6. listopadu 2019

Za svatým Rochem i parožím do Úsova

Třešinkou na dortu zvlněné krajiny mezi Mohelnicí a Uničovem je městečko Úsov. Mezi přívětivými kopci a návršími láká k návštěvě běloskvoucí zámek, který je společně s kostelem sv. Jiljí neodmyslitelnými dominantami obce, také židovský hřbitov, synagoga nebo městské muzeum. My se však zaměříme především na svědka časů minulých, který si od zástavby drží poněkud odstup. Protože nejít se v Úsově projít ke kapli sv. Rocha by byl hřích. 

5 km, 17 km  / mapa 5 km, mapa 17 km / okres Šumperk

Půvabnou raně barokní kapli na návrší jižně od městečka dala postavit kněžna Anna z Lichtenštejna v roce 1624 v naději, že výstavbou svatostánku zasvěceného ochránci proti moru, svatému Rochovi, ukončí morovou epidemii, která tehdy Úsov postihla. Podle pověsti, nebo přesněji jedné z dohledatelných variant pověsti, však kněžna dlouho nemohla najít nejvhodnější místo, až jednou při projížďce klesli na návrší blízko hradu a městečka její koně na kolena a nechtěli se více hnout. Kněžna usoudila, že jde o boží znamení, a kapli nechala vystavět právě na tomto místě. Podle jiné varianty pověsti kaple vznikla jako poděkování sv. Rochu za náhlé odeznění moru. Další lidové vyprávění zase říká, že je kaple zároveň pomníkem kněžniných koní, kteří se tu utopili v bažině. A s nimi i šperky a další cennosti, které tu čekají na svého objevitele. K založení kaple odkazuje jeden z obrazů na oltáři, znázorňující kněžnu Annu se skupinkou lidí klečící před sv. Rochem a sv. Šebestiánem, přičemž Anna nese na rukou kapli, snad model původní podoby tohoto svatostánku.

Nicméně ať už to bylo jakkoliv, bohatě zdobená stavba se stala ozdobou krajiny. Neušla však ničení Švédů za třicetileté války, ani pozornosti Josefa II., za kterého sloužila jako skladiště, ani řádění živlů, například v roce 1962, kdy vyhořela. Díky obětavé práci místního lidu ale všechno zlé přečkala a je stále oblíbeným cílem vycházek i letní pouti. Návštěvníci přitom nemusí obdivovat jen krásu stavby, ale mohou se také kochat výhledem do širokého okolí, zejména směrem k Litovli a Olomouci, ti s ostřejším zrakem bez problémů na horizontu rozeznají baziliku na Svatém Kopečku – a za dobré viditelnosti i Hostýnské vrchy. 

Před popisem dvou z možných tras výletů do Úsova se podíváme ještě do samotného městečka. Jak již bylo výše zmíněno, dominantou je zámek. Respektive hrad a zámek. Hrad nad říčkou Doubravkou vyrostl v první polovině 13. století, v běhu času patřil mimo jiné pánům z Vlašimi, Šternberkům, pánům z Boskovic a suverénně nejdéle pak Lichtenštejnům. Každý z rodů se přitom do podoby původně gotického hradu nějak otiskl a přispěl k současnému puncu unikátnosti: za Boskoviců došlo na renesanční úpravy, při obnově sídla zničeného během třicetileté války pak Lichtenštejni nechali  mezi gotické hradní věže vystavět vysoký barokní palác. A v něm si lze prohlédnout expozici Lovecko-lesnického muzea, které zřídil Jan II. z Lichtenštejna v roce 1898. Sbírky zahrnují lovecké trofeje nejen z lichtenštejnských panství, ale také z loveckých cest po Evropě, Africe či Indii. 

V Úsově funguje také městské muzeum, které přibližuje zdejší historii a běžný život. Z dalších zajímavostí upoutá zejména pozornost barokní kostel sv. Jiljí nebo nedaleká kontribuční sýpka, obě stavby čekající na rekonstrukci. Městečko se také může pochlubit poměrně zachovalou židovskou čtvrtí, upomínající na silnou židovskou komunitu, která však byla zdecimována za druhé světové války. V někdejším ghettu se ale vedle "běžných" domů dochovala i synagoga (třetí v pořadí) a hřbitov založený v polovině 17. století, který Němci za války využívali jako střelnici, přesto se zde zachovala řada cenných barokních a klasicistních náhrobků.

A teď již ke slíbeným výletním trasám. Pětikilometrový okruh městečkem je vhodný i pro rodiny s dětmi a spojuje téměř všechny výše zmíněné pozoruhodnosti. Trasa začíná i končí na parkovišti úsovského muzea na kraji obce, počítá se zastávkou na zámku, na náměstí i na židovském hřbitově. Ulice Třebovská a Pod Rochem pak z náměstí dovedou až na okraj novější zástavby, kde navazuje cesta mezi poli a pastvinami vedoucí přímo ke kapli sv. Rocha. Zpět na parkoviště je pak možné se vrátit dvěma způsoby – buď pokračovat od kaple mezi poli až k silnici a po ní pak dojít do obce (ale pozor, na silnici od Uničova je docela provoz!), anebo se vrátit pod návrší a z ulice Zápotočí projít zkratkou podél elektrického vedení k zámecké restauraci a muzeu. 

Druhá navrhovaná trasa uspokojí příznivce delších pěších putování. Výchozím místem je vlaková zastávka v Troubelicích na trati mezi Uničovem a Šumperkem. Ze zastávky na dohled památného Bradla vede trasa nenáročným zvlněným terénem po zelené turistické značce přes ves Pískov a vrch Holubice až k úsovskému zámku. V městečku, stejně jako v případě kratšího okruhu, zavítáme na zámek či do židovské čtvrti a pak vystoupáme ke kapli sv. Rocha. Po pokochání se krásou stavby i výhledů se vrátíme na kraj městečka a podél Doubravky se na Pančavě "chytíme" modré turistické značky. Ta nás provede chráněným pomoravním lesem přes vrch Bradlec až do Moravičan. Po cestě jistě zaujme romantická hájovna Kluče nebo kaplička sv. Josefa, nedaleko níž lze spatřit pozůstatky dávného slovanského hradiště. Na dohled bude také soutok Třebůvky s Moravou, oblíbené to místo pro kempování, a v Moravičanech ještě předtím, než sedneme na vlak domů, si zaslouží pozornost fotogenický soubor kostela sv. Jiří se hřbitovem, farou a někdejší školou přímo na břehu Třebůvky. A na moravičanském nádraží stojí za prohlédnutí podchod zdobený malbami památek a zajímavostí "zpod loštického nebe". 

Žádné komentáře:

Okomentovat