Větrači pod Chřiby putovali modlitbou i časem

Půvab zvlněné, švestkami a vínem provoněné krajiny pod masivem Chřibů, v níž je jako perla posazen velehradský poutní areál a v jeho těsném sousedství ožívá dávná historie v hypotetické rekonstrukci velkomoravského sídliště, objevovali v sobotu účastníci posledního letního Větrání.

Na cestu ze Starého Města, někdejšího velkomoravského Veligradu, do dnešního Velehradu se vydalo devět výletníků. Někteří již na tomto významném poutním místě byli, jiní jím jen někdy projížděli a někteří sem kráčeli vůbec poprvé. Bez ohledu na rozdíly v přesvědčení, jestli „tam nahoře někdo je“, ale všichni poctivě četli úryvky růžencové modlitby na kamenných zastaveních.

Nikdo se přitom pod rozjasněnou oblohou nenechal vyvést z míry místním opilcem, který výpravě vynadal do prasat, zato při návštěvě archeoskanzenu v Modré, který představuje zmíněné velkomoravské opevněné sídliště, se nechali unést sotva několikadenními selátky, prasetem v budově školy či kozami, které se s některými účastnicemi ochotně vyfotily. Během švestkových pauz pak větrači uznali oprávněnost názvu obce Modrá, zdolali zdejší rozhlednu nad vinohrady a pak už směřovali ku velehradské bazilice, která zvenčí září do okolí novotou podobně jako velká část poutního areálu, nicméně v nádherném barokním interiéru se ještě na restauracích pracuje. Po prohlídce a nákupu suvenýrů již ovšem nastal čas vrátit se zpět na rušné staroměstské nádraží a vydat se na cestu domů.

Toliko k průběhu posledního výletu letní části Větrání, Velehradský špacír završil nejen letní část Větrání, ale také první rok této turistické série, tak si dovolíme ještě krátkou „výroční“ rekapitulaci. Větrání odstartovalo vloni na začátku října komentovanou prohlídkou Olomouce pro studenty prvních ročníků Univerzity Palackého. Když si tuto do jisté míry speciální procházku odmyslíme, uskutečnilo se dosud 15 výletů, jejich trasy dohromady dávají zhruba 145 kilometrů. Jednotlivých výletů se dohromady zúčastnilo 103 větračů (někteří šli vícekrát, takže „fyzicky“ by jich bylo méně), většinou studentů olomoucké univerzity.

Vůbec největší účast stále drží loňský výstup na Velký Kosíř, na nějž vyrazilo 28 turistů. Uvidíme, jak si hanácké Mont Blank povede letos, rozhodli jsme se totiž, že výstup na Kosíř se stane podzimní stálicí, a tak výhledem z tamní rozhledny a opečením buřtů pod ní zahájíme v sobotu 17. října druhý větrací rok. Nejen termín Kosíře najdete zde.