Santon, jak nezvyklé jméno pro kopec mezi moravskými dědinami. Však se mu také dřív říkalo prostě Kopeček, případně Tvaroženský kopeček nebo také Padělek. Pojmenování Santon se uchytilo až po napoleonských válkách, po slavné bitvě u Slavkova, která se odehrála na sklonku roku 1805. Přišli s ním právě Napoleonovi vojáci, kterým měl kopec u Tvarožné připomínat jeden vrch tohoto jména z jejich tažení v Egyptě, tak si tak pojmenovali i jeden ze svých opěrných bodů pro střet s rakouskými a ruskými vojsky. Objevuje se ale hypotéza, že u Francouzů došlo k omylu a popletli si dvě návrší s kaplí, která se zvedají nedaleko od sebe – Tvaroženský kopeček s kaplí Panny Marie Sněžné a vršek s kaplí sv. Antonína Paduánského u Újezda u Brna. Od francouzského označení "Saint Antoine" není k "santonu" daleko... Dočíst se lze i to, že slovem santon se v jižní Francii označují betlémy – a právě jako scéna plná figurek se mohlo vojákům koukajícím z kopce zdát vojenské ležení u Tvarožné. Ať už to bylo jakkoliv, Santonu si nelze při cestě k Brnu od Vyškova nevšimnout, přestože ve zvlněné krajině dosahuje pouze 296 metrů výšky. Když pominu, že vás na něj před dálničním sjezdem a benzinkou na Rohlence upozorní hnědé směrovky, pak je to především díky mariánské kapličce, která na vrcholu svítí svou bílou fasádou a červenou střechou a vížkou. Původně tu stávala kaple dřevěná, postavená kolem roku 1700, tu ale Napoleonovi vojáci při opevňování pozic na Santonu rozebrali, přičemž získaný materiál posloužil ke zpevnění okopů, ale i pro zahřátí. V ohni skončila i soška Panny Marie, která stávala v kapli, ovšem po bitvě ji podle pověsti místní našli v ohništi neporušenou, plameny jí neublížily. Tato událost, tento zázrak se později stal jedním z důvodů, proč místní kapličku znovu vystavěli a proč byl Santon po nějaký čas i cílem poutí k Panně Marii. Kaple z roku 1832 je v současnosti památkově chráněná, mimo jiné i jako významná krajinotvorná dominanta a orientační bod. Do fasády kaple jsou osazeny pamětní desky se jmény tří generálů, kteří tu bojovali, ruského Bagrationa a francouzských Claparéda a Roger-Valhuberta, přičemž posledně jmenovaný byl smrtelně zraněn a pod Santonem u silnice do Tvarožné má i pomník. Santon ovšem není jen místem napoleonských bojů a místem úcty k Panně Marii. Archeologové tu našli stopy osídlení z dávných pravěkých dob a kopec byl prohlášen přírodní památkou na ochranu zdejších suchých trávníků, křovin a suťového lesa s výskytem několika vzácných druhů rostlin a živočichů, mimo jiné tu rostou ohrožená divizna brunátná, kosatec nízký nebo zvláště chráněný keř dřín jarní. A v neposlední řadě je ze Santonu pěkný výhled na Tvarožnou, Pozořice a další obce pod drahanskými vrchy a také k Brnu či Pálavě a samozřejmě na blízký vrch Žuráň s pomníkem obětem napoleonských válek.
Komentáře
Okomentovat