O Bečvě byly v posledních měsících napsány kilometry zpráv a studií, ať už v souvislosti s otravou řeky u Valašského Meziříčí nebo s plánovanou výstavbou nádrže Skalička. V tomto srovnávacím návratu do minulosti se k Bečvě také podíváme, ovšem dále po proudu. Přerov je znám především jako významný železniční uzel a díky nálezům v dříve samostatném Předmostí také jako místo, kde žili lovci mamutů, za poznání ovšem stojí také třeba městský park Michalov, který postupně přechází v národní přírodní rezervaci Žebračka chránící lužní les při Bečvě, anebo na druhém břehu historické centrum města s částmi hradeb a malým, ale půvabným Horním náměstím, kterému vévodí zámek, sídlo Muzea Komenského. A jedním ze spojnic obou břehů je Tyršův most, kdysi a v současnosti znovu jedna ze staveb, které si v Přerově zaslouží také pozornost.
Původně řeku v místě brodu na dávné formanské cestě překonával dřevěný most, který ale přestal vyhovovat rostoucímu provozu a přepravovaným nákladům. Na počátku 20. století tedy ustoupil mostu novému. Ten byl v secesním duchu vybudován v roce 1903 a vžilo se pro něj pojmenování kamenný – šlo přitom o první železobetonový most nejen na Moravě, ale o jeden z prvních v rámci Rakouska-Uherska. Jak ladně se jeho tři oblouky klenuly nad hladinou Bečvy, si můžete prohlédnout níže na historické pohlednici z roku 1908, pro kterou jsem sáhl na oblíbené stránky Fotohistorie.cz. Všimnout si také můžete nápisu Nový most, tehdy ještě nenesl jméno jednoho ze zakladatelů Sokola Miroslava Tyrše – pojmenování Tyršův most získal až v roce 1932 u příležitosti 100. výročí Tyršova narození.
Historie železobetonového mostu se ovšem zanedlouho uzavřela. Na konci druhé světové války jej odpálili ustupující německé jednotky. Po válce nebyl most obnoven, s využitím jeho původních pilířů ale břehy spojila provizorní dřevěná lávka pro pěší, kterou později nahradila lávka železná. A toto nepěkné provizorium vydrželo opravdu dlouho. Nového elegantního mostu se totiž Přerov dočkal až v roce 2012. Uvažovalo se mimo jiné o replice původního mostu, město ale nakonec získalo moderní dopravní stavbu, která není jen inženýrským, ale i kulturním počinem. Za návrhem mostu, který získal řadu ocenění, stojí architektka Alena Šrámková, sochami včetně monumentálního bronzového zubra s , který je symbolem města, jej pak doplnila její snacha Ivana Šrámková.
Při pohledu na dvojici obrázků z let 1908 a 2021 nicméně zaujmou i další změny. V průběhu času některé domy za mostem zmizely, na místě jiných vyrostly novostavby, a co na současné fotce vidět vlastně není, je památník na působení Jednoty bratrské, jejíž škola a modlitebna v těchto místech stávala. A zaujme také proměna zámecké věže. Původní hrad, který chránil brod a pozdější mosty přes Bečvu, byl po poboření za husitských válek přebudován koncem 15. století Vilémem z Pernštejna, součástí byl palác s kaplí a okrouhlá věž, která se stala důležitým prvkem městského opevnění. Ve druhé polovině století následujícího Vratislav z Pernštejna začíná pozdně gotický hrad měnit v renesanční zámek, přestavba je završena za Karla staršího ze Žerotína, který si Přerov vybral za své trvalé sídlo. Tehdy věž dostala obytné patro, také hodiny a homolovitou střechu. Ta byla ale roku 1772 pro špatný stav snesena a věž zůstala bez "špice" až do roku 1998, kdy byla na základě starých vyobrazení dostavěna.
A to už by k tomuto srovnávacímu výletu do minulosti mohlo stačit. Pokud vás ale zaujal a chtěli byste se o zaniklé či zapomenuté podobě města dozvědět více, doporučuji stránky rosmus.cz, na které jsem při hledání informací o Tyršově mostu narazil a na dlouhou dobu se začetl.
Komentáře
Okomentovat