Bez větší pozornosti ústí řeka Bystřice, poté co urazí více než padesátikilometrovou cestu od svého pramene, v Olomouci do Moravy. Přestože jí v hanácké metropole snad každý nazývá zdrobněle Bystřičkou, což by snad značilo i nějaký bližší vztah, poslední metry vypadají poněkud zanedbaně. A to při nich vyrostla v době nedávné nová bytovka a hemží se to tu budoucími umělci, kteří navštěvují základní uměleckou školu Žerotín.
Ale možná není divu, vždyť se tu dlouhá léta rozkládal areál původně jezdeckých kasáren, vybudovaných na počátku 20. století z cihel demolované tzv. Bystřické reduty a později zvaných 9. května, a přístup k soutoku tak byl pro člověka bez vojenské uniformy dosti omezený. Přímo ve špici soutoku se sice ještě vojenské objekty nacházejí, sídlo tu má Vojenská hudba Olomouc, ovšem po březích Moravy i Bystřice se jinak dá volně procházet, třeba někdo z procházejících už se na to nebude moci koukat a bude mít možnost zatlačit na správných místech...
Bystřička si zkulturnění svého ústí ve městě zaslouží. Ostatně ještě kousek proti proudu, v ulici Dr. Milady Horákové vypadají její travnaté břehy s dětským hřištěm celkem k světu a od Bělidel do Velké Bystřice se nabízí příjemná procházka či projížďka na kole podél jejího toku. Zajímavými, turisticky atraktivními i přírodně hodnotnými místy protéká Bystřice už od svého pramene mezi Ryžovištěm a Dětřichovem nad Bystřicí v Nízkém Jeseníku. Své první kilometry říčka teče bývalým areálem muničních skladů, pravda, momentálně ve zdevastovaném lese. U Dětřichova omývá úpatí nejvyššího vrcholu Nízkého Jeseníku Slunečné, aby se pak ve společnosti olomoucko-opavské trati mezi dalšími vrchy prokličkovala k Ondrášovu a Moravskému Berounu, kde v její blízkosti vede i trasa naučné stezky, která seznamuje s městem, Křížovým a Kočičím vrchem i vesnicí známou pro stáčenou minerálku. Jižněji u Domašova nad Bystřicí, nad nímž se odehrála slavná bitva, která ukončila pruské obléhání Olomouce v roce 1758, se pak řeka stále hlouběji zakusuje do krajiny a údolí k Hrubé Vodě s chráněnými domašovskými kamennými proudy a hrubovodskými suťovými svahy či lezci oblíbenou skálou Malý Rabštýn a také několika mlýny je prostě překrásné.
Dojem tedy místy kazí funkční kamenolomy a související doprava, také zástavba Hluboček nevypadá úplně romanticky, na druhou stranu lze ve svazích nad řekou leccos objevovat, třeba staré opuštěné štoly, pěkná nádraží či pozůstatky hradu Hluboký. A to už nás řeka přivedla až k Velké Bystřici a na dohled Olomouce, kde její cesta končí – a že ten závěr úplně pohledný není, jsme si řekli již výše, byť na fotce v odpoledním podzimním slunci při pohledu od vysokoškolských kolejí na Envelopě to může vypadat jinak...
A ještě si dáme pár starších záběrů od toku Bystřice, například i z jednoho z výletů Větrání, na který jsme do údolí mezi Domašovem a Hrubou Vodou vyrazili v roce 2016.
Komentáře
Okomentovat