Olomouc: Radniční orloj

Chemik se zkumavkou, dělník v montérkách, mlékařka nebo výjev z Jízdy králů. Jako z jiného světa působí ve výklenku v severní stěně goticko-renesanční budovy radnice podoba orloje v duchu socialistického realismu, kterou mu dal v 50. letech minulého století malíř Karel Svolinský, rodák ze Svatého Kopečku, se svou manželkou. Jako z jiného světa je vůbec v rámci celého Horního náměstí, ovšem právě to z něj dělá významný poutač pozornosti.

Orlojem se Olomoučtí mohou chlubit od počátku 16. století, jeho popis v roce 1519 sepisuje humanistický básník Štěpán Taurin. Pověst, vůbec ne nepodobná té o pražském orloji, hovoří dokonce o roku 1422, kdy měla být pýcha olomoucké radnice dokončena. Orloj měl na základě snu zhotovit hodinářský mistr Antonín Pohl, a když jej později oslovila s podobnou zakázkou vídeňská univerzita, olomoučtí radní jej nechali "pro sichr" oslepit. Hodinář se jim za to pomstil zastavením hodinového stroje a dlouho pak trvalo, než jej byl někdo schopný uvést znovu do chodu.

"Plachtová" rekonstrukce 
novogotické podoby orloje 
při oslavách 80. výročí vzniku ČSR.

To je ovšem lidové vyprávění. Fakt je, že jistý hodinář Pohl skutečně na orloji pracoval, ale až ve 2. polovině 16. století, kdy jej opravoval, a křestním se jmenoval Hans. Nesporně také orloj prošel v běhu času řadou úprav, kromě renesanční v letech 1570-75 jsou známy další po třicetileté válce, kdy bylo vůbec celé město poničené, v polovině 18. století se na opravě podílel i významný barokní malíř Jan Kryštof Handke a poslední práce na orloji se starým hodinovým strojem proběhly v roce 1810, avšak stroj brzy doklapal a hodiny na dlouhá léta oněměly.

Až v roce 1894 se přistoupilo k rozsáhlé rekonstrukci, která měla orloji vrátit lesk a slávu. Orloj dostal novogotickou podobu s novými ciferníky, vzadu se rozklapal nový hodinový stroj. Dílo bylo dokončeno v roce 1898. Historizující podoba astronomických hodin však vzala za své, když ji v posledních dnech druhé světové války zničili granátem ustupující Němci. A pak už se dostal ke slovu mistr Svolinský a socialistický realismus.

Od roku 1955, kdy byla nová podoba orloje slavnostně odhalena, tak mohou obyvatelé a návštěvníci města obdivovat kolem ciferníků a kalendária, upozorňujícího na celou řadu socialistických výročí, mozaiku odkazující ke světlým zítřkům proletariátu a k lidovým tradicím úrodné Hané, přičemž v pravé poledne se rozezní písně Daleká, šeroká cesta přes Holomóc, Vrbe jož se zelenajó a Za Náměšťó na kopečko a ve střední části se "rozeběhnou" figurky dělníka s kladivem, volejbalistky, kopáče, mlékařky a dalších budovatelů světlé socialistické budoucnosti. Celou podívanou pak zakončuje kohoutí kokrhání.

Historii a ikonografii orloje je věnována stálá, v úředních hodinách volně přístupná expozice ve druhém patře radnice.