Malé bilancování roku s dvacítkou na konci

Není to při začátku roku kdovíjak originální nápad, ale pojďme se krátce ohlédnout za uplynulými dvanácti měsíci. Přece jen, i když byl rok 2020 postižen epidemií koronaviru a různými omezeními a zákazy s ní souvisejícími, je na co vzpomínat.

Přestože do přírody za vyčištěním hlavy mohl člověk vyrazit, epidemie se odrazila i ve výletování a následně v tématech článků na webu. Když se podívám do své "wandrbuch", dominují v ní kratší výlety autem s rodinou a ne moc daleko od Olomouce. Zejména na jaře, když jsme ještě netušili, jak špatná situace může být, také na přelomu podzimu a zimy s brzkým stmíváním a ne vždy vlídným počasím. Ale také třeba v létě, kdy jsem víkend co víkend chystal tipy na výlety pro Žurnál Univerzity Palackého. Častokrát jsme tak nabrali směr mezi kopce Zábřežské a Drahanské vrchoviny nebo Litenčické pahorkatiny a také na mé rodné Hřebečsko, kam jsem vyjížděl na "fotoautotour" fotit zajímavosti pro web o tomto kraji.

Vždy jsem tvrdil, že ideální dopravní prostředek na výlety je vlak, vloni jsem se tohoto však držel jen velmi málo. V podstatě jen na těch čtyřech Větráních, která nám epidemie povolila. Respektive jeden společný výlet jsme s větrací bandou stihli ještě těsně před ohlášením prvního koronavirového pacienta v České republice. Poslední únorový den jsme vyrazili na Vysočinu a trasa z Velké Bíteše do Náměště nad Oslavou, na níž jsme museli mimo jiné překonávat řadu brodů, se zařadila mezi ty nezapomenutelné (viz report). O Velikonocích, už za omezení pohybu a setkávání lidí, jsme pak zkusili virtuální Větrání, kdy každý vyrazil na výlet podle sebe a následně se všechny absolvované cesty spojily v jeden report, ale nebylo to úplně ono, proto jsem už další takovou akci neakci nevyhlašoval.

Spousta lidí dá v dnešní době na čísla, tak bych jen zmínil, že druhý rok po sobě jsem jako táta dvou dětí našlapal na výletech dohromady "jen" něco málo přes 500 kilometrů, většinou s kočárkem před sebou. Nejdelší výpravy byly právě ty větrací, u zbytku vychází průměr na "dětské" čtyři kilometry. Určitě mohlo být našlapáno více, dříve jsem to sem tam bral v létě "výletem" i z práce domů, tomu loňský home office zrovna nenahrával. A nařízená desetidenní karanténa v září, kdy jsem si mohl to luxusní počasí užívat maximálně z balkonu, mě vyloženě zabolela u srdce.

Každopádně když už jsem výše zmínil tu předjarní Vysočinu, je třeba podotknout, že i další cesty na Vysočinu stály za to, byť každá trochu jinak – ať už to byla trasa v okolí Bystřice nad Pernštejnem nebo letní třídenní objevování Jemnicka a míst "po cestě", z něhož jsme se ale vraceli s autem na přívěsu. Krásný byl i výlet ke Slezské Hartě, Větrání na Boskovicku (kilometrově vůbec nejdelší loňský výlet), blátivý výšlap s kočárkem ke kapličce v Jezírku u Pačlavic nebo na Olšanské hory, kde nás v říjnu chytila celkem prudká dešťová přeháňka. Některé z těchto výletů jsem tu už nějak zpracoval, jiné ještě čekají, až se z nich stanou výletní tipy, srovnání Zpět v čase nebo krátký pozdrav... Skvělou tečkou za rokem byl předsilvestrovský výlet, kdy jsme se ženou po dlouhé době mohli vyrazit na chvíli bez dětí a udělali si kolečko k Rudickému propadání v Moravském krasu a po cestě se ještě stavili na rozhledně Kopaninka blízko Protivanova a v Senetářově, odkud pochází úvodní fotka tohoto ohlédnutí.

Přesuňme se nyní z terénu k webu. Za rok 2020 tu přibylo 69 příspěvků, top 5 nejčtenější loňské články (nepočítám-li tedy kvízy) jsou tyto:

15 tipů na výlet, až epidemie povolí

Podél Pilavky od zkamenělé víly ke svatému Antonínovi

Olomouc: Kostel sv. Ondřeje ve Slavoníně

Okolo Vysočiny na kraji Bystřice

Zpět v čase: Kaple v bývalém Muzlově

Nejvíce přečtení si ale, stejně jako v minulých letech, připsal článek o místech natáčení Četnických humoresek, který je stále zdaleka nejčtenějším příspěvkem na webu. Určitě se nemýlím, když odhadnu, že za letošní přírůstek může zejména nedávná repríza tohoto seriálu. Mimochodem letos bude mít tento článek už 10 let – stejně jako celý web, spuštěný původně s názvem Skrz Moravó a Slezskem v srpnu 2011. Ke kulatinám ale nic slibovat nebudu, kdoví co bude nebo nebude...

Teď si dáme ještě deset mých oblíbených fotek z loňských výletů a už vám přeji pohodový nový rok, snad bez zákazu vycházení...