O radnici v Moravské Třebové jsem se zmiňoval už před časem ve čtyřdílném seriálu Hej, páni konšelé o zajímavých moravských a slezských radničních domech. Nyní jsem ale měl po delší době šanci podívat se i dovnitř, a to nejen do mázhausu v přízemí, který je běžně přístupný v úřední hodiny. U příležitosti Dnů evropského dědictví se totiž zájemci mohli podívat i do historických renesančních sálů v patře, zároveň byla ve vstupním mázhausu instalována panelová výstava věnovaná historii a zajímavostem radnice a také Jaromíru Plickovi, který působil v moravskotřebovském muzeu a významně přispěl k péči o zdejší památky včetně radnice. K výstavě vyšel i doprovodný sborník, který by měl být k dostání v informačním centru.
Prohlídku jsem si tedy nechtěl nechat ujít. Obřadní síň jsem si matně pamatoval z dětství (pravda, pamatoval jsem si ji větší, ale to spíše já byl menší), ale v ostatních historických místnostech zaklenutých hřebínkovou klenbou jsem dosud nebyl. Zejména jsem se těšil do někdejší zasedací síně konšelů, kterou zdobí nástěnné i stropní malby, mezi nimiž vyniká zejména výjev Šalamounova soudu jako symbol moudrosti a spravedlnosti – z této místnosti tu také vidíte dvě rychlé fotky z prohlídky, za dalšími musíte sem do galerie, kde uvidíte i další moravskotřebovské památky. Mimochodem památky Moravské Třebové, mého rodného města, jsme zmiňoval už v tomto stařičkém článku s obsáhlou fotogalerií.
Zpět ale k radnici. Kromě historických síní v patře a mázhausu v přízemí stojí za pozornost například i vstupní portál radnice, který při adaptaci radnice v 50. a 60. letech 20. století obnovil známý sochař Olbram Zoubek a ve kterém je zazděn moravský loket a neúplné motovidlo, nad vchodem nechybí moravskotřebovská orlice. V dolním mázhausu je další pozoruhodný portálek vedoucí do jedné z nejstarších radničních místností, je zdobený boskovickým sedmihrotým hřebenem. Zajímavý je i zadní trakt radnice se sgrafitovou omítkou, kde dříve bývala šatlava. A opomenout samozřejmě nejde věž, která se bez základů tyčí nad uličkou z náměstí ke kostelu a právě s kostelní věží tvoří fotogenickou dvojici.
Ještě dodám, že radnice stojí pravděpodobně na místě dřívějšího fojtství, její stavební vývoj započal po požáru města v roce 1509 a víceméně v současné podobě byl ukončen v polovině 19. století. Zmíněná adaptace a rekonstrukce ve 20. století pak byla technologicky zajímavá a náročná, a to zejména kvůli nutné výměně pilířů nesoucích klenby v přízemí a v patře, kdy váhu kleneb dočasně nesly hydraulické lisy. Zkrátka moravskotřebovská radnice i přes své poněkud strohé průčelí stojí za návštěvu. Ostatně jako i jiné domy v historickém centru města, kde fungují různé krámky v často pozoruhodných prostorách.
Komentáře
Okomentovat