okolí. Ve Strakově jsme si prohlédli pěknou kapličku na návsi, zkritizovali některé nevkusně zmodernizované domy a novostavby a přes louku a pole to pak "střihli" vstříc Litomyšli. Ta nás za tzv. primátorskou hrází přivítala sportovišti a hřbitovem, kde jsme se zastavili u hrobu Magdaleny Dobromily Rettigové. 

Při následující prohlídce zajímavostí města samozřejmě nevynechali dlouhé náměstí s podloubím, návštěvu renesančního zámku, který je památkou UNESCO, nebo Klášterní zahrady. Chtělo to ale také se na chvíli před odjezdem domů trochu ohřát, protože se začalo celkem dost ochlazovat a zvedal se protivný ledový vítr…

S příštím Větráním se vrátíme zpět na Moravu, na Velký pátek 30. března přejdeme Chřiby ze Salaše u Velehradu přes Bunč do Zdounek na Kroměřížsku. Všechny potřebné informace najdou zájemci na stránce Větrání.










Žádné komentáře:

Okomentovat