Než olomoucký podzim zešedivěl...

Změna času, brzká tma a peřina inverze, která se rozprostřela (nejen) nad Olomoucí, jako by mi vzaly chuť se někde toulat. A tak od tohoto příspěvku nic převratného, nového, zajímavého nečekejte. Zkrátka jen pár fotek, které vznikly docela nedávno, když ještě sluneční paprsky dopadaly na Hanou, hřály a pomáhaly podzimu hrát všemi barvami. 

Všechny tyto záběry byly pořízeny ve všední den, většina po práci, některé ale při plnění pracovních povinností. Třeba hned první s hradbou Korunní pevnůstky pod chrámem sv. Michala je z univerzitního přeboru v přespolním běhu, který se neběhá přes pole, ale v parku. Další jsou z univerzitních parkánových zahrad, kde jsem v listí fotil jednu publikaci. A ten zarostlý vchod do fortu Tafelberg v areálu fakultní nemocnice? Šel jsem okolo poté, co představitelé nemocnice, lékařské fakulty a stavebníci poklepali základní kámen nového pavilonu, který vyroste místo strženého Franze Josefa. No a pak už to je popracovní procházka přes zahradu u Klášterního Hradiska, kde ještě i květy bzučely, na vojenský hřbitov v Černovíře a přes Lazce s kapličkou sv. Anny zpět do centra... Jak jsem zmínil výše, nic složitého, nic zajímavého. Anebo ano?
















Komentáře