Z míst, kde moderna nahradila baroko

Víte, co mají společného Křelov a Příkazy, tedy kromě toho, že obě vsi najdete kousek od Olomouce mezi dálnicí a Litovelským Pomoravím? K potřebám místních věřících tu slouží moderní svatostánky – na rozdíl od okolních obcí s barokními a v některých případech i staršími kostely či kaplemi. Křelovský farní kostel sv. Jiljí je vidět už z dálky, ale v Příkazích, které jsou známé Hanáckým muzeem v přírodě a dochovanými žudry, kaple z 20. století nejednoho překvapí. 

V loňském roce uteklo rovných 60 let od demolice původního barokního kostela v Křelově, který byl postaven v letech 1719–1721 na prostranství, které pod názvem Lipové náměstí tvoří střed současné obce. Kostel přitom stál v Křelově už dříve, pravděpodobně v místech nynější mariánské kapličky, prvně je křelovský farní svatostánek připomínán k roku 1279. Barokní novostavba, která starý kostelík jako centrum farnosti nahradila, však nebyla umístěna příliš šťastně. Zatímco část chrámu vyrostla na pevné skále, část na jílovém a písčitém podloží, což se už brzy po dokončení začalo projevovat praskáním zdiva. Jako kdyby nestačilo, že ho při obléhání Olomouce zdevastovali Prusové! 


Kostel s 50 metrů vysokou věží se čtyřmi zvony byl několikrát nákladně opravován, mimo jiné v letech 1800, 1860, 1866, 1928, také po skončení druhé světové války. V roce 1950 odborníci zaznamenali vychýlení věže a hledaly se dále cesty, jak kostel zabezpečit. Po sondách do podloží vznikl projekt na podbetonování základů, dokonce by se na tento náročný úkol našly i peníze – ale nenašla se stavební firma. V roce 1961 byl kostel uzavřen a o dva roky později rozebrán. Podrobnější historii kostela i obsáhlou fotodokumentaci jeho demolice si můžete prohlédnout zde

Bez kostela zůstala křelovská farnost přes několik iniciativ k výstavbě nového svatostánku až do začátku 90. let minulého století. Když na Moravu v roce 1990 poprvé zavítal papež Jan Pavel II., posvětil základní kámen nového farního chrámu. Moderní železobetonová stavba podle návrhu polského architekta Jerzyho Pekaly vyrostla během následujících tří let, mimo jiné i díky práci řady dobrovolníků. Ke slavnostnímu vysvěcení došlo v květnu 1993. Jenže i moderní chrám, do kterého se mi ale zatím nepodařilo se podívat, má své problémy, ne nepodobné baroknímu předchůdci – a i na stránkách farnosti se píše, že dnes by ho stavěli jinak...

Na zavřené dveře jsem měl zatím při svých návštěvách štěstí, respektive smůlu, i v případě kaple sv. Cyrila a Metoděje v Příkazích. V protáhlé hanácké obci působí jako zjevení a možná i proto se tak trochu ukrývá hlavní ulici za úzkým průchodem u obecního úřadu. Zajímavá stavba s prvky kubismu, kterou navrhl brněnský německy mluvící architekt Eduard Göttlicher, připomíná rotundu se dvěma apsidami. Stavět se začalo před 100 lety, v roce 1924, stavbu řídil místní Josef Brach, který byl později papežem Piem XI. prohlášen rytířem Řádu sv. Řehoře Velikého. 

S kaplí, k jejímuž vysvěcení došlo v listopadu 1926, je nicméně spojen například i olomoucký sochař Julius Pelikán, který je autorem kamenného reliéfu s ukřižovaným Kristem nad vstupem, a umělců se podílelo na výzdobě nevšední stavby více. Bohužel ale třeba výtvarně pojatá okna zničila tlaková vlna po nedalekém odpálení nevybuchlé munice po skončení druhé světové války. Svatostánku se nevyhnulo ani postupné chátrání, v 80. letech si jeho stav vyžádal generální rekonstrukci, která se protáhla na dlouhých sedm let. Od té doby slouží opět pravidelným bohoslužbám i třeba koncertům. 

Nutno je však dodat, že Příkazy spadají pod farnost Náklo, tedy farním chrámem je pro ně kostel sv. Jiří v sousední vsi. Mezi příkazskými grunty na hlavní ulici ale už od 18. století stála pro potřeby věřících barokní kaple Blahoslavené Panny Marie. Sloužila právě až do roku 1924, kdy se tu s výstavbou nové kaple uskutečnila poslední bohoslužba a poté byla stavba rozebrána. Lze se dočíst, že už jednak kapacitně nepostačovala, ale také že by při úpravách ulice zůstala "utopená" v nové dlažbě. Při pohledu na mapu je ovšem zřejmé i to, že by nadále zavazela provozu – stála totiž přímo v křižovatce před budovou školy. 



Komentáře