Zase takhle jednou na Malém Kosíři

Kolikrát se tu již objevil Velký nebo Malý Kosíř, ty slavné hanácké vrcholy, nemá cenu počítat, nicméně i tento příspěvek zabrousí právě sem. Těžko se totiž vyráží ven, když je mlhavo; ovšem doma zůstat také věčně nejde, tak se i procházka za "roh" počítá. Ne, že bych za "tímto rohem" nebyl docela nedávno, jenže to byl podzim teprve v "rozpuku" a zelená leccos ukrývala. Zato nyní holé větve stromů a keřů jen stěží schovají lidská lomová zakousnutí a všudypřítomná vlhkost dodává zdejší atmosféře na tíživosti. No a protože fotek z Malého Kosíře mám v archivu víc než dost, řekl jsem si, že tentokrát i něco natočím a sestříhám – no a výsledek můžete vidět níže...

Pro úplnost dodám, že jsem vyšel z Větřáku (zastávka autobusu Slatinice, Větřák), minul Slatinky a z Malého Kosíře sešel po asfaltu do Slatinic, odtud pak po cyklostezce domů, ale to už jsem nezaznamenával, abych nestrašil odvážlivce, co do mlhy vyjeli či vyběhli. Jinak přes Malý Kosíř vede modrá turistická značka, která kolem lomů na Vápenici a přes Slatinky spojuje dvě déle zavedené trasy na Velký Kosíř: zelenou z Čelechovic (i ta se ale nedávno proměnila) a žlutou ze Slatinic údolím Slatinky. Z Malého Kosíře se tak dá do Slatinic dojít po modré, ale v tomto podzimně-skorozimním vlhku bych to asi raději nezkoušel a vzal to raději jako já po silnici, je-li vám vaše pračka milá... Mapu si můžete nastudovat zde.

A ještě jeden postřeh: onen padlý kmen z videa je Samuraj, jak jsem si toto torzo stromu pro sebe nazval. Tady ho ještě můžete vidět stát.