Popravdě, vlastně se mi ani příliš nechtělo. Když pominu úvodní rozčarování, kdy se za první víkend ve "sdílecí" skupině objevily od jedné účastnice fotky z asi pětadvaceti míst, což od ní nebylo příliš motivační, tak mi nebylo úplně po srsti fotit vlastně obyčejné domy, jejichž mlýnskou minulost často připomíná již jen profil zaniklého mlýna na webu vodnimlyny.cz nebo povetrnik.cz. Navíc oběhnout jako pěšák více mlýnů během jednoho výletu není tak jednoduché, jako byly v minulosti kostely, kaple nebo boží muka, kdy jsme skupinu každý víkend zahlcovali desítkami fotek. Tady měli "okolení" nespornou výhodu.
I tak jsem si ale nějaké lokality vytipoval, že je během léta navštívím, buď sám, se ženou a pány kluky anebo s Větráním. Všechny tipy jsem ale ani zdaleka nevyčerpal, třeba k troskám Údolního mlýna z poloviny 19. století u rodné Moravské Třebové bych se po letech rád podíval, ale nezvládl jsem to – stejně jako třeba o dost rychlejší cestu do údolí Bystřice, kde stojí například stařičký a dodnes celkem půvabný Panský mlýn, nebo do okolí Tršic...
Hned zkraje výzvy jsme ale s rodinkou zavítali k Vojtěchovu a Hvozdu na Konicku, kde jsme se v údolí potoka Špraňku (který se o kus dále podílel na kráse Javoříčských jeskyní) zastavili nejen u bývalého mlýna, který před lety vlastnil kamarád, ale také u vůbec nejkrásnějšího mlýna, který v širším okolí Olomouce znám. První zmínka o mlýnu zvaném Odrážkův či Růžový pochází už ze 17. století, vodní kolo tu klapalo ještě po druhé světové válce. Dlouhou dobu pak chátral, než se jej ujal současný majitel, který objektu vrátil takřka pohádkovou podobu. Po domluvě by se prý snad šlo podívat i dovnitř, ale to jsme nezkoušeli, pokračovali jsme k jeskyni Průchodnice (tu jsme kdysi navštívili i s Větráním) a pak přes kopec zpět do Vojtěchova k autu.
S rodinou jsme několik bývalých vodních mlýnů potkali i během našeho třídenního hledání brněnského draka (průběh hledání přibližuji zde), zvýšenou pozornost si zasloužil především Zukalův mlýn se secesními prvky na kraji Mariánského údolí u Podolí. Samozřejmě jsem nemohl nechat bez povšimnutí vodní mlýn a technické stavby využívající k činnosti vodu ve skanzenu ve Strážnici, a když jsme se jedno horké odpoledne na chvíli schovali do chládku jeskyně Balcarka v Ostrově u Macochy, vyšlápli jsme si i k místnímu větrnému mlýnu, který je ale momentálně bez lopatek, i tak nejde v zástavbě na ostrohu přehlédnout. Stejně tak jsme nemohli nezajít k dřevěnému větřáku v Rymicích, kde zároveň bylo schováno i jedno z hesel do soutěže, které se účastnili páni kluci (viz tady).
Když jsem za mlýny vyrážel sám, mířil jsem většinou do vytipovaných měst, kde mlýnů v minulosti fungovalo více. A pokud jsem tam neměl ještě jiné úmysly, byly to návštěvy celkem krátké. Třeba ve Šternberku jsem se zdržel jen něco málo přes hodinu, z mumraje příprav na závody Ecce homo v centru jsem raději utekl na Vinný vrch. Podobné, jen bez těch všudypřítomných závoďáků a doprovodných aut, to bylo i ve Velké Bystřici, kde jsem ale všechny mlýnské areály oběhnout nestihl, v Prostějově, kde jsem měl naplánovanou trasu už od hráze plumlovské přehrady, leč na celou nebyl čas, nebo v Mohelnici, kde jsem na jednu popracovní návštěvu oběhl tři mlýny v centru včetně zaniklého v sousedství Brusovy hospody, ovšem na druhou návštěvu, kdy jsem si chtěl zajít až k vodní elektrárně Háj, už/ještě nedošlo.
Zato v Holešově jsem kus dne strávil, po čase si prohlédl centrum a pak se teprve od zámku vydal podél mlýnského náhonu z řeky Rusavy do části Dobrotice, kde jsem výlet zakončil na bizarně vyzdobené vlakové zastávce. V Šumperku jsem si "mlýnskou cestu" zpestřil návštěvou muzea silnic, o něm jsem psal tady, v Litovli jsme s pány kluky po cestě na Šargoun našli soutěžní heslo a do Přerova jsem jel primárně dělat rozhovor do univerzitního časopisu – ale když už jsem tam byl, tak jsem k Bečvě zašel...
Mlýny jsem se snažil vést v patrnosti i při putování z Ostružné přes Brannou do Starého Města, zejména jsem si chtěl udělat pár fotek Kolštejnského mlýna, který už léta chátrá u hlavní silnice v Branné. A co bych si neopustil – kdybych nedal fotku taktéž rozpadajícího se Zámeckého mlýna z rodné vísky, který jsme s kýmsi prolézali před řadou let, když byl ještě v o něco lepší formě.
Nejen za mlýny jsem vyrazil také k Moravské Sázavě, při které mimo jiné ještě poměrně nedávno stával stařičký vodní mlýn v Třebařově (zmiňoval jsem se zde). No a když jsem se vydal na novou rozhlednu u Přemyslovic, nemohl jsem se nejít podívat i k místnímu větřáku a následně švihat až k Běleckému mlýnu na břehu říčky Romže, kde měl Jára Cimrman vymyslet dvoudílné dámské plavky. Jiný zamýšlený švih mezi mlýny v Hynkově a Horce nad Moravou v Litovelském Pomoraví se změnil v prodírání se džunglí (viz tady) a průlet Terezským údolím jsem zakončil dohadováním se o správnosti online zakoupené jízdenky s řidičem autobusu.
Samozřejmě jsem nemohl vynechat mlýny v okolí bydliště, takže jsem například ranní rosou, která se měnila v dopolední hic šlapal od pěkné budovy někdejšího mlýna a olejny na Kobližnici ve Smržicích k parní pile a mlýnu v Olšanech, které slouží k částečně k bydlení a částečně místním hasičům, anebo ke Spálenci, totiž Spálenému mlýnu, který koncem 19. století vyhořel, u Luběnic či na místo na pomezí Třebčína a Lip, kde krátkou dobu stával větrný mlýn, což dodnes připomíná pojmenování Větřák. No a slatinický mlýn, který jako jeden z mála z těch navštívených stále mele, byl díky partnerství Lázní Slatinice v soutěži takřka povinný...
A to je tak vše. Při plánování letních Větrání nebo rodinného výjezdu na sever jsem totiž na mlýny v zájmu kolektivů příliš nehleděl a nechal to víceméně náhodě. Pak se ale nesmím divit, že jsem skončil na nějakých osmdesáti navštívených/vyfocených objektech, což není ani polovina toho, co do soutěžní skupiny nasdílel aspirant na letošní vítězství. Cyklista, no. Ale o tom, že bych si konečně pořídil kolo, jsem v létě uvažoval, a dokonce jsem se byl i na nějaké střely se šlapátky podívat. U podívání nicméně zůstalo a dál chodím po vystoupení z vlaku a busu po svých...
Nezbývá než pronést "Sláva (jistě brzy vyhlášeným) vítězům, čest poraženým!" – a uvidíme, jaké téma bude mít soutěž příště.
P.S.: Mlýny, které tu vidíte na fotkách, si můžete najít na této mapě.
Komentáře
Okomentovat