Pohled do nitra vrchu Třesína

Mladečské jeskyně. Možná nejsou tak rozsáhlé a proslulé jako podzemní prostory v Moravském krasu, jejich návštěvou se ale v horkých letních dnech ochladíte stejně spolehlivě. Navíc se podíváte do místa, kde před 31 tisíci lety žili kromaňonci, nejstarší zástupci lidí moderního typu, přičemž by mělo jít o jejich nejsevernější a největší známé sídliště v Evropě. 

Jeskyně nedaleko Litovle, v nitru vrchu Třesín, který je přírodní dominantou jinak spíše rovinaté chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví a o kterém jsem se zmiňoval už v tomto tipu na výlet, byly dlouhou dobu lidem utajené, neboť původní vchod do prostor obývaných v pravěku byl v běhu času přirozeně zasypán. Až když tu byl v roce 1826 (nebo 1828) otevřen kamenolom, byla odhalena jedna z jeskyní, která dostala název Bočkova díra – v jedné místní pověsti se totiž vypráví, že právě zde zmizel při svém útěku rytíř Boček, který měl na Třesíně hrad a po svedení na scestí zlým Plavatisem byli společně postrachem těch, kteří procházeli místními stezkami se zbožím či výdělkem za něj.

Objevení jeskyní mělo za následek poškozování jejich krápníkové výzdoby, později ale také vzbudily zájem odborníků – první byl kustod vídeňského muzea Josef Szombathy. Už na přelomu 19. a 20. století byly organizovány první veřejné komentované prohlídky, v roce 1911 tu pak Krajinská muzejní společnost v Litovli kromě zajištění a vybudování prohlídkové trasy nechala postavit nepřehlédnutelnou vstupní budovu s restaurací a noclehárnou. 

V současnosti je v nedávno zrekonstruované a modernizované budově nejen pokladna s možností koupě suvenýrů a drobného občerstvení, ale také malá archeologická expozice a sociální zázemí pro návštěvníky. Prohlídková trasa trvá zhruba 40 minut a projdete při ní zhruba 400 z celkových 1200 metrů podzemních prostor. Ocitnete se až téměř 40 metrů pod zemským povrchem, uvidíte zkamenělý Betlém či dvoumetrovou Mumii, také dioráma se třemi kromaňonci u ohniště nebo stalaktit a stalagmit, které brzy srostou ve stalagnát, pokud se nepletu, průvodkyně mluvilo o devadesáti letech... 

Některé ze zmíněných útvarů vidíte na přiložených fotkách, ty ovšem zdaleka nedokážou přenést atmosféru (a hlavně teplotu – cca 9 °C) podzemí při jeho návštěvě. A proto již dost slov i virtuálních obrázků (kdyby přece jen, tak celá má galerie je k prohlédnutí tu), vše potřebné k návštěvě Mladečských jeskyní najdete tady, stejně jako řadu zajímavostí o nich, pokud se budete tak kochat, že zapomenete poslouchat výkladu průvodce či průvodkyně.

Nicméně ještě jednu poznámku si neodpustím: blizoučko vstupu do Mladečských jeskyní je možné volně nahlédnout do další malé jeskyňky a na severním straně Třesína lze projít Podkovu – dvě uměle spojené jeskyně, baterku s sebou.