Hlubočkami po hornických stopách

S nástupem mrazů se Hlubočky nedaleko Olomouce stávají díky dvěma místním lyžařským areálům vyhledávaným místem milovníků zimních sportů. Proč si ale nepřipomenout, že sjezdovky nejsou to jediné, co obec se svými místními částmi roztáhlými v údolí řeky Bystřice a jejích přítoků nabízí. Vždyť historie Hluboček, Hrubé Vody nebo Mariánského Údolí je mimo jiné spojena s těžbou nerostných surovin, ať už je to kámen, břidlice či moravská droba, nebo třeba zlato, a tak se tu můžete vydat po (ne)nápadných stopách hornické činnosti. 

Pravda, ke stále aktivnímu kamenolomu na dohled železniční zastávky Hrubá Voda zastávka se raději dívejte s pořádným odstupem, ale poblíž nádraží Hrubá Voda a Parku sportu se dá vystoupat až k opuštěným štolám Klára a Libor, kde se těžila břidlice. Při ohbí řeky u domova pro seniory se zase ukrývá dřívější zlatonosná štola Panny Marie Sněžné (na poslední přiložené fotce; mimochodem tady jsem si před časem málem slušně natloukl a následně se brodil řekou). 

Když pak pominu další opuštěné štoly v lese při potoku Zlatý důl stékajícím od Lošova, dají se hornické stopy nalézt jen pár kroků od průmyslového areálu při nádraží v Mariánském Údolí. Přímo pod hlavní silnicí obcí a při cyklostezce do Velké Bystřice se nacházejí štoly František, Jan a Kristova pomoc a také hornická kaplička Panny Marie Bolestné, která nad horníky nořícími se do podzemí držela ochrannou ruku. Sošky patronů si ale horníci pravděpodobně brali i s sebou pod zem, ve stěnách štol blízko kaple a restaurace V Údolí jsou totiž upravené výklenky. Štola Kristova pomoc musela mít podle odborníků zvláštní význam, protože její stěny jsou obezděné kamením, štola je ovšem po nějakých deseti metrech od vstupu za restaurací zavalená. Zato štola František, dříve zvaná též jako Dědičná, je prý průchozí až do délky 270 metrů. Raději ale jen opatrně nakoukněte rezavými vrátky a dále se nepouštějte. 

Klidně ale pokračujte po červené tzv. velkobystřické trase do kopce proti proudu Zlatého dolu k Lošovu anebo po cyklostezce do Velké Bystřice, kdy další štola byla kdysi proražena v místě současného kolejiště vojenského překladiště. 

Mimochodem drahé kovy a zejména zlato i stříbro se mezi Velkou Bystřicí a Hlubočkami získávalo už od středověku, těžba ve štolách utichla po roce 1800, jak si můžete více přečíst zde. O těžbě břidlice ve zmíněných štolách Klára a Libor v Hrubé Vodě najdete další informace tady. Umístění zmíněných hlubočských štol si pak můžete nastudovat zde.




Komentáře