Olomouc: Historické poštovny

Pokud se o něčem v poslední době v Olomouci mluví více než obvykle, pak je to pošta, přesněji stěhování pobočky pošty z náměstí Republiky do nedávno otevřeného obchodního centra Šantovka. Jakkoliv je tento přesun kontroverzní a vzbuzuje celou řadu nejrůznějších emocí, jedno se musí nechat: stěhování pošt po Olomouci není nic nového.

Tématem následujících řádků ovšem nebude ani stěhování současné pošty jedničky do obchodního kolosu, ani podrobné sledování všech olomouckých poboček pošty. Pozornost naopak zaměříme pouze na čtyři historické objekty, které měly nebo mají s poštovními službami v Olomouci co do činění.

Dům U Císařské pošty v Riegrově ulici

První poštovní úřad v Olomouci je prokazatelně doložen k roku 1652, kdy koncesovaný poštmistr Martin Fabetitz zakoupil v tehdejší Litovelské (dnešní Riegrově) ulici opuštěný a zpustlý renesanční dům číslo popisné 393. Domu, zvaného někdy U Císařské pošty, si nelze v ulici nevšimnout, byť oproti jiným renesančním stavbám ve městě nepůsobí natolik vznešeně a majestátně: jeho jednoduché průčelí zkrášluje třemi krakorci nesený arkýř, původně snad otevřený, a pod ním lemuje někdejší vstup do domu, přebudovaný na výklad obchodu, ornamenty zdobený kamenný portál.

Měšťanský dům, který si nechal kolem roku 1589 postavit rada olomouckého biskupa rytíř Karel Kryštof Podstatský z Prusinovic a který si dodnes víceméně uchoval svoji tehdejší renesanční podobu, sloužil olomouckým poštmistrům 36 let, do roku 1688. Tehdy došlo na první stěhování do domu U Zlatého stromu mezi Petrášovým palácem a dnešní poštou na Horním náměstí.

Pošta na náměstí Republiky, vlevo městská knihovna

Pokud byl dům č. 393/19 v Riegrově ulici prvním sídlem pošty v Olomouci, tak budova na náměstí Republiky byla prvním domem postaveným vyloženě pro potřeby poštovního úřadu. Pošta podle projektu Friedricha Setze byla v těsné blízkosti okresního hejtmanství (dnešní knihovny) na severovýchodní straně tehdejšího náměstí Františka Josefa dokončena v roce 1886. Dvoupatrová novorenesanční budova měla hlavní vchod přímo z náměstí, průčelí dominovala zvýšená kýlová střecha s přesunutými hodinami, a že jde o poštu, hlásal už z dálky čitelný nápis C. a K. poštovní a telegrafní úřad.

Půvab této stavby, která svou masou završila zástavbu trojúhelníkového předhradního náměstí, ovšem narušila ve dvacátých letech dostavba třetího patra, jež už na první pohled vypadá, jako by patřilo jiné budově. Kvůli dostavbě poštovní dům přišel o typickou střechu, hodiny sice zůstaly, avšak umístěny nově byly do jednoduchého trojúhelníkového štítu. Později byl také hlavní vchod přeložen do boční Mariánské ulice, takže průčelí budovy dnes vypadá poněkud nepatřičně. A aby těch změn nebylo málo, přijde dům nejspíš brzy i o svou podstatu, tedy o samotnou poštu.

Pošta na Horním náměstí

To na Horním náměstí pošta (zatím) zůstane. Sídlí zde při ústí Riegrovy ulice do náměstí v domě, který byl původně vystavěný v roce 1912 pro pobočku České banky Union (která ale přes svůj název byla německým bankovním ústavem). Ještě předtím tu však stávaly dva domy spojené v jeden právovárečný a vinný se slavným zájezdním hostincem, kde se na své cestě do Vídně údajně zastavil v roce 1814 i ruský car Alexandr. Hostinec a také dům se zvaly U Goliáše a jednu dobu také U Engliše, v konečné fázi své existence tu ve vlastnictví města fungoval Hotel Goliath se 17 pokoji. Pak dům zakoupila zmíněná banka, objekt s gotickými prvky strhla a podle návrhu architekta Adolfa Foehra tu vyrostla současná stavba spojující modernu s historizujícími prvky. S dopisy se sem začalo chodit po druhé světové válce.

Dům U Města Prahy v Úřední čtvrti

Také poslední poštovně, na kterou se v tomto článku zaměříme, předcházelo pohostinství a opět ne jen tak ledajaké. Šlo totiž původně o významné kulturní středisko Čechů z Olomouce a okolních obcí, vybudované ve vznikající Úřední čtvrti v těsné blízkosti čerstvě otevřeného vlakového nádraží Olomouc – město roku 1888. Dvojdům na rohu dnešní třídy Svornosti a Litovelské ulice obsáhl nejen byty, ale také velkou restauraci se zahrádkou a tanečním sálem s jevištěm. Původně se nazýval U Města Olomouce, avšak později byl přejmenován na U Města Prahy, protože německá Olomouc v názvu zrovna čest tomuto oblíbenému českému podniku s proslulým divadlem a pivem z Těšetic příliš nedělala. V roce 1901 sem pak dokonce zavítal kinematograf Viktora Ponrepa.

V roce 1910 ale dům vydražilo město Nová Ulice, jehož znak se skví na průčelí domu, a nově otevřený podnik Stadthof již měl německý charakter. Za první republiky tu pak bylo otevřeno kino, tehdy pod názvem Apollo, později známé jako Lípa, promítalo ještě docela nedávno. Dnes je však kino zavřené, sem tam se mluví o jeho znovuvyužití a v prostorách někdejšího hostince fungují poštovní přepážky.

Na závěr jen pro představu, kde všude také v minulosti byla v centru Olomouce pošta. Tak třeba v Salmově paláci na Horním náměstí, v domě na Legionářské ulici, kde nyní sídlí dispečink Dopravního podniku města Olomouce, nebo také v Pekařské č. 21, kde před poštmistry úřadovali i pracovníci krajského hejtmanství.

Aktualizace 2015: Pošta v historickém objektu na náměstí Republiky se nakonec stěhovala jen mezi místnostmi, pro užívání má pronajaty prostory, kde dříve bylo květinářství; s menšími prostory se také zmenšil rozsah jejích služeb pro zákazníky.