Moravská Třebová, město renesance i egyptské princezny

Moravské Athény, tak se přezdívalo Moravské Třebové v době, kdy patřila renesančnímu šlechtici Ladislavu Velenovi ze Žerotína, který o své sídlo pečoval a soustředil na něm učence, umělce nebo alchymisty. Ten čas je sice již dávno pryč a Moravská Třebová je dnes v podstatě nevýznamným městem, avšak kus renesance si uchovala a s ní ještě něco navíc z dalších historických epoch.

V současnosti desetitisícové město na pomezí Moravy a Čech, administrativně v Pardubickém kraji, založil ve druhé polovině 13. století Boreš z Rýzmburka, nejstarší zmínka pochází z roku 1270. Po době střídání majitelů nastal rozkvět města za Ladislava z Boskovic, který zdejší hrad přestavěl na renesanční zámek (dochoval se raně renesanční portál z roku 1492, který je spolu s tovačovským portálem nejstarší renesanční památkou na Moravě, jak jsme psali již zde), po požáru v roce 1509 nechal znovu vystavět město z kamene. Po smrti dalšího z pánů z Boskovic, Jana, se město v rukou jeho synovce Ladislava Velena ze Žerotína stalo humanistickým centrem oblasti.

V 17. a 18. století rostla Třebová jako centrum textilního průmyslu, stala se též sídlem politického okresu. V té době se tu mluvilo především německy, město bylo až do druhé světové války jedním z největších sídel hřebečského jazykového ostrova. Po válce bylo německé obyvatelstvo vysídleno a přicházeli noví obyvatelé především z Malé Hané, Hané a z Vysočiny.

Tolik stručná historie a nyní se již vydejme na procházku městem prostřednictvím fotografií, protože obrázky poví mnohem více než tisíce slov. Fotografie jsou ve většině případů aktuální, z letošního dubna, pokud se mi některý obrázek nelíbil, použil jsem fotku ze svého archivu - nejstarší však pochází z roku 2011.

Začínáme v České Třebové na nádraží: na egyptskou princeznu
v moravskotřebovském muzeu upozorňuje polep lokálky

Toto už je Moravská Třebová, v pozadí
Křížový vrch spojený s milostným příběhem Annenruhe.

Cesta z nádraží vede kolem továren a vil jejich někdejších majitelů.

Někdejší piaristické gymnázium, nyní městský úřad.

Domy v ul. Čs. armády dávají tušit starobylost města.

Brzy se otevírá pohled na náměstí TGM. 

Uprostřed se tyčí barokní morový sloup.

Jednoduché fasády zakrývají často dochovaná renesanční jádra domů.

Fasáda domu č. 35 vybočuje a renesancí se netají. 

Detail arkýře.

Ještě jednou arkýř.

Dominantou náměstí je radnice s věží bez základů.

Zadní trakt radnice s arkádami. Přední trakt ukrývá skvostné renesanční interiéry.

Detail oken památné budovy latinské školy u farního kostela. 

Pohled do farního kostela.

Farní kostel z Gorazdovy ul.

Brána času pod Branskou ulicí vybudovaná
jako součást trasy po městských zajímavostech.

Z Branské ulice je pěkný výhled na rozhlednu Pastýřka
(a pokud by fotka byla novější, tak i na Bránu času). 

Detail portálku na Zámeckém náměstí.

Zámecké náměstí.

Nádvoří zámku s arkádami a vyznačeným půdorysem
stržených budov původního boskovického zámku.

Z výzdoby arkád.

Jižní brána s renesančním portálem z roku 1492...

... z druhé strany je osazen medailon Ladislava z Boskovic
(a pak také jeho paní).

Zámek se může chlubit též upravenými zahradami. 

Povodňové desky připomínající jednak ničivé povodně
a jednak neúctu lidí k památkám.

Schody mrtvých vedoucí na hřbitov na Křížovém vrchu.

V horní části hřbitova odpočívá Anna Gromes, hrdinka příběhu Annenruhe.

Hřbitovní kostel Povýšení sv. Kříže.

Nad hřbitovem se tyčí barokní Kalvárie.

Pohled na město při cestě dolů. 

Důlní vozík u Brány času, upomínka na hornickou minulost okolí města.

Farní kostel z Farní ulice.

Bašta ve Farní ulici. 

Kostel sv. Josefa s františkánským klášterem na Svitavské ul.

A hned naproti městské muzeum, založené mecenášem Holzmeisterem.
Tady najdete onu egyptskou princeznu Hereret nebo sbírku samurajských mečů. 

O kus dále ještě stojí evangelický kostel.

Ale zpět do centra, Cihlářovou ulicí...



Tři pohledy z bočních uliček.

Parčík u bývalého pivovaru. 

Na závěr ještě jedna ze starých usedlostí v Boršově, který je součástí města...

... kostel sv. Anny s krytým schodištěm tamtéž.
Web: www.moravskatrebova.cz/cs/turista-7/
Informační centrum: nám. TGM 33
Jak tam autem: z Čech či od Olomouce po silnici 35, od Brna po silnici 43 do Letovic, odtud pak po silnici 368
Jak tam vlakem: Lokálkou z České Třebové, omezeně se lze dostat také vlakem od Prostějova.

Komentáře