Radiměř nedaleko Svitav patří se svými sedmi kilometry k nejdelším vesnicím na Hřebečsku. Tuto skutečnost bychom měli vzít v potaz hned dvakrát, neboť po staletí šlo o dvě samostatné obce – tu po potoce, tu různě mezi domy probíhá po celé délce stará zemská hranice mezi Čechami a Moravou, tedy vedle sebe existovaly Česká a Moravská Radiměř, která byla městečkem. Perličkou může být, že hranice prochází i přímo školní budovou a v některých třídách sedí žáci na Moravě, zatímco jim učitel vysvětluje probíranou látku z Čech. Přímo naproti škole na moravské straně se nachází pozoruhodný areál kostela sv. Anny s farou. Nepřehlédnutelný kostel je podle odborníků nejhodnotnější barokní stavbou v regionu, která ale nijak nezastírá, že tradice svatostánku v obci je mnohem starší. Neorientovaný barokní chrám elipsovitého půdorysu totiž vyrostl na místě původního gotického kostelíku, z nějž zůstal stát pouze presbytář s pilíři, který se stal východní kaplí nové stavby. Ke slavnostnímu vysvěcení kostela došlo na svátek zdejší patronky sv. Anny 26. července 1776, dokončovací práce a výbava ovšem probíhaly i v dalších letech. Byl pořízen nový zvon, varhany, oltáře či kazatelna, od roku 1798 ke kostelu vedlo nové schodiště a čtyři roky nato byla postavena nová brána na hřbitov, který kostel obklopuje, už v roce 1808 ale musel být opraven chór kvůli ztrouchnivělému nosnému trámu. Při dalších úpravách byl mimo jiné nad hlavní vchod umístěn kamenný reliéf sv. Anny Samotřetí s Ježíškem a Pannou Marií. Reliéf sv. Anny Samotřetí zdobí také bohatý interiér kostela, bohužel jde již jen o kopii vzácného dřevěného pozdně gotického díla z počátku 16. století, které bylo v březnu 1993 ukradeno neznámým pachatelem. V těsném sousedství kostela se hřbitovem stojí fara s kostelním areálem propojená krytou částečně dřevěnou lávkou. Při nedávné rekonstrukci fary byly na fasádě nalezeny staré, léta zakryté reliéfy, latinské nápisy s letopočtem 1594 nebo sluneční hodiny s letopočtem 1612, které ukazují na předbělohorský původ farní budovy. Historie radiměřské farnosti přitom sahá minimálně do roku 1474, kdy je zde připomínán farář Niclas z Litomyšle. A není to historie nezajímavá! Když sem v 16. století přicházeli noví obyvatelé z německých krajů, přinášeli s sebou myšlenky luteránského hnutí, které na nějaký čas v Radiměři zcela převážilo. Dokonce byl přímo v kostele při kázání zastřelen šípem katolický farář Martin Klein. Když pak fara přešla zpět do rukou katolíků, nebylo z důvodu nedostatku kněží, kdo by farnost spravoval. Proto byla Radiměř přifařena nejprve k Hradci nad Svitavou, poté k Vendolí, a to až do roku 1728, kdy konečně nastoupil nový místní farář. A to už by jako pozvánka do Radiměře mohlo stačit, ne?
Komentáře
Okomentovat