Série výletů Větrání ukrojila v sobotu druhý dílek ze svého letního plánu. A byl to dílek rekordní, šestice účastníků totiž mezi nádražími ve Vítkově a v Hradci nad Moravicí zdolala 19,5 kilometru. Delší trasu zatím žádný jiný výlet neměl. V půvabném údolí Moravice ovšem tato vzdálenost utíkala poměrně rychle.
Větrači započali své putování ve Vítkově, rodišti Jana Zajíce, jenž se na protest proti komunistickému režimu upálil. Při průchodu městem do údolí řeky ovšem narazili na připomínku jiné osobnosti, sochu velikána pedagogiky, který se ale u nás co do známosti těžko může měřit s Komenským, Johanna H. Pestalozziho.
Úvodní, avšak nevyhnutelné kilometry městem pod hrad Vikštejn, který ale nebyl za hradbou stromů vůbec vidět, byly kvůli dopravnímu provozu celkem rušné. Avšak sotva skupina pod Vikštejnem opustila silnici, lesní klid na březích byl rušen jen povykem dětí z táborů rozkládajících se podél řeky. A také zvěří z protějšího břehu. Nejspíše jeleni dávali přes řeku dost hlasitě na vědomí svoji přítomnost v údolí. Naživo zblízka jsme naštěstí žádného nepotkali…
Po opečení buřtů u hučícího splavu výletníci vyměnili značenou turistickou trasu za poněkud dobrodružnější cestu po zdi Papírenského náhonu, který sloužil k plavení dřeva do papírny v blízkých Žimrovicích a jeho voda také roztáčela turbíny vodní elektrárny. Ovšem nyní byl kanál prázdný, což jednomu z účastníků nedalo a kousek se prošel i po jeho dně. Přece jen koruna zdi náhonu byla občas „zbytečně“ vysoko nad svažitým terénem a jinde zase dost úzká a bez zábradlí.
Kanál turisty přivedl do zmíněných Žimrovic, odtud už byl vidět cíl cesty – zámek v Hradci nad Moravicí. Zbývalo jen vystoupat poslední kopec a už byli větrači v zámeckém parku a koukali do očí Ludwigu van Beethovenovi, který tu kdysi pobýval. Ovšem v jednom ze sálů přístupných mimo prohlídkové okruhy (na ty neměli větrači příliš času a ani sil) zněl na piano místo Beethovena John Lennon. Po krátké prohlídce zámeckého areálu už následovala jen cesta na nádraží a domů, do hanáckých rovin.
Větrání nyní bude pokračovat v první srpnovou středu putováním (bude kratší než to údolím Moravice) zapomenutým krajem mezi Hanušovicemi a Králíky. Podrobnosti budou zveřejněny v nejbližších dnech, facebookovou událost najdete tady.
Po opečení buřtů u hučícího splavu výletníci vyměnili značenou turistickou trasu za poněkud dobrodružnější cestu po zdi Papírenského náhonu, který sloužil k plavení dřeva do papírny v blízkých Žimrovicích a jeho voda také roztáčela turbíny vodní elektrárny. Ovšem nyní byl kanál prázdný, což jednomu z účastníků nedalo a kousek se prošel i po jeho dně. Přece jen koruna zdi náhonu byla občas „zbytečně“ vysoko nad svažitým terénem a jinde zase dost úzká a bez zábradlí.
Větrání nyní bude pokračovat v první srpnovou středu putováním (bude kratší než to údolím Moravice) zapomenutým krajem mezi Hanušovicemi a Králíky. Podrobnosti budou zveřejněny v nejbližších dnech, facebookovou událost najdete tady.
Komentáře
Okomentovat