Staré Město, myšleno to u Uherského Hradiště, je pověstné především svými archeologickými lokalitami s velkomoravskými památkami, případně jako výchozí místo poutní cesty růžence na nedaleký Velehrad. Nepřehlédnutelné jsou však dvě zajímavé a vlastně i poněkud nezvyklé dominanty. Tou první je vskutku velkoryse pojatý moderní kostel sv. Ducha, jehož věže mají symbolizovat Cyrila a Metoděje. Kostel ale nyní nechme být, nás totiž bude zajímat druhá "nepřehlédnutelnost" – maják Šrotík stojící blízko vlakového nádraží. Jde o vyhlídkovou věž na okraji areálu někdejšího cukrovaru, v němž se již více než deset let mění harampádí a kovový odpad nejen ve zvířata. Jejich autorům lze přitom nahlédnout v tzv. porodnici pod ruce a aby toho nebylo málo, je zde k vidění také hromada historické hasičské, průmyslové či zemědělské techniky, včetně jednoho z prototypů L-610, největšího dopravního letadla zkonstruovaného na našem území, z leteckých závodů v blízkých Kunovicích. A tak není divu, že se tu zabaví celé rodiny na dlouhé hodiny...
Ostatně můžu to potvrdit. S dětmi jsme v této neobvyklé zoo, která má ekologický přesah, strávili celý den, respektive to, co nám z něj dovolily příjezdy a odjezdy vlaků, a stejně jsme nestihli zavítat do všech koutů, ani vláčkem, který projíždí i prostory s třídicím a recyklačním provozem, jsme se nesvezli (a to mají letos přibýt i živá zvířata v nově otevíraném teráriu). Nicméně stálo to za to – a to říkám jako někdo, kdo se jinak současným turistickým areálům spíše vyhýbá a hledí si právě těch kostelů, hradů, zámků, skanzenů... Tady se ovšem nedá autorům při pohledu na ty asi čtyři stovky kovových zvířat nebo třeba strom přání upřít nápaditost, hravost a smysl pro detail, které často překvapí. No a třeba pro staré tatrovky, kterých tu také několik stojí, mám tak trochu slabost...
Za Kovozoo (mapa) stojí firma zabývající se recyklací odpadů, která postupně svým potřebám a úmyslům uzpůsobila areál bývalého cukrovaru. Ten ve Starém Městě fungoval 130 let, do roku 1998. Noví uživatelé některé z opuštěných a zchátralých objektů zrekonstruovali, například někdejší skladiště se proměnilo v kongresové centrum i výstavní prostory, kde je mimo jiné umístěno malé (a docela namačkané) muzeum veteránů a expozice věnovaná kovářskému řemeslu; a po střeše rozlehlé budovy vedou vyhlídkové lávky, z níž je výhled i do míst, kam se návštěvníci nedostanou. Podařilo se obnovit také tzv. žlutou cukrovarnickou vilu v přední části návštěvníkům přístupného areálu, kde je možné posedět v kavárně.
Na druhou stranu si vybavuji, že jsem si při dřívějších cestách vlakem jižním směrem říkal, co asi bude s trojicí historických vil u kolejí, z nichž zejména ta prostřední, největší vypadala z okna vlaku jako zajímavá reprezentativní stavba. Tehdy v nich ovšem podle článků již pár let "úřadovali" bezdomovci a zdevastované objekty nakonec byly v roce 2016 zdemolovány. Jen pro upřesnění – tyto vily nestály v areálu současné Kovozoo.
Když se nyní vrátím k onomu majáku zmiňovanému v úvodu – nestojí tu, že by snad navigoval ty, co zabloudí na nedaleké staré rameno Moravy zvané Čerťák, nýbrž má být symbolem toho, že v areálu pod ním se hledá správná cesta v moři odpadů. Nicméně starší návštěvníky potěší zejména výhled z něj – na Staré Město se zmíněným kostelem sv. Ducha, Uherské Hradiště s vrchem Rovnina nebo západním směrem na známe chřibské trojvrší, na němž si hoví hrad Buchlov a kaple sv. Barbory. A mladší návštěvníci dost pravděpodobně zůstanou dole na lodi...
A co jsem tím vším chtěl říci? Pokud máte menší děti a hledáte tip na výlet, kde se zabavíte všichni, právě jste jeden našli. A ani vás tu nesedřou z poslední koruny, takže se pak můžete vydat i do Památníku Velké Moravy...
Komentáře
Okomentovat