Olomouc: Dům U Černého koně

Dům na Dolním náměstí s orientačním číslem 44 zdaleka nepatří mezi nejvýstavnější stavby v Olomouci, jeho šedá fasáda je i přesto cílem mnoha pohledů. Oči totiž míří na černého koně, který z fasády vyskakuje a podle kterého se dům také jmenuje. Kde se tam vzal a proč tam je?

Poprsí hřebce je ve fasádě zasazeno jako upomínka na pověst o nešťastné lásce. Kdysi, prý snad v polovině 16. století, žili v domě urození a bohatí manželé, kteří však neměli děti, a tak s přibývajícími lety postupně přenášeli starost o dům na své věrné sluhy, majordoma a hraběnčinu pokojskou. Poté, co starý správce domu zemřel, nastoupil na jeho místo pohledný mladík, který se komorné zalíbil. Její náklonnost ovšem neopětoval.

Dům U Černého koně, Dolní náměstí 44

Komorná se se svým trápením svěřila na trhu kořenářce, která jí poradila připravit kouzelný lektvar z bylin – když se ho správce napije, propadne jí. Pokojská nápoj připravila a nechala jej v poháru stát na stole v kuchyni. Co se však nestalo, jeden z čeledínů pohár neopatrností převrhl a nápoj se vylil do vědra, ze kterého dal později koním pít. Když pak pokojská šla přes dvůr, rozběhl se za ní černý hřebec, který z vědra pil. Pronásledoval ji po schodech, až na půdu. Tam se pokojská zavřela, avšak kůň prokopl dveře a pronásledoval ji dále, zoufalá tak vyskočila z arkýřového okna na ulici, při pádu zemřela. Kůň vyskočil za ní, ovšem v úzkém okně se zasekl, takže ho museli utratit.

Tolik pověst. V regionální literatuře sice můžete najít ještě celou řadu dalších verzí, to hlavní však zůstává, byť nevíme a asi se nedozvíme, jak to bylo doopravdy. Jisté však je, že podle dostupných zdrojů koupil v roce 1628 správce na opatství Vilém Zikmund Žďárský za 3000 zlatých vinárenský dům, kde kůň vyskakuje. Stejně je dům označován i v pozdějších zápisech, co se týče majitelů, vlastnili dům městští radní a také šlechtici, mimo jiné zemský podkomoří František Karel hrabě z Lichtenštejna, za nějž byl dům rekonstruován.

Tajemná bezejmenná ulička

V roce 1761 jej pak zakoupil mlynář Bohumír Schreier, který navázal na dřívější hostinskou tradici domu a otevřel zde výčep piva, vína a kořalky. Zájezdní hostinec U Zlatého lva zde fungoval i na počátku 20. století – to už mezi majiteli byli mimo jiné řezník Engelmann nebo podnikatel a zakladatel železáren v Mariánském Údolí Josef Zvěřina. Právě za Zvěřiny bylo pseudoslohově upraveno průčelí domu a do fasády bylo na památku tradované pověsti osazeno poprsí koně ve skoku, čímž bylo upevněno i označení domu, tedy U Černého koně.

Hospodu, respektive restauraci dnes však najdeme pouze v zadním traktu, výklady na náměstí lákají ke koupi textilních výrobků, přičemž to není žádné novum posledních let – obchod se suknem a prádlem tu býval už před druhou světovou válkou.

Zajímavostí stavby je také ulička, nad kterou se rozkročuje přední trakt domu. Dříve se tudy dalo projít z Dolního náměstí na Uhelnou ulici, nicméně v současnosti je vchod do bezejmenné spojnice přehrazen nevzhlednými vraty, polepenými plakáty. Z Uhelné se lze sice do uličky dostat, ale celou si ji také neprojdete. I z této strany si uchovává kus tajemna.