Olomouc: Pomníky a další připomínky T. G. Masaryka

Každá historická doba má své hrdiny a osobnosti, které jsou nějak vyzdvihovány až uctívány, také ale své neoblíbence. Ukazatelem této oblíbenosti ve veřejném prostoru jsou pojmenování ulic a náměstí a především pomníky, přičemž dějinné obrátky 20. století na našem území přinesly několikeré, mnohdy bouřlivé odstraňování těchto poct, Olomouc nevyjímaje. Příkladem může být pomník Tomáše Garrigue Masaryka na Žižkově náměstí, který dvakrát z prostoru zmizel, poprvé ještě před dokončením. V současnosti se s prvním československým prezidentem ale ve městě můžeme i díky streetartovým umělcům setkat na více místech. 

Mapu umístění zmíněných pomníků a maleb najdete zde.

Nejprve se ale podívejme na zmíněné pojmenování ulic a náměstí. Této formy pocty se Masaryk v Olomouci dočkal už na sklonku roku 1918, kdy správní komise projednávala přejmenování ulic a náměstí. Jako první se nového jména dočkala dvě hlavní městská prostranství: Dolní náměstí dostalo jméno Wilsonovo a Horní pak po prezidentu Masarykovi. Toto pojmenování vydrželo do roku 1939, kdy se z Masarykova stalo náměstí Adolfa Hitlera, po válce se nicméně prvorepublikový stav navrátil a kupodivu přečkal nástup komunistů k moci až do roku 1955. Tehdy se náměstí dostalo jméno Stalinovo, později náměstí Míru. Po roce 1989 začalo být znovu používáno historické pojmenování Horní náměstí, prezident Masaryk ovšem zkrátka nepřišel a jeho jméno nese třída vedoucí od hlavního nádraží právě k Žižkovu náměstí, kde stojí zmiňovaný pomník.

Pamětní deska na radnici

Pojmenování historického Horního náměstí bylo první z poct, kterých se T. G. Masarykovi ve veřejném prostoru Olomouce dostalo. K prvnímu výročí vyhlášení Československé republiky pak městské zastupitelstvo udělilo prezidentu čestné občanství a přijalo návrh umístit na radnici pamětní desku. V těsném sousedství radničního orloje, ve zdi věže, byla odhalena 17. září 1921, před Masarykovou oficiální návštěvou Olomouce. Desku vytvořil sochař Julius Pelikán, přičemž pod portrétem prezidenta Masaryka je tento nápis: "Na památku prvého výročí osvobození národa věnována tato pamětní deska k poctě velkého syna vlasti, prezidenta republiky československé, Dra. T. G. Masaryka od vděčného zastupitelstva hlavního města Olomouce". 

Busta T. G. M. u školy v Holici

Julius Pelikán je také autorem prezidentovy busty, která je umístěna na kvádrovém podstavci v parčíku u školy v Holici. Odhalena byla v roce 1937, ve kterém T. G. Masaryk zemřel. V následujícím roce byl bronzový portrét prvního československého prezidenta doplněn na pomník padlých za první světové války na Selském náměstí ve Chválkovicích. Tento pomník byl odhalen v roce 1921 a dominuje mu klečící dívka v hanáckém kroji se štítem a pietním věncem. Po druhé světové válce na něm přibyla i jména místních padlých v tomto konfliktu. 

Kromě toho Olomoučtí vzdali Masarykovi za první republiky čest i dalšími menšími pomníky, jeden stál v areálu dnešního letního kina, další pak u Skautského domova na Salzerově redutě. Skautská pocta byla odhalena v roce 1931, to se už nějakou dobu uvažovalo o vybudování "hlavního" pomníku. Na jaře 1928 se uskutečnila valná hromada Sboru pro zbudování pomníku národního osvobození a prezidenta Masaryka, v jehož čele stál starosta města Richard Fischer, jenže než byl pomník vybudován, proteklo ještě spoustu vody v Moravě a jejích ramenech. 

Detail pomníku na Žižkově náměstí

Zásadní potíž totiž byla v umístění tohoto památníku, od kterého by se mohl odvíjet i architektonický návrh, cena a další související záležitosti. Navrhováno bylo místo strženého pomníku císaře Františka Josefa I. na Horním / Masarykově náměstí, také ale třeba prostor před hlavním nádražím, u hotelu Palác nebo náměstí Republiky. U příležitosti 80. Masarykových narozenin byl 8. března 1930 položen základní kámen památníku prozatím u radnice, tam, co stával císař. Pak ale voda v Moravě dál tekla. Až když se měla stavět budova nově ustanoveného velitelství IV. armádního sboru (v současnosti sídlo Pedagogické fakulty Univerzity Palackého), která by dominovala novému náměstí, bylo o umístění památníku rozhodnuto. 

Z vyhlášené výtvarné soutěže vyšel vítězně návrh sochaře Vincence Makovského a architekta Jaroslava Fragnera. Autoři ovšem nemohli objednatelům zaručit dokončení celého pomníku k 20. výročí republiky, tedy 28. říjnu 1938. Dohoda nakonec zněla tak, že na státní svátek bude hotov sedmimetrový podstavec s reliéfy a nápisy zdůrazňujícími národně-osvobozenecký rozměr památníku a k odhalení bronzové sochy prezidenta Masaryka dojde v březnu u příležitosti výročí jeho narození. Jenže oslavy vzniku republiky se konaly již ve stínu dopadů mnichovské dohody a k pozdějšímu osazení sochy už nedošlo. V březnu 1939 budovu vojenského velitelství u nedokončeného pomníku obsadili němečtí vojáci, a i když zpočátku probíhala jednání o možném přesunu torza na jiné místo a dokonce i o jeho dokončení, nakonec podstavec zakrylo na začátku léta lešení a nedokončené dílo bylo rozebráno. Z očí veřejnosti zmizela také pamětní deska z radnice nebo skautská pocta Masarykovi.

Pomník T. G. M. na Žižkově náměstí

Po skončení války nejen že byl v krátkém čase vybudován Památník osvobození Rudou armádou na okraji Čechových sadů, ale daly se do pohybu i záležitosti týkající se obnovení a dokončení pomníku T. G. Masaryka před vojenským velitelstvím. Ve skladišti městského stavebního úřadu se našly pečlivě uložené reliéfy a desky s texty z odstraněného podstavce, původní socha prezidenta byla sice zničena, v Národní galerii se ale dochoval její sádrový model, označovaný za nejdokonalejší prezidentovo sochařské zpodobnění. Poválečný všeobecný nedostatek poněkud brzdil práce na zhotovení nové sochy, nicméně tentokrát bylo dílo dokončeno a vpředvečer 30. výročí vzniku Československa byl památník slavnostně odhalen. A přestože už tehdy byla u moci komunistická strana a utahovaly se poměry, T. G. Masaryk tu vydržel stát téměř pět let. Až jedné noci v dubnu 1953 zmizel, neznámo kam. 

Chválkovický pomník obětem válek

Postupem času se nicméně kamenné desky s reliéfy z podstavce dostaly do zdejší Oblastní galerie výtvarných umění, a když se v roce 1968 poněkud uvolnila politická a společenská situace v zemi, začalo se s hledáním dalších částí pomníku. Než ale v Olomouci našli nové místo pro jeho postavení a zadali nové odlití sochy podle Makovského modelu uchovávaného v Praze, přišel 21. srpen a okupace vojsky Varšavské smlouvy a snahy o obnovu pocty prvnímu prezidentu Československa musely být přerušeny. Později dokonce byla na původním místě památníku před velitelstvím, nyní využívaným Sověty, vybudována nádrž fontány, která ovšem nikdy nefungovala. Třeba v Holici se ale patriotům podařilo k 50. výročí republiky navrátit Masarykovu bustu na její původní místo u školy – a co víc, už tam zůstala i přes dobu normalizace. A ve Chválkovicích na pomník padlých se bronzová podobizna Masaryka vrátila ještě dříve. 

Socha T. G. M. na pomníku na Žižkově náměstí

Myšlenka obnovy "hlavního" pomníku T. G. Masaryka ožila znovu po listopadu 1989. V revolučním nadšení však některé věci trvaly a před budovou, která se mezitím převlékla do civilu a začala sloužit Pedagogické fakultě Univerzity Palackého, se stavba rozeběhla až na jaře 1992. Uvažovalo se o odhalení hotového díla na obnovený svátek 28. října, ovšem klikatá historie pomníku dostala ještě jednu zákrutu, když se podstavec kvůli nekvalitně odvedené práci musel strhnout a vybudovat znovu. Nový zhotovitel pak pracoval i přes zimu a 7. března 1993, na výročí Masarykova narození, byl pomník odhalen za přítomnosti prezidenta Václava Havla. A stojí na Žižkově náměstí dosud, už téměř třicet let, přičemž do něj později byly ještě umístěny schránky s prstí z bojišť československých legionářů, tak jako tomu bylo při prvním odhalení v roce 1938. Ještě kdyby se náměstí dočkalo poněkud důstojnější podoby... 

Připomínka prezidenta Masaryka se nedávno vrátila i na olomouckou radnici. Původní Pelikánova pamětní deska sice byla za druhé světové války zničena, při rekonstrukci radnice, kdy mimo jiné dostala i "ztracené" sluneční hodiny, byla podle starých fotografií vytvořena deska nová a v těsném sousedství orloje ji představitelé města slavnostně odhalili vloni v říjnu. 

T. G. M. na vstupu do krytu CO
v Bezručových sadech

Ve městě ale v poslední době přibyly minimálně dvě zcela nové připomínky T. G. Masaryka, a sice v roce 100. výročí vzniku Československa. První z nich vznikla přímo pod starými městskými hradbami v Bezručových sadech, kde jako součást univerzitního majálesu Masarykův portrét ozdobil vstup do krytu civilní obrany. Dílo umělce Olivera Hellera si ihned získalo oblibu a stalo se nezbytným záběrem z procházky v parku. V krytu později našel prostory Institut Paměti národa Střední Morava, Masaryk tak vítá návštěvníky zdejší expozice věnované osudům lidí z regionu ve 20. století.

Druhá moderní Masarykova připomínka není na tak frekventovaném místě, po odhalení v říjnu 2018 nicméně byla hitem internetu a předmětem mnoha diskuzí. Streetartový umělec ChemiS totiž na kotelně v areálu kolejí Univerzity Palackého na Envelopě zpodobnil Masaryka, kterak se dívá skrze díru ve zdi ve tvaru České republiky a státní vlajkou si utírá slzu z oka. Autor své dílo tehdy v rozhovoru pro web Street art festivalu, v rámci kterého malba vznikla, okomentoval takto: "Masaryk je symbol, takže jsem jej použil právě pro to, co v lidech jeho jméno nejvíce vyvolává – vlastenectví, hrdost, demokracii, morálnost a noblesu. Myslím si, že spousta těchto vlastností je současnou společností a politiky, překrucována, využívána a špiněna. Je to Masarykův pohled na vytrácení se těchto hodnot v dnešní době."

Plačící T. G. M. na Envelopě

Mapu umístění zmíněných pomníků a maleb najdete zde.