Z výpravy do míst, kde hučící potok mizí v podzemí

Přesně po roce jsem opět zavítal do Moravského krasu, tentokrát ovšem ne s větrací partou (jak jsme si vloni před Silvestrem užili trasu z Adamova do Blanska, si můžete přečíst zde), ale se ženou, naskytl se nám totiž volný den bez dětí, a tedy prostor pro o něco delší výlet, než na jaké jsme v poslední době zvyklí. Nakonec sice trasa z Jedovnice k propadání Jedovnického potoka u Rudice a zpět nebyla o moc delší, než co by starší ze synů dokázal ujít, ale tolik ledu a bláta bychom asi s dětmi nezvládli. 

Jak už jsem se zmiňoval v ohlédnutí za loňským rokem, po cestě jsme se navíc stavili na rozhledně Kopaninka nedaleko Protivanova, její okolí totiž bylo pokryté tenkou sněhovou pokrývkou a jasný a slunečný den sliboval daleký výhled. A oproti mé letní návštěvě této rozhledny byl výhled opravdu parádní – v létě jsem v oparu nerozeznal ani náš Velký Kosíř, nyní jsem mohl spočítat olomoucké domy za ním... (Mimochodem vydat se na Kopaninku můžete s tímto tipem na výlet.)

Auto jsme následně odstavili u jedovnického rybníku Dymák. Tady už po sněhu nebyly ani památky, ale na zelené značce k propadání se ještě držela vrstva námrazy, zvlášť klouzal nový asfalt natažený až ke zdejší čističce odpadních vod. Pak už se stezka postupně měnila v bláto, u Matuškova mlýna kousek před propadáním už jsem měl pořádné blátivé podpatky, což rozhodně není nejvhodnější obutí pro balancování s foťákem nad hučící vodou mizející ve skalách. Ale tu drsnou krásu slepého krasového údolí jsme si užili bez pádu. Nutno dodat, že nápad vyrazit sem jsme zdaleka neměli sami. 

Od Rudického propadání jsme si zašli do samotné Rudice, podívat se alespoň zvenčí na zdejší větrný mlýn a nedávno vybudovanou kamennou kapli sv. Barbory. Pak už jsme se otočili a vydali se opět blátivou a studeně vlhkou stezkou kolem Klímových závrtů do Jedovnice k autu. Domů jsme ale nejeli rovnou, udělali jsme si ještě kratičkou zajížďku do Senetářova, k chaloupce muzea perleťářství a k modernímu kostelu – ale o něm až někdy příště. 
























Komentáře